Reklama

Důvody pro výměnu starých kotlů přibývají

Ing. Josef Hodboď, TZB-info, redakce

Reklama

Český plynárenský svaz (ČPS) apeluje na majitele především starých kotlů na pevná paliva třídy 1 a 2, aby co nejdříve provedli jejich výměnu za modernější a ekologičtější variantu, třeba právě tu plynovou. Vyhnou se tak aktuálním nebo budoucím problémům souvisejícím s legislativními změnami. Domácí kotle na tuhá paliva jsou významným zdrojem znečištění ovzduší, ale zdravotní rizika však mohou představovat i pro obyvatele domů.

Řešení mnoha lidem nabízí třetí vlna programu kotlíkových dotací, která bude zahájena již v letošním roce.

„Průběh druhé vlny kotlíkových dotací jasně dokládá, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle. Tento fakt dokumentuje i zájem o aktivace tzv. mrtvých přípojek, který se za poslední tři roky více než zdesetinásobil. S každou novou přípojkou poklesne roční objem vypouštěného prachu do ovzduší v průměru o více než čtvrt tuny,“ uvádí Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, „od září loňského roku navíc platí novela zákona o ochraně ovzduší, která zpřísňuje podmínky mimo jiné právě v souvislosti s vytápěním neekologickými kotli. Obce mají například možnost omezit spalování vybraných druhů pevných paliv v kotlích do 300 kW na vymezeném území. Povinností je také zpracování a zveřejnění časového plánu opatření, která se týkají zlepšení kvality ovzduší.“

Vyřazení kotlů na pevná palivy třídy 1 a 2 z provozu platí do září roku 2022. „Tři roky není příliš vzdálená budoucnost. Přesto je u nás stále zhruba tři sta tisíc domácností s nevyhovujícími kotli. Zejména občané z nízkopříjmových vrstev by měli modernizovat svá vytápění v tomto roce s využitím třetí a zatím poslední připravované vlny kotlíkových dotací,“ upozornila Kovačovská.

Před rokem 2022 bude podle ČPS nezbytné zajistit další finanční prostředky pro sociálně nejslabší vrstvy, zvýšit povědomí o tomto zákazu a změnit sociální politiku státu v oblasti příspěvku na bydlení. „Ten nyní vůbec nemotivuje k přechodu na ekologičtější formy vytápění tím, že ve své podstatě zvýhodňuje topení uhlím. To je v rozporu se snahou státu o zkvalitnění ovzduší. Připravovaná analýza změny nastavení těchto příspěvků, která by podle původních plánů měla být hotova do konce letošního roku, by podle nás měla být uspíšena a představena ještě před začátkem léta. Rádi bychom, aby byla již v příštím roce uvedena do praxe a hlavně, aby ještě podpořila rozhodování občanů při čerpání kotlíkových dotací,“ informovala Kovačovská.

Státní zdravotní ústav odhaduje, že v ČR v souvislosti se špatnou kvalitou ovzduší dochází ročně k 5 300 předčasných úmrtí. „Nadměrný výskyt mikroskopického polétavého prachu je příčinou chronických onemocnění dýchacího ústrojí, srdce nebo cév,“ zdůraznil RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu v Praze. „Vyšší prašnost v souvislosti se skladováním a používáním uhlí může způsobovat zdravotní problémy i uvnitř domu. Totéž platí například i o mokrém dřevu, ze kterého se při vysychání uvolňují terpeny pryskyřic. Navíc se díky vyšší vlhkosti a jejímu vzlínání mohou uvnitř domu množit také toxické plísně.“

Po výměně kotle na pevná paliva odpadne mnoho manuální práce, například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zmizí také nutnost častého malování zaprášených místností v domě a potřeba skladovacích prostor pro tuhá paliva. „Plynový kotel je prostorově velice nenáročný. Lze jej vkusně umístit například do chodby, kde bývá pro obyvatele domu přístupnější. V praxi se tak setkáváme se situací, že lidem po přechodu na zemní plyn vznikne v domě místnost o rozloze až 25 m², kterou mohou využít pro obytné či volnočasové účely,“ informoval Filip Soukup, hlavní architekt studia AFINITA ARCHITEKTI.

Cena za m² obytné plochy rodinných domů v ČR se podle zkušeností architektů pohybuje kolem 25 000 Kč. „Majitelé rodinných domů si v prostorách bývalé kotelny a skladu uhlí mohou snadno postavit například saunu, vinný sklep, bar, modelárnu nebo třeba prostý sklad sportovního vybavení. Jejich rekonstrukcí mohou získat novou čistou místnost v hodnotě až několika set tisíc korun a samozřejmě zvýšit i hodnotu celé nemovitosti,“ dodal F. Soukup.

Je pravda, že ne všichni provozovatelé kotlů na pevná paliva k tomu mají dostatečné finanční prostředky. Často jde o rodiče ve starším věku, o které se občas starají i jejich děti. Přechod na vytápění plynem je pro takové případy velmi vhodný, neboť rodičům ulehčí životní podmínky a děti při návštěvě, případně i po přechodu na spolubydlení s rodiči získají místo v domě navíc.

Nároky na prostor: tuhá paliva vs. zemní plyn

Kotelny na tuhá paliva zabírají v rodinných domech průměrně 5 – 10 m², sklad uhlí či dřeva může mít až 15 m². Místnosti bývají zpravidla vedle sebe, oddělené případně jen příčkou, a vybavené alespoň menším oknem určeným pro násyp paliva. Oproti tomu kotel na zemní plyn vyžaduje prostor o velikosti závěsné skřínky. Pokud není záměrem měnit navazující otopnou soustavu, může nový, aktuálně již jen kondenzační plynový kotel zůstat v bývalé kotelně vzhledem k jeho kompaktním rozměrům. V tomto případě se zpravidla s nejnižšími náklady realizuje úprava spalinové cesty, která souběžně slouží i pro přívod vzduchu pro spalování plynu. Každou instalaci je samozřejmě nutné odborně posoudit, a to především s ohledem na rozvody plynu, elektrické energie, otopnou soustavu i spalinovou cestu. Odvod kondenzátu od kotle, pokud v místnosti není dostatečně nízko odpadní potrubí, se dnes řeší velmi snadno k tomu určenými malými čerpadélky.

Potenciál a možnosti využití

„Díky rozvoji a kvalitě úložných prostorů ve vlastních interiérech domů nemusejí lidé uvažovat jen o přeměně kotelny na další sklad. Ze stavebního hlediska lze těmto prostorům dát téměř libovolný obytný či volnočasový účel,“ informoval Filip Soukup, hlavní architekt studia AFINITA ARCHITEKTI. Podle konkrétního umístění se nabízí například tato využití: