V městské zástavbě nelze zpomalit nebo zadržet dešťovou vodu stejně jako v přírodě. Ovšem i zde je třeba vodu udržet co nejdéle, odlehčit kanalizační síti při přívalových deštích nebo poskytnout přirozenou vláhu pro městskou zeleň. Není mnoho možností, jak dešťovou vodu z asfaltových, betonových nebo vydlážděných ploch udržet.

Hodnocení druhů stromů, keřů, které bude vhodné využívat k výsadbě na veřejných a soukromých plochách v městech a obcích, při měnících se podmínkách (teplo, sucho, častější silné deště).

Stromy přispívají ke zlepšení kvality ovzduší, vázání CO₂, mají příznivý vliv na tepelný režim krajiny, tvorbu biotopů a ochranu půdy a zachycování dešťové vody.

SFŽP nabízí 104 milionů Kč z Norských fondů na výstavbu zeleno-modré infrastruktury a realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Pro udržení a rozšíření zelené infrastruktury ve městech je potřebné vytvořit dlouhodobé podmínky pro růst zeleně. Zjednodušeně řečeno – stromy a křoviny potřebují životní prostor pro kořenový systém a trvalé zavlažování. V případě ucelených parkových či sadových ploch je řešení snadnější než u zeleně vysázené v ulicích, na náměstích, parkovištích atd.

V Kodani přistoupili na zajímavou výzvu a v praxi otestovali první sérii drenážní dlažby Climate Tile. Dlažba by mimo jiné měla přinést o 30 % menší přítok vody z ulic do kanalizace během dešťů.

Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl včera na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec.