TZB-info doporučuje Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) by mělo fungovat pro všechny typy srážkové aktivity. V článku najdete jak technické detaily, tak právní rámec a příklad z Mostu a Mnichova Hradiště.
Kvalitní, funkční a trvanlivá kamenná dlažba v ulicích Česká, Solniční a Veselá promění zanedbané náměstíčko do podoby pohodlného a atraktivního veřejného prostoru. Řešení tak bude odpovídat významu tohoto místa, vytvoří nové pobytové prostory a naváže na už proměněné části historického jádra města.
Ve čtvrtek 11. 2. 2021 se uskuteční mezinárodní konference POČÍTÁME S VODOU, která se již tradičně věnuje nejnovějším trendům v oblasti hospodaření se srážkovou vodou. Letošní 6. ročník se zaměří na systém modro-zelené infrastruktury jako investici do měst. Konferenci pořádá 01/71 ZO ČSOP Koniklec, uskuteční se online.
Město Brno a Správa železnic vyhlásily v srpnu 2020 novou mezinárodní dvoufázovou urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž o návrh nového brněnského nádraží. V červnu 2021 by mělo nastat rozuzlení v podobě finálního vyhodnocení. Do prvního kola soutěže postoupilo celkem dvanáct týmů architektů.
V Brně začal průzkum historického viaduktu, který se má proměnit na městskou promenádu. Historický železniční viadukt z 19. století je přes sto let zasypaný kamením pod železničním valem. S jeho odhalením město počítá v souvislosti se stavbou nové jižní čtvrti Trnitá a přesunem stávajícího hlavního nádraží.
Projekty zaměřené na udržitelnost měst po stránce životního prostředí se snaží minimalizovat odtok srážkových i odpadních vod z měst a maximálně je využít na zlepšení mikroklimatu prostřednictvím působení zeleně. Ozeleněním měst by se měl eliminovat předpokládaný nárůst teplot vyplývající z prognózovaných změn klimatu.
Symbolem pro označení naší planety je modrá barva vzniklá pohledem z kosmu. Voda je předpokladem života, nalézá se i tam, kde ji vůbec nečekáte. Vydejte se za ní s naší druhou úvodní částí nového projektu. Tato ukázka rarit je zároveň mementem, aby naše pošetilost nevedla k desaturaci barevnosti planety.
Znáte nejtěžší žijící suchozemský organizmus planety? Je to PANDO a vybral jsem ho jako raritu, která je jedním z představitelů zastupujících mizející ikony naší umírající planety. Kdo nebo co je tím žijícím organizmem, představím našem úvodu do nového projektu, chystané rubriky modrozelené infrastruktury.