Konference Vykurovanie 2020 – část 5.

Stručně z 28. ročníku mezinárodní vědecko-odborné konference Vykurovanie 10. až 14. února 2020, kterou pořádá Slovenská společnost pro techniku prostředí ve spolupráci se Stavební fakultou STU Bratislava, Katedra TZB a Slovenskou komorou stavebních inženýrů.

Odborný program konference se skládal z těchto bloků:

1. ENERGETICKÁ LEGISLATÍVA
2. ENERGETICKÁ HOSPODÁRNOSŤ BUDOV
3. ZDROJE TEPLA
4. KOGENERAČNÉ ZDROJE ENERGIE
5. SÚSTAVY CZT A OST
6. ZDROJE TEPLA NA BÁZE BIOMASY
7. TEPELNÉ ČERPADLÁ
8. SLNEČNÁ ENERGIA
9. MERANIE A ROZPOČÍTAVANIE TEPLA
10. REGULÁCIA A RIADENIE VYKUROVACÍCH SÚSTAV
11. HYDRAULICKÉ VYREGULOVANIE VYKUROVACÍCH SÚSTAV
12. ENERGETICKÝ MANAŽMENT
13. PROGRESÍVNE VYKUROVACIE SÚSTAVY

V pokračujícím textu jsou zachyceny citace z přednášek, stručná shrnutí autora, případně některé komentáře přednášejících. Cílem textu je naznačit, na co se přednášející zaměřili.

Den třetí, 12. února 2020

6. Zdroje tepla na báze biomasy

Databáze vlastností tuhých biopaliv a bioodpadů

Doc. Ing. Marek Baláš, PhD., Ing. Martin Lisý, PhD., Ing. Hana Lisá, PhD.

• Impulzem k vytváření databáze jsou množící se poptávky i z malého podnikatelského sektoru. Důvodem je potřeba mít k dispozici nezávislé a skutečně objektivní analýzy respektující konkrétní podmínky, vlastnosti materiálů, které se k využití nabízí.

Biomasa zahrnuje širokou škálu druhů biopaliv, proto není možné ji vnímat jako homogenní celek. Stejně tak existuje mnoho technologií k jejímu zpracování a řada z nich vyžaduje přesně definované palivo (např. pyrolýza nebo spalování ve fluidní vrstvě). Proto je nutné každé biopalivo podrobně standardizovat.

Byl proveden palivový rozbor vybraných vzorků biopaliv, který zahrnuje experimentální stanovení obsahu vody dle ČSN EN ISO 18134 [1], experimentální stanovení obsahu popelovin dle ČSN EN ISO 18122 [2], elementární prvkovou analýzu (C, H, N, S), stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti dle ČSN EN ISO 18125 [3] a výpočet spalného tepla z elementární analýzy. V rámci práce dále byly zjišťovány charakteristické teploty popele dle (teplota tavení, měknutí a tečení) dle ČSN PCEN/TS 15404 [4] a byla provedena termická analýza (TGA).

Nejpřesnější výpočet spalného tepla z prvkového rozboru je podle Milneho vztahu. Zbylé dva uvedené vzorce vykazují v některých hodnotách (Dulong pro nižší hodnoty a Vondráček pro vyšší hodnoty) odchylku až 10 %.

Výhodou vznikající databáze je především shodná metodika, kterou se ke všem palivům přistupuje a stejné použité laboratorní přístroje. Tím se eliminují chyby, které jsou běžné v databázích obsahující data z různých zdrojů.

• Překvapivě bylo zjištěno poměrně velké množství nespáleného uhlíku, který zvyšuje množství popela oproti normovaným údajům

Spôsoby znižovania emisií tuhých znečisťujúcich látok v malých zdrojoch tepla na tuhé palivá

Prof. Ing. Jozef Jandačka, PhD., doc. Ing. Michal Holubčík, PhD., Ing. Peter Ďurčanský, PhD., Ing. Juraj Trnka

• Poškozování lidského zdraví emisemi částic PM10 a PM2,5 je prokázána a je nutné je snižovat. Významný podíl mají částice produkované při spalování pevných paliv včetně biomasy.
• Částice z biomasy jsou velmi malé a u nich klesá účinnost běžných odlučovačů.
• Účinnější jsou elektrostatické odlučovače.

Závislosť účinnosti frakčnej odlúčivší od typu odlučovača: EO – elektrostatické odlučovače, PF – priemyselné filtre, SO – suché odlučovače, MO – mokré odlučovače

• V rámci experimentu byla ověřována činnost jednoduchého elektrostatického odlučovače u kotle na dřevo s palivem bukové dřevo pro rodinný dům.

Priemerná účinnosť odlučovania pri meraniach dosiahla hodnotu 43,67 % a svoje maximum niečo pod 50 %. Vzhľadom na prílišnú jednoduchosť zariadenia odlučovač dosahoval celkom slušné výsledky, no napriek tomu chceme dané zariadenie ďalej optimalizovať a posúvať ho smerom k vyššej účinnosti pri zachovaní jednoduchosti a nízkych ekonomických nákladov.

Nestandardní podmínky spalování biomasy a produkce emisí

Ing. David Jecha, PhD., Ing. Martin Lisý, PhD., Ing. Hana Lisá, PhD., doc. Ing. Marek Baláš, PhD.

• Výsledky z vývoje automatického peletového kotle pro spalování dřevních a agropelet a z výzkumu vlastností a tvorby emisí sledovaných i nesledovaných legislativou při spalování v domovních kotlech
• Legislativa EU zavedla i sledování emisí NO_x, u nedřevní biomasy není stanoven limit pro NO_x
• Testy proběhly na kotli 25 kW, 5tahový, s postupným podavačem paliva
• Vedle základních polutantů O₂, CO, NO_x, TZL bylo sledováno HCl, HF, SO₂
• Měřen byl obsah polychlorovaných aromatických uhlovodíků, zjištěny velmi rozdílné koncentrace podle složení agropaliva. Stejně tak to platí pro obsah kovů v TZL.

Dosažené výsledky jednoznačně prokázaly vyšší koncentraci znečisťujících látek při spalování agropelet než při spalování dřevěných pelet, z tohoto důvodu je třeba se zabývat problematikou spalování agropelet a také vývojem nových kotlů pro jejich spalování. Využívání agropelet v kotlech certifikovaných na dřevní pelety se ukazuje jako výrazně ekologicky nepříznivé.

Možnosti výroby a energetického využitia biouhlia

Prof. Ing. Ján Gaduš, PhD., Ing. Tomáš Giertl, PhD.

Veľmi zaujímavými sa v ostatnom čase javia rôzne princípy termochemickej konverzie biomasy umožňujúce komplexné využitie vstupnej biomasy pri jej premene na biopalivá v plynnom, kvapalnom a tuhom skupenstve. Ako významný výstup z procesu sa javí práve biouhlie, ktoré môže plne nahradiť kvalitné fosílne uhlie (vznikajúce v prírode stovky rokov), ale môže byť využívané aj na celý rad ďalších aplikácií.

Pre zdokumentovanie efektívnosti technológie termochemickej konverzie biomasy uvádzame ako príklad výsledky experimentov, kde ako vstupná surovina bola použitá štiepka z rýchlorastúcich drevín – vŕba Tordis (Švédsko) a zmes odrôd topoľa dopestovaných na experimentálnej plantáži SPU v Nitre v Kolíňanoch. Pre pokus bola použitá teplota bireaktora 520 °C, doba zdržania 10 minút aj.

Z experimentov s uvedenými vstupnými materiálmi – štiepka vŕby Tordis a zmesi odrôd topoľa, boli získané priemerné množstvá biogénnych palív.

• Biopalivo z vrby Tordis dosáhlo výpočtové výhřevnosti 28,02 MJ/kg (80,2 %_hmot uhlíku), ze směsi odrůd topolu 27,13 MJ/kg

Kondenzačná technika v službách biomasy

Ing. Róbert Krakovik

Kotly na biomasu pelletstar condesation využívajú kondenzačnú techniku podobne ako kondenzačné plynové kotly.

Pri ochladzovaní spalín získaných pri ideálnom spaľovaní začne pri teplote rosného bodu kondenzovať vodná para. Kondenzačný kotol pracuje s určitým prebytkom vzduchu a skutočná teplota rosného bodu spalín sa pohybuje medzi 48–52 °C.

Výmenník tepla je riešený ako stojatý, rúrový. Konštrukčne je riešený ako dvojťahový. Prvý ťah je skrátený tak, aby v ňom nedochádzalo ku kondenzácii vodných pár obsiahnutých v spalinách. Čistený je systémom turbulátorov. V druhom ťahu výmenníka tepla dochádza ku kondenzácii. Druhý ťah výmenníka tepla je okrem turbulátorov čistený aj preplachom vodou.

Kondenzát vznikajúci pri prevádzke kotla v kondenzačnom režime ako aj preplachovacia voda sa odvádzajú cez sifón do kanalizácie.

Technologické rešenia v OH pre oblast energetiky

Ing. Robert Procházka

• současné požadavky na likvidaci odpadu preferují jeho recyklaci a energetické využití
• ve VÚMZ SK se zabývají analýzou a možnostmi a způsoby energetického zhodnocení opadu včetně technologických řešení
• z nových směrů se zaměřují na likvidaci fotovoltaických panelů

7. Tepelné čerpadlá

Vplyv prevádzky tepelných čerpadiel na obnovu bytového domu

Doc. Ing. Belo Füri, PhD., Ing. Ingrida Skalíková

• Bytový dům z roku 2986 byl zateplen a instalována tepelná čerpadla vzduch–voda.

Vykurovací systém v objekte je teplovodný s núteným obehom vykurovacej vody. Pre vykurovanie bytového domu sa navrhol teplotný spád 55/45 ° C (pôvodne 90/70 °C).

Novým zdrojom tepla v obnovenom bytovom dome sú 4 ks tepelných čerpadiel (TČ) vzduchvoda/radiátorové vykurovanie

Výrobca uvádza COP 3,02 (Coefficient of Performance) a predpokladané SPF 2,94 (Seasonal Perfomance Factor).

• Pro efektivitu využití tepelných čerpadel jsou zásadní provozní poměry a klimatické podmínky.
• Sezónní topný faktor SPF byl stanoven na základě experimentálních měření.

	Rok 2016	Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019
Spotreba elektrickej energie TČ [kWh]	60727,80	63310,23	56464,77	55696,39
Spotreba elektriny mimo TČ [kWh]	4982,97	5310,58	4138,93	896,00
Teplo do AKU [kWh]	124985,28	126307,80	104839,80	99503,31
Teplo do TV [kWh]	57253,15	52250,62	50773,84	52594,73
SPF	3,00	2,82	2,76	2,73

• Průměrný sezónní topný faktor v dané instalaci tepelných čerpadel vzduch–voda i s vytápěním otopnými tělesy dosáhl za roky 2016 až 2019 hodnoty 2,83

Nejčastejšie chyby pri návrhu systémov s tepelnými čerpadlami

Ing. Peter Kuliaček

• v průměru 0,25 kW na osobu při době ohřevu teplé vody 8 hodin
• nutné dobře dimenzovat teplosměnnou plochu zásobníku
• výměník v zásobníku TV pro TČ musí být v zásobníku níže, aby i při minimálních odběrech TV nebylo TČ ihned zapínáno
• elektrická topná spirála v zásobníku TV jako doplňkový zdroj tepla musí být mimo zónu tepelného výměníku od TČ
• AKU nádoba jako vyrovnávací zásobník tepla mezi TČ a otopnou soustavou má příznivý vliv na plynulost provozu TČ a jeho životnost
• orientační doporučená volba objemu vyrovnávacího zásobníku je 20 až 25 l na 1 kW výkonu při průtoku se spádem 5 K
• venkovní jednotka TČ vzduch–voda s ventilátorem má dosah proudu vychlazeného vzduchu až cca 4 metry, takže pozor na umístění vzhledem k rostlinám, keřům atp.

Primárna strana pre tepelné čerpadlá

Tepelná čerpadla země–voda jako standardní řešení

Ing. Michal Fryš

Systém tepelných čerpadiel je v praxi projektovaný v rozsahu od malých rodinných domov s tepelným výkonom 3 kW až do veľkých administratívnych sídiel s tepelným výkonom 1 MW a viac. Všeobecne platné pravidlo návrhu systému vykurovania znie: čím nižšií teplotný spád, tým vyššia účinnosť tepelného čerpadla COP. Tepelné čerpadlá sú dnes schopné vyrábať teplú vodu s teplotou až 65 °C. Príliš vysoké teploty však majú vplyv na nižšiu účinnosť a tiež životnosť zariadenia.

• Tato TČ neobtěžují nikoho hlukem
• Topný faktor SCOP prokazatelně i nad 5
• Vlivem poměrně stabilních pracovních podmínek jsou na konstrukci kladeny nižší nároky, a to prodlužuje životnost
• Na počátku je důležité hledat technickou pomoc od odborníků, kteří nejsou úzce zaměřeni, ale mají široké portfolio. Tím se omezí jednostranné rady, doporučení.
• Při úvaze o TČ země–voda se doporučuje jako první zvážit zemní kolektor
• Při požadavku chlazení jsou TČ země–voda stále více žádaným řešením. Minimalizují nejen emise hluku. Důležité je využití free coolingu.
• Pro velké budovy je zajímavá instalace zemních výměníků do základů, pilotů. Z pohledu stability základů má v zásadě jít o celoročně tepelně vyvážený provoz. Tedy kolik tepla se v zimě odvede, tolik se ho má během letního chlazení vrátit.

Hodnotenie realizácie a prevádzky tepelných čerpadiel pri obnove bytového domu

Ing. František Vranay, PhD.

• Příklad náhrady plynového kotle v bytovém domě s 5 nadstandardními byty tepelným čerpadlem a řešení souvisících opatření
• Součástí je i zateplení domu
• Měření proběhla před modernizací a po ní
• Cílem modernizace bylo posunout energetický certifikát domu do třídy A1

Prvým opatrením je realizácia zateplenia objektu. Výpočet sa realizoval podľa skutečných parametrov objektu pri normovanom využívaní. Tabuľka 1 uvádza hodnoty celkovej energie pre miesta spotreby ohrev teplej vody a vykurovanie.

Po zateplení sa objekt pri jestvujúcej plynovej kotolni dostane z kategórie „C“ do kategórie „B“ a je stále nevyhovujúci.

Hodnoty nameraných spotrieb energie boli prepočítané podľa dennostupňov, aby bolo možné porovnávať roky 2016 a 2018 a určiť energetický prínos zateplenia objektu.

Podľa prepočtu je možné konštatovať, že spotreba tepla na vykurovanie vplyvom zateplenia objektu klesla o 35,7 %.

• Pro splnění požadavků třídy A1 je nutné doplnit využití OZE. Proto tepelné čerpadlo.
• Analyzováno bylo využití TČ země–voda a vzduch–voda.

Budova bola hodnotená podľa podmienok SR s aplikáciou európskych noriem.

Z hľadiska energetickej certifikácie je drevo najlepším palivom pre primárnu energiu.

Musí sa zvážiť jej potenciál a budúca dostupnosť. Nepovažujeme to za perspektívne palivo najmä v mestských oblastiach.

Výhoda tepelných čerpadiel v danom porovnaní je podporená aj splnením kritéria A1.

Výmena pôvodného zdroja za tepelné čerpadlo je tiež možné, pretože po zateplení sa výrazne zníži potreba tepla.

Hodinová metóda pri návrhu veľkých tepelných čerpadiel

Doc. Ing. Peter Tomlein, PhD.

