Závěry uvedené v článku o součinitelích přestupu tepla jsou autorem podrobněji rozpracovány.

V příspěvku jsou stručně glosovány změny, které přináší revize ČSN 73 0540-2:2002 ve vztahu k předchozímu znění normy z května 1994.

Ukládání (akumulace) tepelné energie se řeší různými způsoby. Nejčastěji pak akumulačním zásobníkem s vodou. Fyzikálně výhodnější je využití skupenského tepla vybraných látek s vhodným bodem tuhnutí.

V souvislosti s částečnou renesancí tradičních a obnovitelných energií se znovu nastoluje otázka vhodné akumulace energie a tím snížení finanční náročnosti vytápění objektů. Biomasa je jednou z mála obnovitelných energií, které má ČR dostatek a jejíž využívání se zdá u nás být i v budoucnu efektivní.

Možnost akumulace tepla s využitím několika zdrojů tepla získává u nás, i v celé Evropě stále větší popularitu. Popisovaný systém navíc spojuje akumulaci tepla pro vytápění i pro ohřev teplé užitkové vody do jednoho zařízení.

Malé rozšíření teplovzdušného vytápění mají na svědomí mimo jiné špatné zkušenosti s amatérskými pokusy v 60. letech.

Nejnovější informace o vnitřním zateplování objektů, které se v naší republice začíná rozšiřovat v rozporu se zásadami správného zateplování. Proklamované úspory nákladů za lešení při vnějším zateplování jsou později několikanásobně vyšší při odstraňování vad (plísně, poruchy stavebních konstrukcí atd.).

Jaksi se opomíjí, že základem pro dosažení minimálních provozních nákladů je vlastní koncepce otopného systému. Investoři sledují a analyzují ceny energií, pídí se po nejlepším kotli na to které palivo, které je na trhu, a na závěr si nechají od montážní firmy nainstalovat nějaký otopný systém, často bez projektu.