Zájem o plynové kondenzační kotle se zdvojnásobil
Dosavadní průběh druhé vlny programu kotlíkových dotací jasně dokládá, že mezi obyvateli České republiky výrazně roste zájem o plynové kondenzační kotle. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva životního prostředí (MŽP), která potvrzuje jarní průzkum realizovaný Českým plynárenským svazem (ČPS) mezi jednotlivými kraji.
Příklad instalace plynového kondenzačního kotle (Foto: Brilon a.s. - plynový kondenzační kotel Intergas)
„Plynové kotle jsou nejčastější volbou v Moravskoslezském (42 %), Jihomoravském (40 %) a Olomouckém kraji (30 %). Zájem minimálně dosahující či lehce převyšující 25procentní hranici hlásí také Pardubický, Královéhradecký a Zlínský kraj, dále pak hlavní město Praha a Kraj Vysočina. Už nyní je jasné, že nárůst počtu žádostí týkajících se dotace na pořízení kondenzačních plynových kotlů bude zhruba dvojnásobný oproti první vlně,“ okomentoval aktuální výsledky MŽP Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS, a dodal: „Z pohledu dopadů na životní prostředí je to velmi pozitivní vývoj. Mnoho majitelů nemovitostí při stoupající ceně uhlí už nechce řešit každoroční problémy s dopravou a skladováním.“
Zemní plyn představuje komfortní a ekologický způsob vytápění, zejména z dlouhodobého hlediska. Neustálý tlak na zlepšování ekologických parametrů spotřebičů totiž může vyústit i v zákaz provozu některých kotlů na tuhá paliva, které v současné době všechny ekologické požadavky splňují. Blíží se zákaz používání starých neekologických kotlů na pevná paliva, které jsou zařazeny do třídy 1 nebo 2. Novela zákona o ochraně ovzduší umožní dosud platný termín po rozhodnutí samosprávy v obcích i zkrátit. „To u kotlů na zemní plyn nehrozí. Vyměnit se mohou teprve tehdy, až technicky doslouží,“ připomněl Jan Ruml.
Druhá vlna kotlíkových dotací začala na sklonku loňského léta a poskytované finance se už nevztahují na kotle pouze na uhlí. V jejím rámci obdržely jednotlivé kraje opět přes tři miliardy korun, v Moravskoslezském kraji došlo rovnou ke spojení druhé a třetí vlny. K dispozici zde bylo téměř 900 milionů Kč. Podle údajů z MŽP budou muset druhou vlnu kotlíkových dotací všechny kraje uzavřít do konce roku 2019. Někde výzvy ještě běží, neboť si kraje finanční alokaci rozdělily do několika kol. Třetí vlnu spustí MŽP s největší pravděpodobností na konci roku 2018. Kraje ji pak následně vyhlásí pro občany. V tomto případě ještě není termín pevně stanoven, dá se ale předpokládat, že k tomu dojde zhruba do půl roku po termínu pro kraje.
V celém programu kotlíkových dotací mají být vyhlášeny tři výzvy, stát plánuje přerozdělit ze zdrojů Evropské unie cekem 9 miliard Kč. Ideálně by se mělo nahradit až 100 000 nevyhovujících kotlů třídy 1 a 2. Podle Českého statistického úřadu jich je v Česku stále přes 300 000. „Od září 2022 tyto staré kotle zakáže zákon a domácnosti si budou muset povinně pořídit ekologičtější zařízení. Ovšem tentokrát už bez jakékoli dotace, navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 000 Kč,“ zdůraznil Jan Ruml.
Zájem o přechod z pevných paliv na zemní plyn dokumentuje i snižující se počet tzv. mrtvých přípojek na rozvod zemního plynu. Tyto přípojky byly hromadně vybudovány v devadesátých letech minulého století, často s finanční podporou obcí, když se předpokládal a státem byl podporován masivní přechod ke komfortnějšímu, a především ekologičtějšímu vytápění zemním plynem. Bohužel ne všechny přípojky pak byly po jejich zřízení využity. Situace se však mění. Podle údajů společnosti GasNet, která zajišťuje přes 80 % sítě DSO, se jen mezi lety 2016 a 2017 snížil počet neaktivních přípojek z cca 324 tis. případů na cca 317 tis. případů. To koresponduje s celkovým počtem cca 10 000 oživených přípojek od začátku akce „kotlíkové dotace“ pro období 2014 - 2020. Lze předpokládat, že mezi výše uvedenými cca 300 tisíci nevyhovujícími kotli třídy 1 a 2 se jich řada nachází tam, kde existují neaktivní přípojky na rozvod zemního plynu a v zájmu ochrany ovzduší je tam dobrý potenciál pro přechod na ekologicky i energeticky efektivní plynové kondenzační kotle.