• Z pohledu poměru ceny energie z elektřiny a ze zemního plynu patří Slovensko k evropským státům s nejhorším poměrem. České republika je na tom lépe. Přesto je o TČ na Slovensku zájem a výroba tepla z TČ roste.

Rozdiel medzi mesačnou a hodinovou metódou pri výpočte energetických nárokov (potrieb energie) je významný, znížený až o takmer 20 %. Veľkým prínosom hodinovej metódy je aj zviditeľnenie nárokov na chladenie, ktoré mesačná metóda nedokáže presne popísať.

Hodinový spôsob výpočtu energetickej náročnosti (spotreby primárnej energie) je oproti výpočtu pomocou vyhlášky mesačnou metódou nižší o 15 % a oproti výpočtu s SCOP takmer o 13 %.

Porovnanie mesačnej a hodinovej metódy pre Hurbanovo. Na obrázku žltá čiara je výkonová čiara vypočítaná mesačnou metódou. Mesačná metóda na základe priemernej teploty udáva len potrebu vykurovať. Podrobná hodinová metóda zelenou čiarou zobrazuje potrebu vykurovania a ohrevu teplej vody. Modrou čiarou hodinovou metódou počas obedňajších hodín sa zobrazuje aj potřeba chladenia

• V tepelných čerpadlech dochází k radikální záměně současných chladiv za ekologická.
• Některá evropská města již vytváří mapy svých území s tím, že vymezují doporučené oblasti pro uplatnění TČ z komplexního pohledu jak obecně klimatických, zeměpisných, tak i místních podmínek.

Rekuperácia tepla z kanalizácie v bytovom dome ročná bilancia

Ing. Ján Šmelík

Našim riešením je inštalácia rekuperačného zariadenia na spätné získavanie tepla z kanalizácie. Základný princíp spočíva v umiestnení tepelného výmenníka do systému domovej kanalizácie, pred zaústením do verejnej kanalizácie. Pomocou výmenníka a ďalšieho technologického zariadenia sa odoberá teplo z odchádzajúcej odpadovej vody a na druhej strane zariadenia sa zachytené teplo využíva na prípravu teplej vody.

Dnes sa vieme rozdeliť o skúsenosti z ročnej prevádzky rekuperačného zariadenia na získavanie tepla z kanalizácie a ohrev vody v bytovom dome (88 bytov) v Košiciach. Išlo o úplne prvú inštaláciu takéhoto rozsahu v bytovom dome, ktorú sme zrealizovali v období jún až september 2018. Keďže išlo o prototyp zariadenia, vyladenie technológie nám trvalo 7 mesiacov. Už počas tejto doby sme boli schopní teplom z kanalizácie zabezpečiť ohrev vody na 88,2 %.

Čo sa týka energetickej náročnosti zachytávania tepla z kanalizácie, dosiahli sme za 7 mesiacov skúšobnej prevádzky priemernú spotrebu elektrickej energie 21,8 kWh/m³ a v nasledujúcich 5 mesiacoch sme ju ustabilizovali na priemernej hodnote 18,6 kWh/m³, pričom elektrická energia je spotrebovaná len na „prečerpávanie“ tepla z kanalizácie do ohrievanej vody, nevyužíva sa na priamy ohrev vody.

• Pokud je odběratel tepla napojený na dvoutrubkový rozvod s přípravou teplé vody v objektu a má smlouvu na dodávku tepla významně cenově postihující špičkové odběry, za zamyšlení stojí fakt, že tyto špičky lze rekuperačním zařízením výhodně potlačit. Neboť v době největší spotřeby teplé vody má i rekuperační zařízení největší výkon. A tento fakt vstoupí do ekonomické kalkulace návratnosti.

Optimalizácia zdroja tepla pre SCZT s využitím kogenerácie a tepelných čerpadiel

Ing. Martina Mudrá, prof. Ing. Ján Takács, PhD.

