Nejlepší návrhy vodního prvku v Brně na Dominikánském náměstí

Paulo Coelho: „Buď jako gejzír, který překypuje, ne jako kašna, která jen zadržuje vodu.“

Od vizualizace k reálu je ještě cesta dlouhá

S užitým uměním jako nedělitelnou součástí architektury jsme se zde setkali mnohokrát. Ovšem jenom malé procento děl z těchto setkání se objeví v reálném čase na místě k tomu určeném. Co návrhů jsme už viděli, ale jejich realizace zapadla prachem. Nemyslím ten daný kousek kumštu, ale ta celá vize. Tudíž pokud nevykřiknu nadšené „hurá“, nemějte mi to za zlé. A že to nezní příliš optimisticky? Nezní. Jako architekt mám zkušenost s mnoha tendry, variantami jedna, dva, a třeba tři, však on si autor nějak poradí. Že potom tendr skončí tichem a podivným nicneděláním zadavatelů, investora a dalších zúčastněných, bývá zcela běžná realita. Když autor dosáhne na metu skicovného, které většinově nepokryje jeho leckdy náročné snažení, velký časový objem, a hlavně myšlenku či více myšlenek, které následně padnou na dno pomyslného šuplíku. Matka Tereza konala dobro a charitu z víry, lidskosti a přesvědčení. Což může být taky motivace architekta, grafika, výtvarníka, sochaře a umělce.

Nicméně tuším, že manželka a děti, následně exekutor a další instituce zainteresované na vašem finančním snažení, nebudou mít pro charitativní počin pochopení. Je to také často chybou autorů, kteří se chtějí etablovat na trhu a obecně v soutěžích natolik, že jsou schopni svoji práci nabídnout bez finančního ohodnocení jejich snahy. Opět platí, že začínáte-li v oboru, lze to takto uchopit, ale systém v tom není. Devalvuje to vynaloženou snahu, reálnou práci a duševní námahu, které posléze vypadají, že jsou vlastně „brnkačka“. Ne, to tedy nejsou. Je to často dřina a nápady jsou to, co se počítá. Leckdy se klubou na světlo velmi klopotně a často to taky neskutečně bolí. Pochopitelně ten, kdo drží kasu, pokud není osvícený investor nebo ho nenutí systém, který je zaštítěn kupříkladu profesní organizací, nevydá dobrovolně korunu navíc. Pak ještě můžete zažít skvostnou scénku, kdy člověk kumštem a nápady v daném oboru nepolíbený, při spatření varianty či variant řešení, otěhotní gejzírem vlastních nápadů a přemíry invence se sdělením, jak on by to teda fakt viděl. Ony ty disciplíny, jejích součástí je krásno a estetika vypadají, že je může totiž uchopit každý. Netrestej nás Pánbůh, pokud není políbený múzou, čeká vás martyrium a vyjednávání na vysoké intelektuální úrovni. Neznalec se vás dokonce dokáže zeptat: „A nejde pak sáhnout do šuplíku a nápad oprášit a prodat jinde?“ Ne, nejde. Architektura a umění nejsou prostě cvičky od Bati.

Proč vám to povídám?

Protože vám hodlám představit výsledky soutěže na vodní prvek na Dominikánském náměstí v Brně a dokud ho neuvidím zrealizovaný, je to pro mě jeden z pokusů, i když ve fotorealistických vizualizacích zajímavý, nápaditý a možná i zdařilý, ale oscilující stále mezi realitou a tím zmíněným šuplíkem plným pohřbených vizí, iluzí a nápadů. Trochu se mi z toho klube myšlenka, že možná ten pověstný vrabec v hrsti znamená více těch zrealizovaných vizí, které leckdy nejsou nadmíru nákladné než nadupané portfolio nerealizovaných nápadů, které je přehlídkou ztraceného času a zmařených šancí.

Podoba vodního prvku na Dominikánském náměstí je známa. Porota ocenila pět návrhů

8. září 2021
Architektonicko-výtvarná otevřená jednofázová projektová soutěž o návrh „Vodní prvek na Dominikánském náměstí v Brně“ zná svého vítěze. Rada města Brna dnes potvrdila stanovisko poroty, která jako nejvhodnější vybrala návrh Tomáše Pavlackého a Ing. arch. Michaela Gabriela. Celkem bylo oceněno pět návrhů, z nichž tři se umístily na třetím místě. Autoři si celkem rozdělí 450 tisíc korun.

„Soutěž o návrh na ztvárnění vodního prvku na Dominikánském náměstí jsme na Radě města Brna schválili už před dvěma lety. Naším cílem bylo a stále je oživit zrekonstruované náměstí, které se stalo místem setkávání Brňanů a v létě také místem odpočinku díky lehátkům a kamenným lavicím. Právě v prostoru mezi nimi a čtyřmi platany bude v budoucnu vodní prvek umístěn,“ sdělila primátorka města Markéta Vaňková.

Rada města Brna zřídila osmnáctičlennou porotu (řádní členové a náhradníci) na své schůzi dne 25. listopadu 2020, následné ustavující zasedání poroty se konalo 18. února 2021. Samotná soutěž byla vyhlášena dne 17. března letošního roku.

„Celkem se do soutěže přihlásilo 53 návrhů, z nichž porota vybírala nejvhodnější. Posuzovala se kreativita, originalita a celková úroveň řešení, což mělo největší váhu, dále se hodnotila také vhodnost začlenění díla do určeného prostoru. Vítězný návrh symbolizující potrubí s nekonečnou perspektivou je pro mne navíc zdařilým odkazem na tzv. ‚kouřící trubky‘ neboli výfuky teplárenského parovodního potrubí, kterých byly po Brně desítky, ale s přestavbou teplárenské soustavy na horkovodní z veřejného prostoru postupně mizí,“ popsal náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

Na základě bodového hodnocení stanovila porota pořadí návrhů následovně:

1. místo: Tomáš Pavlacký a Ing. arch. Michael Gabriel
2. místo: Mgr. A. Miroslav Jakubčík
3. místo: akad. sochař Martin Zet a Ing. arch. Adam Zet
4. místo: MgA. Pavel Hošek
5. místo: MgA. Ing. arch. Ondřej Bělica a Ing. arch. Martin Blažek

Na základě výsledků hodnocení poroty udělí zadavatel, tedy Rada města Brna, odměny autorům vítězných návrhů ve výši 450 tisíc korun. Autoři nejvhodnějšího ztvárnění obdrží 180 tisíc korun, autor na druhém místě 150 tisíc korun a autoři trojice návrhů na pomyslném třetím místě získají po 40 tisících korun. Tato celková suma se odečte z předpokládané hodnoty veřejné zakázky na vodní prvek, na samotnou realizaci tak zbývá 7,55 milionů korun.

„Odborná část poroty spolu s politickými zástupci hledali konsenzuální výběr, který by reflektoval výtvarné kvality i představu dalšího využívání náměstí. Všichni členové poroty věnovali soutěži maximum pozornosti a zájmu a do nejužšího výběru postoupily nejlepší návrhy, které reprezentovaly odlišné přístupy: minimalismus, figurální realizaci, geometrickou abstrakci a dekorativní postmodernu. Vítězný návrh byl i mým favoritem. Vychází z geometrické abstrakce, objekty tří kuželů připomínají vyústění potrubí jakoby z nekonečné perspektivy a tím vlastně porušují geometrii a lámou prostor. Jelikož náměstí je průchozí ze všech stran, bude realizace z každého úhlu pohledu nabízet jiný vizuální dojem či efekt,“ doplnila Monika Lukášová Spilková, předsedkyně Komise kulturní Rady města Brna.

Radní dnes zároveň vzali na vědomí, že bude zahájeno jednací řízení na realizaci vodního prvku v souladu se soutěžními podmínkami. Zadavatel soutěže tak musí nyní vyzvat k jednání účastníka, jehož návrh se umístil první v pořadí, a tedy na nejvýše oceněném místě. Pokud se zadavatel v rámci jednacího řízení bez uveřejnění s tímto účastníkem nedohodne na podmínkách uzavření smlouvy, vyzve k jednání účastníka, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud se ani s ním nedohodne, vyzve účastníky, kteří se umístili jako třetí v pořadí.

1. místo: Tomáš Pavlacký a Ing. arch. Michael Gabriel
ANOTACE: Kužely nejsou, čím se zdají být. Jsou z nekonečné perspektivy vycházejícím potrubím. Potrubí je nosičem vodního prvku naskrz historií moderní civilizace. Formálně to jsou do sebe zapadající zploštělé kužely, které jsou zde rozloženy do kompozice, jež nám dopřává prostorovou imaginaci.

2. místo: Mgr. A. Miroslav Jakubčík
ANOTACE: Vodní prvek je koncipován jako svébytný sochařský objekt. Síť rozprašovačů v horní části plastiky tvoří vodní mlhu, která samovolně stéká z objektu do propustné dlažby nebo roštu.

3. místo: akad. sochař Martin Zet a Ing. arch. Adam Zet
ANOTACE: Na náměstí bratří kazatelů (Dominikáni – kazatelský řád) by měla stát kazatelna. Jedna z nejpozoruhodnějších je v kostele sv. Michala – přeneseme ji, dotvoříme, abstrahujeme a vodními prvky oživíme.

4. místo: MgA. Pavel Hošek
ANOTACE: Nosná idea návrhu reaguje na „tekoucí pohyb“ plochy náměstí, jehož těžiště je kumulováno směrem k ústí ulice „na Svoboďák“. Autor využívá směru a navazuje tematicky čistou linkou zrcadlící se vodní hladiny. Diagonální linie napomáhá danému čtvercovému rastru řešeného území s platany. Vodní hladina vystupuje v úrovni terénu a mizí v neohraněném střihu do prostoru. Kašnu tvoří dva svisle ložené ocelové pláty – dlaně. Objímají vyvěrající vodu směrem k sestupnému terénu náměstí.

5. místo: MgA. Ing. arch. Ondřej Bělica a Ing. arch. Martin Blažek
ANOTACE: Kašna, která nejde vidět, ale efektivně plní svůj účel. Voda vyvěrající z dlažby uprostřed náměstí zavlažuje přehřátý veřejný prostor. Zlatými kanálky mezi dlažebními kostkami proudí potůčky blahodárné vody dolů náměstím.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – Mgr. Kateřina Gardoňová, Tiskové středisko MMB