Zajímavosti z 6. České fotovoltaické konference
V úterý 13. 12. 2011 proběhla již pošesté Česká fotovoltaická konference, tentokrát na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. Zúčastnili se 42 zájemci, kteří vyslechli celkem 16 odborných přednášek rozdělených do pěti tematických bloků.
V úterý 13. 12. 2011 proběhla již pošesté Česká fotovoltaická konference, tentokrát na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. Česká fotovoltaická konference má mezi podobnými akcemi v oboru nejdelší tradici, první konference byla uspořádána již v roce 1998 za účasti úzkého okruhu odborníků. Od roku 2008 je konference pořádána každoročně, pravidelně naznačuje nové směry vývoje. Letošní ročník se na rozdíl od předchozích let konal ve velmi skromných podmínkách, které odpovídají intenzitě státní podpory tohoto perspektivního oboru. Celkem 42 účastníci vyslechli 16 odborných přednášek rozdělených do pěti tematických bloků.
Konferenci zahájil proděkan pro vnější vztahy a marketing doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., který účastníky konference přivítal jménem fakulty. Ve svém projevu zdůraznil, že pokud mají být splněny podmínky evropské direktivy o energetické náročnosti staveb, je použití fotovoltaiky na střechách a fasádách budov v podstatě nutností. Současný odmítavý přístup politiků i energetiků se podle jeho názoru musí v dohledné době změnit.
Následovaly přednášky JUDr. Aleše Spáčila, předsedy České fotovoltaické průmyslové asociace, Mgr. Pavla Douchy z advokátní kanceláře Šikola a partneři a Ing. Martina Sedláka, energetického experta Hnutí DUHA, které z různých pohledů rozebíraly současný stav podpory fotovoltaiky a ostatních obnovitelných zdrojů v České republice a srovnávaly s podporou v jiných zemích Evropy.
Z prezentace Mgr. Pavla Douchy
Ostatní prezentace byly rozděleny do čtyř tematických bloků nazvaných:
- Tři velké energetické sázky
- Obnovitelné zdroje bez podpory
- Občanská energetika
- Synergie a kooperace s ostatními OZE
Tři velké energetické sázky
Současná energetika založená na fosilních palivech naráží na meze růstu hned ve dvou směrech – jednak je zřejmé, že fosilní zdroje dojdou, jednak se díky spalování fosilních paliv zvyšuje obsah skleníkových plynů v atmosféře. V současnosti i Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje na hrozící nedostatek ropy. Rovněž současné typy reaktorů poskytují perspektivu pouze na několik desítek let, pokud by měly pokrývat energetické potřeby celého lidstva.
V současnosti nikdo neví, jak bude vypadat energetická budoucnost lidstva. Má-li však lidská civilizace pokračovat alespoň tak dlouho, jak dosud trvá, tj. více než 5000 let, zbývají pouze tři perspektivní energetické technologie:
- jaderná fúze, o níž přednášel RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., předseda České fyzikální společnosti, který pracuje na Ústavu fyziky plazmatu 
- rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva, o nichž se ve své přednášce zaměřené přednostně na využití vodíku zmínila Jiřina Čermáková z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy 
- obnovitelné zdroje energie ve spojení s energetickou efektivností, o nichž přednášel Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. Srovnávat výše uvedené tři energetické sázky mezi sebou je obtížné. Zatímco spuštění první fúzní elektrárny je očekáváno nejdříve v roce 2040 a demonstračních elektráren s reaktory tzv. IV. generace nejdříve v roce 2030, obnovitelné zdroje energie jsou masově instalovány již v současnosti. Nejen na příkladu České republiky v roce 2010 se ukázalo, že je snazší instalovat potřebné objemy výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích než v případě moderních jaderných elektráren.
Investiční náklady obnovitelných zdrojů jsou sice vyšší než investiční náklady konvenčních elektráren, vytrvale však klesají. Naopak zkušenosti ze všech v současnosti budovaných jaderných elektráren tzv. III+ generace ukazují, že investiční náklady i doba výstavby jsou pravidelně překračovány až o 100 %. Překvapivé je, že při modelování Státní energetické koncepce řešitelé výsledky z praxe ignorovali. Díky tomu nadhodnotili náklady u fotovoltaických elektráren oproti realitě až o 100 %, zatímco náklady na jaderné elektrárny až o 50 % podhodnotili. Výsledky modelu i závěry tomuto nastavení vstupních předpokladů samozřejmě odpovídají.
Obnovitelné zdroje bez podpory
Legislativně i prakticky jsou v České republice obnovitelné zdroje podporovány pouze formálně. Zvláště fotovoltaika musí počítat v podstatě s nulovou podporou nových instalací. Obor se proto zaměřuje na aplikace fotovoltaiky, které jsou konkurenceschopné bez dotací. Ing. Nataliya Derevyanko, ředitelka Czech RE Agency ve své prezentaci shrnula a rozšířila témata publikovaná v článcích na www.czrea.org.
Jiří Zilvar, který v Czech RE Agency vykonává praxi v rámci magisterského studia, rovněž prezentoval téma, které již částečně bylo na www.czrea.org zveřejněno – energetickou soběstačnost na různých úrovních. Na příkladech rakouského města Güssingu, ostrovů Samsø a El Hierro a Téryho chaty prezentoval různé přístupy k energetické soběstačnosti.
Mgr. Pavel Doucha doplnil blok o informace o právních aspektech zdrojů provozovaných pro vlastní spotřebu. Pokud takové zdroje nejsou připojeny do elektrizační soustavy, nežádají o podporu prostřednictvím výkupních cen nebo zelených bonusů a negenerují zisk, nejedná se o podnikání. V takovém případě odpadá nutnost získat licenci.
