4 důvody praskání oken

1. Praskliny způsobené tepelnými šoky

Tepelné praskání skla je způsobeno vznikem dostatečného teplotního rozdílu ve skle. Tento teplotní rozdíl může být vytvořen mnoha způsoby, například topením, ohněm, solárním ohřevem nebo horkými či studenými kapalinami. Šikmé skleněné povrchy jsou vystaveny většímu slunečnímu záření než svislé povrchy, a jsou tak náchylnější k solárním tepelným lomům. U rámových okenních skel jsou okraje relativně chladnější než exponované plochy, takže zařízení pro vytápění prostoru v těsné blízkosti mohou způsobit tepelný lom.

Napěťová prasklina v okně z izolačního skla začíná jako malá prasklina, blízko okraje okna, a často se dále zvětšuje a rozšiřuje po celém skle. Maximální teplotní rozdíl, který vydrží běžné plavené sklo, je cca 30–35 °C. Problém nastává v momentě, kdy se plocha skla nezahřívá rovnoměrně. V letních měsících dosahuje povrchová teplota fasády domu až 70 °C. Nerovnoměrné zahřívání vedoucí k tomu, že sklo praskne, může nastat hned v několika případech. Problém může představovat třeba nábytek nebo jiné předměty přiléhající k oknu zevnitř či zvenčí. Rozdílné zahřívání mohou mít na svědomí i obyčejné samolepky na oknech. Pozor je třeba dávat i na žaluzie. Pokud je například necháme stažené jen do poloviny okna. Termální lom může v některých případech hrozit i v zimě, máme-li doma topení, které k oknu přiléhá. Další problematická situace může nastat u prosklených posuvných portálů. Když se portál pootevře nebo je zcela otevřený, mezi odsunutým a statickým sklem vzniká prostor s minimálním prouděním vzduchu. Jsou-li dveře částečně odsunuty, vzduch v tomto meziprostoru se oteplí až na 50 °C. Když je otevřeme úplně, může se teplota vyšplhat dokonce na 80 stupňů. Prasklina z pnutí může vzniknout zabouchnutím okna, proto je třeba být opatrný.

2. Tlakové trhliny a příčiny jejich vzniku

Méně časté jsou poté tlakové trhliny, které se ale objevují z ničeho nic a nejčastěji se vyskytují u izolačních dvojskel a trojskel. Tlakové trhliny jsou způsobeny tlakovými rozdíly vnějšího prostředí a uzavřeným prostorem mezi skly. Změna tlaku je vyvolaná nejčastěji tepelnou zátěží distančního prostoru, například aplikací meziskelní žaluzie. Mohou být způsobeny změnami tlaku v důsledku počasí, ale často i rozdílnou nadmořskou výškou mezi místem výroby a instalací oken. Všechny tyto problémy může umocnit nevhodný návrh zasklení, podcenění dimenze tloušťky skla. Proto je velice důležité konzultovat s dodavatelem oken i tyto potenciální rizika a správným návrhem skla jim zabránit.

3. Špatný stavební postup

Na stavbách často dochází k umisťování stavebního materiálu do bezprostřední blízkosti skleněných prvků s cílem zastínění skla tak, aby do stavby nebylo vidět. Následkem těchto zastínění, které způsobí nerovnoměrné prohřátí tabulí skla, je často již dříve zmíněný tepelný šok a prasknutí skla.

4. Nárazové praskliny

Letící kámen, omylem zakopnutý míč ze sousedství nebo jiný tvrdý předmět. Praskliny takto vzniklé můžeme snadno identifikovat díky charakteristickému třeskutému vzoru, který se objeví v místě nárazu.

Snížit riziko prasknutí skla na minimum lze posouzením rizikových oken ve fázi projektování a specifikace izolačního skla. Zaměřit se je potřeba na okna, která budou vzhledem k orientaci budovy tepelně namáhaná, a ta navrhnout jako tepelně tvrzená neboli kalená. U kaleného skla nehrozí riziko termálního lomu až do rozdílu teplot 200 °C a jeho odolnost částečně zvyšuje také opracování hran skla, shrnuje odborník z GLASSOLUTIONS.