Přinášíme video z exkurze na 4 inspirativní místa v Praze se zajímavými detaily hospodaření s dešťovou vodou. Thomayerovy sady, kancelářská budova Praga Studios, Palác DRN a Čelakovského sady u Národního muzea.
Symbolem pro označení naší planety je modrá barva vzniklá pohledem z kosmu. Voda je předpokladem života, nalézá se i tam, kde ji vůbec nečekáte. Vydejte se za ní s naší druhou úvodní částí nového projektu. Tato ukázka rarit je zároveň mementem, aby naše pošetilost nevedla k desaturaci barevnosti planety.
Znáte nejtěžší žijící suchozemský organizmus planety? Je to PANDO a vybral jsem ho jako raritu, která je jedním z představitelů zastupujících mizející ikony naší umírající planety. Kdo nebo co je tím žijícím organizmem, představím našem úvodu do nového projektu, chystané rubriky modrozelené infrastruktury.
V městské zástavbě nelze zpomalit nebo zadržet dešťovou vodu stejně jako v přírodě. Ovšem i zde je třeba vodu udržet co nejdéle, odlehčit kanalizační síti při přívalových deštích nebo poskytnout přirozenou vláhu pro městskou zeleň. Není mnoho možností, jak dešťovou vodu z asfaltových, betonových nebo vydlážděných ploch udržet.
Pro udržení a rozšíření zelené infrastruktury ve městech je potřebné vytvořit dlouhodobé podmínky pro růst zeleně. Zjednodušeně řečeno – stromy a křoviny potřebují životní prostor pro kořenový systém a trvalé zavlažování. V případě ucelených parkových či sadových ploch je řešení snadnější než u zeleně vysázené v ulicích, na náměstích, parkovištích atd.