Riešenú plynovú kotolňu tvorí samostatne stojaci objekt, ktorý je situovaný v blízkosti rieky Hron v obytnej zástavbe Štvrte Ladislava Novomeského. Blízkosť vodného toku vytvára predpoklad, že v okolitom podloží bude nadbytok podzemnej vody – nízkoteplotnej energie, ktorá sa pretransformuje na vyššiu teplotnú úroveň návrhom TČ typu voda–voda.

KGJ a TČ sa nainštalujú k existujúcej prevádzke teplovodných kotlov. Zdrojom energie pre pohon KGJ bude ZP. Zdrojom energie pre pohon TČ bude elektrická energia, ktorú vyrobí KGJ. Sústroj KGJ a TČ, bude slúžiť na prípravu TV akumulačným spôsobom. Akumulačná nádoba bude umiestnená za KGJ a TČ a v čase, keď bude znížená požiadavka na odber TV, bude sa v nej ohriata voda akumulovať a v čase zvýšenej potreby sa dodá do siete.

Aplikáciou KGJ a TČ k existujúcej prevádzke plynových kotlov ušetríme 7 973 m³ ZP. Z hľadiska energetiky vyrobíme rovnaké alebo väčšie množstvo tepelnej energie ale spotrebujeme menej paliva.

8. Slnečná energia

Podpora využívania obnoviteľných zdrojov v domácnostiach

Ing. Matej Veverka

Slovenská republika sa zaviazala v roku 2020 pokryť 14 % z hrubej konečnej energetickej spotreby z obnoviteľných zdrojov energie (OZE). Špecifický cieľ pre spotrebu tepla a chladu je 14,6 % z hrubej konečnej spotreby tepla a chladu, špecifický cieľ pre spotrebu elektriny je 24,0 %.

Operačný program Kvalita životného prostredia (OP KŽP) je vo štvrtej prioritnej osi zameraný na energeticky efektívne nízkouhlíkové hospodárstvo vo všetkých sektoroch.

Projekt „Zelená domácnostiam II“ je druhou etapou podpory zameranej na využívanie malých obnoviteľných zdrojov v rodinných a bytových domoch. Malým zariadením na výrobu elektriny je zariadenie s celkovým inštalovaným elektrickým výkonom do 10 kW. Na výrobu tepla je možné poskytnúť príspevok na slnečné kolektory, kotly na biomasu a tepelné čerpadlá. K najdôležitejším patria podmienky, ktoré sa vzťahujú na kotly na biomasu a to najmä, že podporu na kotly na spaľovanie biomasy bude možné využiť len v lokalitách, kde nie je možnosť pripojenia rodinného domu k systému centralizovaného zásobovania teplom a kotlom na biomasu sa nahradí kotol na tuhé fosílne palivá.

Potreba návrhu OZE a slnečných energetických systémov v budovách na Slovensku

Ing. Lukáš Skalík, PhD.

EHB – energetické hodnotenie budovy alebo tzv. projektové hodnotenie je potřebné prevažne pre účely stavebného povolenia.

EC – energetický certifikát sa vyžaduje pri kolaudácii objektu, predaji alebo prenájme nehnuteľnosti (objektu alebo bytu).

Hlavným hodnotiacim ukazovateľom energetickej hospodárnosti budovy je primárna energia.

Ruthsove parné akumulátory tepla a solárne ejektorové chladenie v budovách

Doc. Ing. Michal Masaryk, PhD., Ing. Peter Mlynár, PhD., Ing. František Világi, PhD., Mgr. G. Manganos

Tento druh akumulačných zariadení s výhodou využíva fyzikálne vlastnosti vody a to najmä jej vysoké latentné teplo potrebné pri fázovej zmene kvapalného skupenstva na plynné čiže na paru a naopak. Horúca para sa vo všeobecnosti vyznačuje vysokou entalpiou – čiže môže slúžiť ako dobrý koncentrátor tepelnej energie, pretože pri kondenzácii pary sa uvoľňuje značné množstvo energie do okolia. Ak teda máme k dispozícii vhodný zásobník horúcej pary, je možné túto zo zásobníka postupne vypúšťať, nechať vo vhodnej nádobe kondenzovať a získavať tak teplo v množstve a tom v čase kedy je to potrebné.

