Nutnost rychlejšího zavádění nových technologií a klíčových investic na úrovni státu
Letošní Národní průmyslový summit a Setkání lídrů českého stavebnictví přinesly kromě řady zajímavých momentů také aktuální analýzu českého průmyslu a stavebnictví. Nejprve pandemická a poté válečná krize zatřásly světovým uspořádáním a firmy musely rychle na danou situaci reagovat. Ve výhodě byly jednoznačně ty s rozjetou digitalizovanou výrobou a se základy technologie Průmyslu 4.0.
Z výsledku průzkumu, který obě akce přinesly, je patrné, že průmysl a potažmo i stavebnictví čeká jedno z nejtěžších období. Ředitelé takřka všech významných podniků potvrdili reálný propad tržeb. Velké firmy jsou přitom ve svých odhadech o něco optimističtější než malé a střední. Pro oba segmenty to však znamená reálný pokles příjmů a zisků přibližně o desetinu.
„Naplno se odhalily slabiny, kterými český průmysl trpěl už v době svého růstu. Plynoucí zisky a příliv zakázek dokázal firmy uchlácholit a nepodnikat výraznější kroky ke změně obchodních modelů směrem k větší nezávislosti a ke zvyšování finality a přidané hodnoty,“ uvedla ve svém referátu Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl, Národní centrum Průmyslu 4.0., a vyzvala vládu a banky k potřebným regulačním krokům tam, kde je možno vývoj ovlivnit (energetika, inflace, úrokové sazby, podmínky financování, podpora inovací a dostupné kvalifikované pracovní síly).
V oblasti stavebnictví navíc komplikuje situaci několik krajně rizikových faktorů: nestálé ceny stavebních materiálů, propad investic, růst cen energií a také některé připravované vyhlášky a zákony. Na prvním místě zmiňují zástupci z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) nový stavební zákon a další navazující vyhlášky.
„Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Zejména s ohledem na nejistý vývoj na úrovni cen stavebních materiálů, práce a energií doporučuje ČKAIT stavebníkům i dodavatelům věnovat zvýšenou pozornost především smlouvám. Samozřejmostí by měla být inflační doložka indexující podle zavedených analytických zdrojů (RTS a.s., Cenová soustava ÚRS atd.) položky rozpočtu. Existuje ale i celá řada dalších nástrojů, jak preventivně regulovat cenu díla ještě před jeho realizací. „Konzultace před započetím díla je v tomto období více než nutná,“ upozorňují zástupci ČKAIT.
Optimalizace a permanentní zdražování
Analýza českého průmyslu 2/2022 uvádí, že ačkoli naprostá většina výrobních firem (82 %) bude zvyšovat své ceny – v průměru o 11 % –, raketově rostoucí náklady tím nevyrovnají. Ani případnými úsporami nebo zvýšením efektivity své produkce. Většina firem (65 %) se tak bude muset smířit s poklesem své ziskovosti. Martin Jirman ze společnosti ABRA Software, doporučuje pro začátek interní optimalizaci: „Pokud se chce firma vyhnout zdražování a zároveň neztrácet ziskovost, musí optimalizovat interní procesy, hledat materiálové úspory a snižovat energetickou náročnost toho, co dělá…“ Jakub Lichnovský, partner PRK Partners, advokátní kancelář, vidí kromě optimalizace další řešení v regulaci státem: „Je třeba zasáhnout do vývoje inflace a cen energií. Je nezbytné realizovat konkrétní kroky a například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro postižené průmyslové sektory. Existuje také dočasný krizový rámec EU, který doplňuje soubor nástrojů státní podpory a další možnosti, jako jsou opatření na odškodnění podniků za škody, které jim byly přímo způsobeny mimořádnými okolnostmi…“
Pozitivní zprávou pro stavebnictví může být rekordní objem stavebních prací v loňském roce i letošní velmi aktivní první pololetí. Zástupci ČKAIT ovšem upozorňují na to, že může jít na dlouhou dobu o poslední příznivé údaje. Věc se totiž netýká pouze nutných optimalizačních procesů ve výrobě, ale i dalších souvisejících procesů. Zmiňována je hlavně novelizace nového stavebního zákona s odloženou účinností od 1. 7. 2024 či příprava a projednání souvisejících prováděcích vyhlášek.
„V různé fázi projednání se nacházejí rovněž další vyhlášky, které mohou mít přesně opačný efekt, než je všemi politiky neustále slibované zrychlení a usnadnění povolovacího procesu. V připomínkovém meziresortním řízení se například nachází změna vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Ta stanovuje pravidla parkování (garážování) pro elektromobily a mohla by vlastníkům stávajících i připravovaných objektů zásadním způsobem zkomplikovat a prodražit stavební úpravy. Podobně obezřetně sledujeme i věcný záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, takzvané BIM. Autoři se snaží kodifikovat jistě progresivní a chtěný proces, který však dosud nebyl vyzkoušen ani na pilotních stavebních záměrech. Navíc pro něj dosud není adekvátní digitální infrastruktura. ČKAIT proto doporučila tento věcný záměr odmítnout,“ vysvětluje Robert Špalek na Setkání lídrů českého stavebnictví a upozorňuje též na složitou situaci řady stavebních a dodavatelských firem na něž doléhá razantní zdražení stavebních materiálů u již nasmlouvaných či realizovaných zakázek. V kombinaci s klesající ochotou bank poskytovat nebo navyšovat úvěry to může vést k zakonzervování řady staveb, druhotné platební neschopnosti i insolvenci nezanedbatelného počtu stavebních společností. Podle ČKAIT je navíc pro tuzemské stavebnictví důležité, aby nebyly zastaveny klíčové investice na úrovni státu. Pomůže tomu jiné vyčlenění vyhrazených (strategických) staveb do speciálního režimu v gesci institucionálního Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Jde především o dopravní nebo energetické stavby, stejně jako záměry zkvalitňující a rozšiřující infrastrukturu České republiky.
Digitalizace je základ, opatrné investice jsou na místě
V aktuální analýze českého průmyslu najdeme kromě jiného i zkušenosti českých firem s investicemi a s překonáváním globálních krizí. Takřka všem se v praxi nejvíce osvědčila možnost komunikovat se zákazníky na dálku, technologie pro monitoring spotřeby energie a její optimalizaci a nástroje umožňující zefektivnění uspořádání skladů a výrobních prostor. Největší přínos aktuálně firmy vidí ve využití analytiky velkých dat, 3D tisku a v nasazení robotů do výroby.
„Nacházíme na pokraji zřejmě jedné z nejvýznamnějších a nejmasivnějších krizí, které jsme za poslední dekády celosvětově zažili. Již pandemie covidu-19, která cestu k této krizi nastartovala, prokázala, že vítězem tohoto období je digitalizace. Je to jeden z nástrojů, který dokáže zmírnit dopady krizí,“ uvádí v analýze ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Liskovec a dodává: „Aby digitalizace byla stále silnějším nástrojem, je nutné masivně podporovat vědu, výzkum a inovace. Státy, které toto pochopí, budou mít dokonce šanci z krizových let vycházet silnější a konkurenceschopnější…“
„Rostoucí ceny energií, materiálu i dalších vstupů u firem mohou způsobovat odkládání nebo rušení plánovaných investic. Je třeba si uvědomit, že investice do digitalizace znamenají vyšší produktivitu, vyšší přidanou hodnotu, vyšší flexibilitu a odolnost. Díky digitalizaci lze dosáhnout výrazných úspor vstupních nákladů výroby, jejichž současný růst znamená zkrácení doby návratnosti takových investic,“ dodává k tématu Eduard Palíšek, generální ředitel společnosti Siemens Česká republika.
„Investice, které mají smysl a jasnou návratnost, je potřeba dělat v jakékoliv době. Nejúspěšnější firmy nejvíce investují právě v době krize, což jim dává náskok před konkurencí v podobě lepší technologie, modernějšího vybavení či efektivnějších výrobních postupů. Samozřejmě pokud jsou investice financovány bankami, mohou být problémem vysoké úroky, čehož jsme teď svědky. Zdroje pro financování investic si lze zajistit ale i jinak. Například vstupem investora, ať už privátního nebo prostřednictvím burzy,“ radí firmám v obtížné situaci Jaroslav Řasa, majitel společnosti ABRA Software, která je českým lídrem na trhu digitálního softwaru.
Podle průzkumu Národního centra Průmyslu 4.0 (NCP 4.0) pokládají ředitelé za největší přínosy, které jim nové technologie v době krize přinesly, širší možnost komunikovat se zákazníky na dálku, například i prostřednictvím virtuální reality či propojenosti digitálních systémů. Nové technologie také výrazně pomáhají v lepším monitoringu spotřeby energie a její optimalizaci a ve zefektivnění uspořádání skladů a výrobních prostor. Platí to takřka pro všechny průmyslové firmy, stavebnictví nevyjímaje. To má v národním centru svoji sekci Národní centrum Stavebnictví 4.0 (NCS 4.0), kde věří, že dobrý digitalizační plán může firmám ušetřit mnoho peněz a nasměrovat je k opravdové efektivitě. „Stavebnictví 4.0 musí najít nové způsoby, jak se s novými výzvami a požadavky vypořádat. Nemluvím o tom, že vyjmeme jednu věc a tu zefektivníme nebo ozeleníme, ale o tom, že na stavebnictví je potřeba koukat komplexně zcela jinak od samého začátku, tj. od územního plánu až po samotný konec, tj. znovupoužití stavebního materiálu na něco dalšího. Bez napojení všech procesů do sebe tak, aby na sebe navazovaly a dávaly ekonomicky smysl se nikam nepohneme,“ uvedl Radoslav Sovják, ředitel NCS 4.0 a vyzval k širší spolupráci také zástupce ČKAIT. Ti již dříve prohlásili, že s ohledem na rizika spojená s blízkou budoucností tuzemského stavebnictví zapojují do těsnější spolupráce jak s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, tak i s dalšími oborovými a profesními organizacemi. Obdobně se pak – symbolicky v roce 30. výročí založení ČKAIT – chce mnohem více soustředit na podporu technického vzdělání. A to nejen mezi žáky a studenty ZŠ/SŠ, ale i samotnými profesionály, včetně pracovníků stavebních úřadů.
Další informace, grafy a tabulky k tématu naleznete v Analýze českého průmyslu 2/2022 (NCP 4.0) a v Kvartální analýze českého stavebnictví (CEEC Research)
Foto: PEXELS