Reklama

Posouzení rizik jako součást provozních řádů veřejných vodovodů

doc. Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc., Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., Ing. Jan Ručka, Ph.D.

Recenzovaný

Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

Reklama

Úvod

Od roku 2004 je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prosazována koncepce s názvem „Water Safety Plans“ neboli „Plán pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou“, která byla zveřejněna ve třetím vydání příručky „Guidelines for Drinking-water Quality“ [1]. Ve směrnici Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (ve znění směrnice Komise (EU) 2015/1787) se tento přístup nazývá „risk assessment“. Z této směrnice vychází i aktuální česká legislativa [5], v níž se od roku 2017 objevuje pojem „posouzení rizik“.

Definice rizika

Riziko má vždy alespoň dvě složky: četnost (nebo pravděpodobnost) P, se kterou se nežádoucí stav vyskytuje, a následky nežádoucího stavu C. Pro potřebu kvantifikace rizika jej vyjadřujeme symbolickým vztahem:

R = P × C

kde je

R: míra rizika;
P: pravděpodobnost výskytu nežádoucího stavu;
C: následky tohoto nežádoucího stavu.

Aby bylo možno kvantifikovat riziko, je nezbytné vyhodnotit oba jeho parametry. Pokud jedna z obou složek neexistuje, neexistuje ani riziko.

Obecně představuje riziková analýza [3] systematické využívání dostupných informací k identifikaci možných nebezpečí a ke kvantifikaci rizik, které z těchto nebezpečí plynou. Jedná se tedy o preventivní přístup, kdy jsou jednotlivé nebezpečné scénáře aktivně vyhledávány, analyzovány a posuzovány s ohledem na škody způsobené jednotlivci, populaci, systému a životnímu prostředí.

Analýza rizik tvoří jednu ze součástí systému řízení rizik. Je to strukturovaný proces, který se pokouší odpovědět na tři základní otázky: Co by se mohlo pokazit? S jakou pravděpodobností se to stane? Jaké budou následky?

Odhadování rizika se provádí pro ty nežádoucí stavy, které byly předchozím postupem vybrány pro podrobnou analýzu. Je to proces, kterým se stanoví míra analyzovaného nežádoucího stavu. Odhadování rizika sestává z následujících kroků:

analýza četností,
analýza následků,
stanovení míry rizika.

Nežádoucí stav je definován jako stav, kdy objekt (systém, prvek systému nebo produkt) ztratí svou požadovanou vlastnost nebo schopnost plnit požadovanou funkci. Jako příklad lze uvést situaci, kdy pitná voda přestane být nezávadná nebo senzoricky přijatelná pro spotřebitele (např. přítomností patogenních mikroorganismů nebo toxických či pachotvorných látek) nebo vodovodní systém přestane dodávat vodu v požadovaném množství či tlaku v daném čase. Nežádoucí stav je doprovázen vznikem nežádoucích následků.

Posouzení rizik jako nová povinnost provozovatele vodovodu

Počínaje rokem 2018 je posouzení rizik vyžadováno zpracovat a předložit jako součást provozního řádu pro každý veřejný systém zásobování vodou.

Posouzení rizik se v souladu s požadavky legislativy zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy systému zásobování pitnou vodou, zahrnuje popis systému zásobování vodou, popis zjištěných nebezpečí a odhad jejich závažnosti a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k ošetření nepřijatelných rizik. Příslušná vyhláška [4] uvádí, že osnova pro vypracování posouzení rizik sestává z osmi kroků:

Ustavení osoby či pracovního týmu
Popis systému zásobování vodou
Identifikace nebezpečí
Charakterizace rizika
Nápravná a kontrolní opatření
Provozní monitorování kritických bodů
Verifikace
Přezkoumání účinnosti

K charakterizaci má být použita metodiky uvedená v příloze vyhlášky nebo jiná srovnatelná metodika, která vhodným způsobem posoudí následky a pravděpodobnost výskytu zjištěných nebezpečí, rozdělí je podle míry rizika a určí nepřijatelná rizika. Podle dikce legislativy jsou za nepřijatelná považována vysoká a střední rizika, avšak v případě velkých vodárenských systémů a velkého počtu identifikovaných rizik se za nepřijatelná považují pouze ta střední rizika, která by měla velké následky.