Ruthsov parný akumulátor je vlastne za izolovaná tlaková nádoba, v ktorej sa nachádza zmes horúcej vody a horúcej sýtej pary pri vyššom tlaku.

Aplikácia tepelne aktívnych panelov v budovách s využitím OZE

Doc. Ing. Daniel Kalús, PhD., Ing. Matej Kubica

ITAP panely – interiérové tepelne aktívne panely s integrovanou aktívnou plochou inovatívnym spôsobom spájajú existujúce stavebné a energetické systémy do jedného kompaktného celku. Jedná sa o stavebné konštrukcie s vnútorným zdrojom energie.

Interiérové tepelne aktívne panely s integrovanou aktívnou plochou sú v súčasnosti vo fáze experimentálneho overovania. Tvorené sú rúrkovým alebo kapilárovým energetickým systémom integrovaným v tepelno-izolačnej časti panelu a tepelne aktívnym povrchom tvoreným tepelne-vodivým materiálom (napr. tenkovrstvá omietka, platňa sadrokartónu alebo plechu).

• Experiment zahrnuje řadu měření při instalacích panelů na vnější a vnitřní straně stěn, s různou konstrukcí. To ovlivňuje jejich výkon, ale i dosaženou úsporu energií.

Hlavným prínosom ITAP panelov – interiérových tepelne aktívnych panelov s integrovanou aktívnou plochou je možnosť unifikovanej a prefabrikovanej výroby. Zároveň predstavujú zníženie výrobných nákladov vzhľadom na ich technologický – jednoduchší postup výroby (DN rúrok pre tepelno-izolačnú časť ITAP panelov nie je obmedzaná tak ako pri paneloch s rúrkami v SD), zníženie montážnych nákladov vzhľadom na zníženie krokov pri realizácií na stavbe a zníženie času realizácie vzhľadom na ich spôsob aplikácie. ITAP panely sú predurčené najmä na aplikáciu so zdrojmi využívajúcimi OZE.

Využitie solárnej energie v bytovo-komunálnej sfére

Ing. Alfréd Gottas

• V současnosti se ceny fotovoltaických panelů snížily na úroveň, která je v některých případech i nižší, než mají termosolární kolektory. Přesto existují případy, kdy je instalace termosolárních kolektorů smysluplná technicky i nákladově.
• Typicky jde o komunální sféru s přípravou teplé vody. Zde je doporučeno výkon kolektorového pole dimenzovat na solární pokrytí přípravy teplé vody okolo 50 %. Požadavek na vyšší solární pokrytí se ukazuje jako ekonomicky méně efektivní.
• Rovněž je nutné posoudit optimální počet kolektorů. V případě spotřeby 4000 litrů teplé vody denně se u kolektorů TS 300 vychází z poměrů max. 1 kolektor na 100 litrů teplé vody a den a celkem maximálně 40 kolektorů.

Wall Heat Recapture with Transpired Solar Collectors in European Cities

Mohammad Fawaier, Balázs Bokor

The transpired solar collector is a relatively new technology in Europe, it has been used in USA and Canada for more than 25 years. The novelty in such technology lies in its construction, low price, and high effectiveness. The transpired solar collector (TSC) also reduces the heat loss on the façade where it is mounted. In this article, an overview of the technology of the transpired solar collector, its working principle, physical performance of the transpired collector based in several European cities will be done using RETScreen software. RETScreen has been used in this research as a powerful tool that can give a result for the wall heat recapture depending on several heating degree days based on different locations.

The transpired solar collector (TSC) is a pre-finished perforated metal layer with high absorptivity that can be installed on the building external façades, typically on the southfacing external walls. [5] With an air gap around 100-300 mm between the inner side of the metal layer and the façade to allow the ambient air to be streamed into the cavity and use it for the heating or DHW purposes.