Zplynovací kotle na dřevo H4EKO-D jsou novinkou na trhu pro spalování velkých kusů dřeva a se stejnými připojovacími rozměry, jako měly starší typy kotlů H4 (H412,H418 a H424). Všechny typy jsou již v prodeji.

Redakce TZB-info natáčela komentáře k výměně kotlů, o bezúročných „kotlíkových půjčkách“ a o soutěži s výhrou 3 x 250.000 Kč na rekonstrukci kotelny. Zajímala nás podpora plynárenských společností a MŽP v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací.

S výměnou kotlů na pevná paliva třídy 1 a 2 za nové souvisí povinnosti týkající se spalinových cest. Tyto povinnosti vyplývají ze Zákona o požární ochraně.

Poslední vlna kotlíkových dotací. Přehled termínů v jednotlivých krajích. Poslední příležitost, jak získat finanční podporu na výměnu kotle na pevná paliva třídy 1 a 2 před jejich vyřazením z provozu k září 2022.

Poslední šanci dostanou letos na jaře majitelé starých, neekologických kotlů. Pro třetí vlnu kotlíkových dotací vyhradilo Ministerstvo životního prostředí 3,125 miliardy Kč, což odpovídá výměně zhruba 30 000 kotlů.

Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nesmírně ambiciózní.

Termín povinných výměn kotlů třídy 1 a 2 na pevná paliva se blíží. Proto TZB-info soustředí potřebné informace do společného tématu s cílem pomoci a ulehčit rozhodování.

V únoru 2019 proběhly v rakouském Welsu tradiční odborné veletrhy a konference pod společným názvem World Sustainable Energy Days 2019.

Tři kola – a dost. Právě tak by se dala ve zkratce charakterizovat situace v oblasti takzvaných kotlíkových dotací. Kdo o ně nepožádá nyní, pravděpodobně navždy propásne šanci získat až 80 % prostředků na nákup nového, ekologičtějšího kotle.

Tématu novinek ve vytápění se věnoval i nejdůležitější český oborový veletrh Infotherma 2019, který se uskutečnil koncem ledna v Ostravě. Zde Viadrus představil kompletní řadu kotlů na tuhá paliva modelové řady 68.

Vedoucí zkušebny tepelně-technických zařízení Výzkumného energetického centru na VŠB-TU Ostrava, Ing. Jiří Horák, Ph.D., v rozhovoru pro TZB-info uvádí nové možnosti zkušebny při certifikaci kotlů a topidel na pevná paliva.

Jaké je množství množství zdrojů tepla na pevná paliva v pražských domácnostech? A jaký je jejich možný podíl na celkové imisní situaci? Případný zákaz těchto paliv v Praze avizovaný pražským magistrátem slibované zlepšení nejspíš nepřinese.

Domácí poptávka po dřevních peletách stabilně roste, v roce 2018 už počet peletových kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30 000 kusů. Dvaatřicet českých peletáren vyrobilo celkem 377 tisíc tun dřevních pelet, 96 % s mezinárodní certifikací ENplus.

Přechod z ručně přikládaného kotle na hnědé uhlí na zplyňovací kotel na dřevo je z pohledu provozních nákladů neutrální. Nový kotel na uhlí si musí zájemce zaplatit v plné ceně. Nový kotel na dřevo lze získat v rámci Kotlíkových dotací téměř zdarma.

Peletami topí už asi 30 tisíc domácností. A stále více lidí je jako topivo zvažuje. Podle průzkumu agentury STEM/MARK o nich totiž loni uvažovalo 37 % majitelů domů a chalup, letos už je to skoro polovina dotázaných.

MŽP vyčlenilo další miliardu korun na podporu snížení emisí v uhelných regionech. Podporu mohou získat obce pro přechod svých soustav zásobování tepla z uhlí na jiné zdroje energií.

Přes vynaložené miliardy korun se nedaří zásadně zlepšit kvalitu ovzduší. Nese vinu jen Ministerstvo životního prostředí? Národní kontrolní úřad si to myslí. Ale nemusí to být tak jednoznačné.

Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou.

Obce mohou zakázat provoz lokálních topidel na pevná paliva ve vybraných lokalitách již dnes, ale MŽP nepočítá s tím, že by mělo jít o celoplošné opatření.

Provozujete kotel na pevná paliva? Pak by vás mělo zajímat, jak legislativa definuje kotle, které budou vyřazeny z provozu od září 2022.