Doc. Ing. Emil Pelikán, CSc. z Ústavu informatiky AV ČR prezentoval veřejně dostupné předpovědi počasí, na nichž Ústav informatiky pracuje v rámci projektu Medard. Na základě předpovědí s prostorovým krokem 3 km a časovým krokem 1 hodina, které jsou aktualizovány 4krát denně, lze s dostatečnou spolehlivostí odhadovat výrobu elektřiny malého fotovoltaického systému pro vlastní spotřebu.
Ing. Lukáš Radil přednášel o možnostech akumulace elektřiny v energeticky soběstačných systémech. Ve většině případů se bude jednat o různé typy elektrochemických akumulátorů. V některých případech může být výhodné použití setrvačníků nebo superkapacitorů. Větší využití vodíku je vzhledem k nízké účinnosti akumulačního cyklu málo pravděpodobné.
Občanská energetika
Po obědě následovaly přednášky, které přibližovaly praktickou problematiku soběstačných energetických systémů.
Ing. Jiří Hladík z výzkumného oddělení firmy Solartec prezentoval mimo jiné vlastní měření na velmi malém fotovoltaickém systému provozovaném v hybridním režimu, tj. zcela bez dodávek do sítě, ale s možností čerpat energii ze sítě v případě jejího nedostatku z místního zdroje. Ještě v polovině září se podíl energie z fotovoltaického systému blížil 100 %, na začátku prosince poklesl přibližně na třetinu.
Ing. František Vybíralík, CSc. seznámil posluchače s vybranými projekty mikrosítí v Evropě i ve světě. Ve výkladu se zaměřil na výzvy, jimž musí mikrosítě čelit. Zjednodušeně řečeno se u mikrosítí vyskytují ve zmenšeném měřítku všechny problémy klasické energetické soustavy – zálohování zdrojů, vyrovnávání výroby a spotřeby a další.
Zajímavé výsledky prezentoval Ing. Petr Kašík, marketingový ředitel firmy AMiT, který již od roku 2009 provozuje jednu z nejznámějších webových prezentací využití přebytků elektřiny z velmi malého fotovoltaického systému na stránkách pete-ka.cz. Svůj přístup zdůvodnil slovy: „Loni se daly přebytky prodat za korunu, letos za 40 haléřů, příští rok budou nejspíš zdarma a v dalších letech budeme možná muset platit.“ Cena jiných zdrojů energie pro ohřev teplé vody je výrazně vyšší než platby za přebytky v režimu zelený bonus (zde).
Příklady spotřebičů vhodných pro regulaci spotřeby podle možností výroby z obnovitelných zdrojů uvedl Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. v prezentaci zaměřené na směry, jimiž je možno se ubírat při optimalizaci velmi malých systémů pro energetickou soběstačnost. Ve většině případů je ekonomicky i energeticky výhodnější akumulovat službu (teplo, chlad…) namísto akumulace elektřiny. Pro velmi malé systémy, zvláště pokud budou muset být provozovány v ostrovním režimu, může být výhodnější použití stejnosměrného napětí do 48 V.
Synergie a kooperace s ostatními OZE
Otázka synergických vazeb mezi různými OZE byla zmíněna v několika předchozích přednáškách. Ing. Nataliya Derevyanko například uvedla, že při vhodném poměru výkonu větrné elektrárny a fotovoltaických panelů se snižuje kolísání denní výroby elektřiny ve srovnání s výrobou ze samostatných zdrojů. Energeticky soběstačné regiony, které prezentoval Jiří Zilvar, vždy využívají kombinace obnovitelných zdrojů. Rovněž mikrosítě, o nichž přednášel Ing. František Vybíralík, CSc., předpokládají použití různých druhů obnovitelných zdrojů ve spojení s regulací spotřeby, případně akumulací.
Jaroslav Utíkal, majitel firmy UNEGO a jeden z průkopníků obnovitelných zdrojů energie v České republice ve svém nízkoenergetickém domě vyzkoušel celou řadu technických zařízení ke snížení spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů. V přednášce se podělil o své dlouholeté zkušenosti s provozováním velmi malého zařízení na výrobu bioplynu.
V závěrečné přednášce Ing. Radek Bečica prezentoval dva příklady integrace hybridních fotovoltaicko-termálních systémů do budov v Dánsku. V prvním případě se jednalo o běžné fotovoltaické panely, u nichž je využíváno teplo ze vzduchu, jímž jsou panely chlazeny. Ve druhém případě panely kromě výroby elektřiny ohřívají teplou vodu.
Jak se již stalo na České fotovoltaické konferenci zvykem, o přestávkách jsou vedle běžného občerstvení podávány tradiční valašské frgály.
Hlavním firemním partnerem konference byla firma Solartec. Odborným partnerem konference je portál TZB-info. Vybrané příspěvky budou na portálu TZB-info publikovány.
V příštím roce se Česká fotovoltaická konference přesouvá na jarní termín, bude uspořádána jako závěrečná akce v rámci Evropských dnů Slunce v České republice v termínu 14. a 15. května 2012. Jako obvykle v sudých letech bude větší pozornost věnována výsledkům výzkumu a vývoje v České republice. Zájemci o odborné i firemní prezentace mohou zasílat abstrakty příspěvků na adresu cfvk@czrea.org.
On Tuesday 13 December 2011 was held the sixth Czech PV Conference, this time at the Faculty of Civil Engineering Technical University in Brno. Attended with 42 participants, who listened to a total of 16 lectures, divided into five thematic sections.