Posouzení rizik se zpracovává pro každou zásobovanou oblast samostatně. Jestliže je zásobovaná oblast součástí skupinového vodovodu, zpracuje se posouzení rizik pro celý skupinový vodovod, pokud má jednoho provozovatele. V případě více provozovatelů skupinového vodovodu se posouzení rizik vypracovávají takovým způsobem, aby na sebe posouzení rizik jednotlivých částí systému obsahově i časově navazovala, nevylučují-li to objektivní okolnosti.

Metodika WaterRisk

V současné době je známa celá řada metod pro analýzu rizik technologických systémů, které jsou vhodné pro identifikaci nebezpečí a odhadování rizika spolu s kritérii jejich volby. Problematika kvantifikace rizik veřejných vodovodů byla také řešena v letech 2006–2010 v rámci výzkumného projektu WaterRisk jako součást zpracování „Metodiky analýzy rizik systémů zásobování pitnou vodou od zdroje surové vody po spotřebitele“. Výstupem uvedeného projektu jsou:

Metodika kvantifikace rizika pro nežádoucí stavy veřejných vodovodů,
Metodika tvorby plánů zajištění bezpečné dodávky pitné vody (WSP),
Softwarová aplikace WaterRisk,
Odborná monografie „Analýza rizik veřejných vodovodů“.

Základní principy metodiky

Metodika WaterRisk byla zpracovávána s vědomím, že riziková analýza je proces časově i odborně značně náročný. Především z tohoto důvodu byla vytvořena související stejnojmenná softwarová aplikace, která je vlastně digitální a především interaktivní obdobou vytvořené metodiky. Cílem bylo vytvořit nástroj, který maximálně zjednoduší a zefektivní celý proces analýzy rizik na straně zpracovatelů, tj. provozovatelů vodovodů.

Obr. 1 Schéma analýzy rizik metodikou WaterRisk

Metodika zavádí do všech procesů napříč celým SZV jednotný systém v označování položek číselnými kódy, v používání předem vytvořených seznamů, číselníků, katalogů atd. Metodika koncipována jako otevřená, ale s pevnými pravidly. Znamená to, že v rámci jasně daných pravidel je možno definovat nové prvky systému, další nebezpečí, nežádoucí stavy a vazby mezi nimi. Tím je umožněn další vývoj a adaptabilita metodiky na jakýkoliv vodárenský systém.

Výsledky analýzy lze průběžně aktualizovat a zdokonalovat, lze dohledat v systému problematická místa a nežádoucí stavy, které generují riziko směrem od celku až k jeho jednotlivým prvkům, použitý matematický aparát metodiky je záměrně co nejjednodušší. Zvolené postupy hodnocení se snaží o co největší vyloučení subjektivního postupu pracovníka, který analýzu provádí, přesto umožňuje individuální přístup, aplikuje multikriteriální přístup. Předem se předpokládá, že některé vstupní informace nebudou pro analýzu dostupné případně zatížené určitou chybou, metodika s nejistotami systematicky pracuje.

Metodika obsahuje předem definované (vestavěné) nežádoucí stavy, které jsou vázány vždy na konkrétní typový prvek nebo část posuzovaného systému zásobování vodou. Svou podstatou se jedná o poruchu funkce systému. Nežádoucích stavů, které se mohou v systémech zásobování pitnou vodou obecně vyskytovat, je touto metodikou definováno celkem 58. Nežádoucí stavy jsou generovány v závislosti na přítomnosti nebezpečí, která mohou být:

přírodní nebezpečí – jejich zdroji jsou přírodní vlivy (slunce, déšť, silný vítr, zemětřesení, atd.);
společenská nebezpečí – jsou generována činnostmi osob, které posuzovaný vodovodní systém nějakým způsobem ovlivňují. Patří zde například chování odběratelů vody, způsob provozování vodovodního systému a jeho údržba, platná legislativa, ale také činnost osob v povodí, dopravě, zemědělství, průmysl, atd;
technická a technologická nebezpečí – jsou způsobena technickými vlivy, jako jsou např. poruchy strojních zařízení, stárnutí materiálu, výpadek elektrické energie a další.

Obr. 2 Uživatelské prostředí aplikace WaterRisk

Softwarová aplikace WaterRisk

Aplikace WaterRisk je provedena jako interaktivní databázový software, dostupná prostřednictvím internetového prohlížeč a provozovaná on-line na zabezpečených serverech. Umožňuje provádět analýzu rizik systémů zásobování pitnou vodou a jako taková obsahuje kompletní navrženou metodiku analýzy rizik „WaterRisk“.

Při provádění analýzy aplikace reaguje interaktivně na prováděné změny, umožňuje ukládání projektů, jejich editaci a kopírování, samozřejmě generování, prohlížení a tisk výsledků. Všechny úkony v aplikaci korespondují s dílčími kroky analýzy rizik.

Závěr

Metodika a softwarová aplikace WaterRisk [3, 6, 7] byly připraveny již několik let v předstihu před zavedením povinnosti provozovatelů zabývat se riziky systémů zásobování vodou a předkládat vyhodnocení rizik jako součást provozních řádů. V mezidobí byly za využití aplikace a ve spolupráci s vybranými provozovateli zpracovány mnohé pilotní projekty posouzení rizik na reálných lokalitách. Vybraní provozovatelé v současné době používají aplikaci WaterRisk s cílem dostát povinnosti vyhodnotit rizika nejpozději v termínech definovaných legislativou. Z dosavadních zkušeností je patrné, že aplikace představuje pro provozovatele vodovodů efektivní nástroj, jak se s touto novou povinností vyrovnat.

Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 „AdMaS UP – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie“ podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I“.

Literatura

WHO: Guidelines for drinking-waterquality, incorporating 1^st and 2^nd addenda, Vol. 1, Recommendations. – 3^rd ed., World Health Organisation, Geneva, (2008), ISBN: 978-92-41547611.
Jedličková, I. Pilotní studie posouzení rizik vybraného vodovodu. Brno, 2019. 99 s., 6 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí. Vedoucí práce Ing. Tomáš Kučera, Ph.D.
TUHOVČÁK, Ladislav et al. WaterRisk: analýza rizik veřejných vodovodů. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 254 s. ISBN: 978-80-7204-676-8.
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody v platném znění.
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění.
TUHOVČÁK, L.; RUČKA, J.; KUČERA, T.; TŘASOŇOVÁ, P. Hodnocení rizik veřejných vodovodů pomocí softwarové aplikace WaterRisk. In Rizika ve vodním hospodářství. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2010. s. 127–132. ISBN: 978-80-7204-703-1.
TUHOVČÁK, L.; RUČKA, J. Hazard identification and risk analysis of water supply systems. In Strategic Asset Management of Water Supply and Wastewater Infrastructures. 1. Londýn, UK: IWA Publishing, 2009. p. 287–298. ISBN: 1-84339-186-4.

English Synopsis

Risk assessment as a part of public water supply system operating rules

The risk assessment of water systems is implemented and carried out in more than ten European and a number of non-European countries. The main expected benefits of risk assessment are improving water quality, reducing the number and consequence of accidents, improving water resources protection, reducing acute diseases in the customer population, improving operational monitoring, better understanding of the entire supply system, reducing costs of remedies, operator and more. The disadvantage of carrying out a risk analysis for operators is, above all, a higher administrative burden and the costs of introducing a risk assessment.