Vodík nemá prioritu pro vytápění domácností, to zní z Německa i Rakouska

Podle návrhu novely energetického zákona vztahujícího se na budovy mají být v Německu již od 1. ledna 2024 (GEG) nově instalované otopné soustavy v novostavbách, ale i při výměnách zdrojů provozovány s minimálně 65 % podílem obnovitelných zdrojů energií (OZE). Tato povinnost se ve skutečnosti jeví jako zákaz instalace zdrojů tepla na bázi fosilních paliv, tedy zemního plynu, LPG i topných olejů. Tedy kromě paliv na bázi biomasy, či jiných cíleně vyráběných paliv s využitím OZE. Jak uvádí německý zdroj, tak uvedenou povinnost pohodlně splní elektricky poháněné tepelné čerpadlo, pokud jeho průměrný celoroční topný faktor bude vyšší než 3. Topný faktor 3 znamená, že 33,3 % tepla pochází z elektrické energie a zbývajících téměř 67 % je z přírodně obnovitelných zdrojů energie. Ve skutečnosti stačí topný faktor nižší, protože elektrická energie je vyráběna s využitím OZE. Jak nízký může topný faktor být, to závisí na národní bilanci výroby elektrické energie, případně na tom, z jakého zdroje elektrickou energii provozovatel TČ odebírá, pokud nejde o veřejnou distribuční síť.

Uzákonění 65% podílu obnovitelných zdrojů energie ve vytápění domácností je tím správným způsobem, jak upevnit vedoucí roli německého průmyslu v oblasti vytápění tepelnými čerpadly po celém světě, potvrdili generální ředitelé společnosti Stiebel Eltron, Dr. Nicholas Matten a Dr. Kai Schiefelbein. Z této klauzule však mohou mít velký prospěch i čeští výrobci tepelných čerpadel, kteří své výrobky prodávají nejen na tuzemském trhu, ale i v Německu.

Přečtěte si také Vařit a vytápět zemním plynem, propan-butanem nebo elektřinou? Přečíst článek

V souvislosti s výše uvedeným komentářem bylo také řečeno stanovisko k využití vodíku ve vytápění domácností. „Je také důležité a správné jasně říci, že vodík nebude mít žádnou roli při vytápění domácností. Jeho účinnost je v porovnání s tepelnými čerpadly prostě příliš katastrofální a náklady na energie pro konečného uživatele by byly mnohonásobně vyšší.“

Na tomto stanovisku není nic překvapivého. Na výrobu 1 kg vodíku a 8 kg kyslíku je potřeba 8,92 litrů demineralizované vody, tzn. vody zbavené všech přítomných minerálů (ještě čistší než destilovaná voda). 1 kg vodíku sice obsahuje 33 kWh energie, ale na jeho výrobu se spotřebuje cca 50 kWh elektrické energie. Pokud se má vodík skladovat, tak se na jeho stlačení na 350 bar (např. pro osobní automobily) se spotřebuje až 30 % energie, která má být uskladněna. Za těchto podmínek se využití vodíku pro vytápění domácností musí jevit jako plýtvání drahocennou elektrickou energií. Přední výrobci nových plynových kotlů sice již deklarují bezproblémové použití směsi zemního plynu s až 20 % vodíku, ale masové nasazení je v nedohlednu.

Vodík si již našel a zcela jistě najde i své další uplatnění mezi zdroji energie. Jeho přimíchávání do plynovodní sítě však není tak jednoduché. Již jen představa nutných kontrol všech provozovaných plynových spotřebičů, zda splní požadavky spojené s obsahem vodíku, je plná řady nevyřešených technických a právních otázek. A k tomu přistupuje nutnost neustále analyzovat složení směsi plynů, jejich výhřevnost či spalné teplo, a výsledky přenášet do fakturace.

Přečtěte si také Jaké výhody má vytápění pomocí LPG, respektive zkapalněného propanu? Přečíst článek

Skutečnost, že použití vodíku pro vytápění domácností nebude v blízké době hrát zásadní roli, potvrzuje i vodíková strategie Rakouska. Rakouská spolková vláda představila svou vodíkovou strategii počátkem června a odmítá v ní nastavit prioritu pro spalování vodíku v kotlích pro vytápění. Vodík lze využívat různými způsoby, ale podle všech prognóz zůstane jako zdroj energie a chemická surovina ještě mnoho let nedostatkový a drahý. Podle rakouské ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerové platí, že „Zelený vodík je šampaňským při energetické transformaci. Je cenný a všestranný – ale ne nekonečný. Takže toho využijeme co nejlépe.“

Pro cíl rakouské spolkové vlády pokrýt do roku 2030 100 % dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů představuje přímá elektrifikace pro četné aplikace nejúčinnější možnost dekarbonizace podle rakouské vodíkové strategie. Pro vytápění obytných prostor ze strategie vyplývá pouze využití odpadního tepla z elektrolýzy vodíku.

Využití vodíku pro vytápění je i v Rakousku klasifikováno jako neúčinné, a proto dostalo nulovou prioritu. „Přimíchávání vodíku do plynárenské sítě (blending) není s ohledem na poptávku po čistém vodíku v sektorech centralizovaných aplikací účelné. Pro liniovou přepravu vodíku by měla být v současnosti využívaná plynárenská infrastruktura přeměněna na vodíkovou. Bude prozkoumána výstavba nových vodíkových potrubí tam, kde chybí vhodná infrastruktura a vodíková infrastruktura je nezbytná pro dekarbonizaci.“

Zdroje:

1. TGA Fachplaner, 31. 5. 2022, 9. 6. 2022
2. Základní informace k vodíku, Česká vodíková technologická platforma (HYTEP), https://www.hytep.cz/o-vodiku/ve-zkratce