Připojení lokálních spotřebičů na pevná paliva průchodem obvodovou stěnou

Proč lokální spotřebiče na pevná paliva?

S lokálními spotřebiči na pevná paliva, především dřevo, dnes počítáme nejen jako s jednou z variant snížení nákladů, ale rovněž jako se spolehlivými záložními zdroji nebo s jejich využitím v období mimo hlavní sezónu, kdy tak není nutno provozovat primární otopnou soustavu. Realizace této myšlenky však často naráží na skutečnost, že lokální spotřebič nelze napojit na již existující komín.

Obr. 1 Příklad lehkého vícevrstvého kovového komínu

Dodatečná stavba komína je řešením. Toto je téma, které se skloňuje v různých souvislostech. Ať už se jedná o developerský projekt, kdy komín byl buďto zcela ignorován nebo prezentován jako nadbytečný nadstandard, nebo se jedná o rekonstrukci staršího objektu, kdy se změnou dispozice a užívání je vhodné vybudovat nový komín. Motivace bývá jasná: snížit závislost na dodávce plynu nebo elektřiny, snaha vyhnout se extrémům v kolísání jejich cen, může to být i uživatelský komfort bydlení spojený se zvýšeným tokem tepla prostřednictvím sálání a v neposlední řadě náklady na vytápění. Pokud nejsou limitem peníze, lze zajistit i poměrně vysoký komfort v obsluze kamen při využití automatizovaného řešení s využitím dřevních pelet.

Při řešení dodatečné instalace komínu se nejčastěji volí způsob, který by co nejméně narušil stávající objekt a provoz v něm. Logickým řešením bývá stavba nového komínu vně stávajícího objektu, na jeho fasádě. To lze provést v zásadě dvěma technologiemi: „klasickou“ stavbou vícesložkového komínového tělesa s keramickou vložkou nebo použitím lehkého vícevrstvého kovového komínu, viz obr. 1. Právě druhý uvedený způsob bývá dnes nejčastější: Lehký komín nepotřebuje základ, jeho montáž nevyžaduje mokré procesy a celková realizace, v případě kvalitní připravenosti, je záležitostí jen několika hodin.

S připraveností objektu pro montáž venkovního komínu souvisí řešení průchodu kouřovodu obvodovou stěnou od spotřebiče z interiéru do sopouchu komína. Na správné řešení tohoto problému se zaměříme.

Požadavky na provedení kouřovodu procházejícího obvodovou stěnou

Pro zohlednění základních požadavků vyjděme nejprve z národní technické normy ČSN 73 4201, ed. 2 – 2016, Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, v platném znění.

Obr. 2

Kouřovod je nedílnou součástí spalinové cesty, spojuje spalinové hrdlo spotřebiče s komínovým sopouchem, tedy průduchem v komíně odvádějícím spaliny nahoru.

Celá spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná a čistitelná. To platí v plné míře i pro kouřovod. Podmínka kontroly a čištění může být zabezpečena například (částečnou) demontovatelností kouřovodu. Pokud není trvale a jednoduše demontovatelný, musí být v kouřovodu zřízeny lehce přístupné kontrolní a čistící otvory.

Teplotní a tlaková třída kouřovodu musí odpovídat parametrům komína. V případě připojení lokálního spotřebiče to bude zřejmě teplotní třída T400 (teplota spalin do 400 °C) a tlaková třída N1 nebo N2 (provoz v podtlaku – s přirozeným tahem). Tyto údaje zjistíme z dokumentace výrobce kouřovodu, nejlépe z Prohlášení o vlastnostech výrobku.

Při průchodu kouřovodu stěnou musí být v důsledku teplotní roztažnosti materiálu zároveň zajištěna jeho volná dilatace, a to v obou směrech, podélném i příčném a to tak, aby nedošlo buďto k porušení těsnosti vlastního kouřovodu, porušení napojení v sopouchu komína nebo i extrémně ke škodám na obvodové stěně objektu.

Bezpečná vzdálenost kouřovodu od hořlavých materiálů

1. stěna
2. kouřovod
3. krycí deska (nehořlavá, nekovová – PROMATECT®-H)
4. růžice
5. ochranná trubka
6. izolační výplň I. (nehořlavá – PROMAGLAF®-HTI)
7. izolační výplň II. (nehořlavá – PROMAGLAF®-HTI)

 

Obr. 3 Příklad řešení podle ČSN 06 1008, zde s použitím konkrétních výrobků společnosti Promat

Samostatnou a mnohdy podceňovanou kapitolou je určení bezpečné vzdálenosti kouřovodu od hořlavých materiálů v případě prostupu lehkou obvodovou stěnou na bázi dřeva. Přitom právě tyto lehké konstrukce, ve kterých lze snadno zhotovit prostup, jsou z hlediska požární bezpečnosti nejrizikovější.

Jako vzorové řešení se mnohdy prezentuje provedení prostupu podle schématu v příloze k ČSN 06 1008 – Požární bezpečnost tepelných zařízení, 1997.

Z hlediska logiky skladby je toto schéma v pořádku. Co však může být zavádějící, jsou výškové kóty – odstupové vzdálenosti hořlavých materiálů od povrchu kouřovodu. Pro komíny a kouřovody platí, že bezpečná vzdálenost je taková, kdy na povrchu hořlavého materiálu nepřekročí teplota hodnotu T_max = 85 °C. A to při dlouhodobém zatížení zkušební teplotou. (Poznámka: Pro teplotní třídu T400 je zkušební teplota 500 °C!).

Při zkoumání bezpečné vzdálenosti do hry ovšem vstupuje i druhý (a zásadní) faktor, kterým je tloušťka prostupu (v tomto případě obvodové stěny); se zvětšující se tloušťkou stěny roste i nutná bezpečná vzdálenost h_min , viz obr. 4.

Obr. 4 Příklady průchodu kouřovodu různých tlouštěk stěn a minimálních vzdáleností

Obr. 5 Příklad rozložení teplot v okolí kouřovodu při jeho těsném průchodu stěnou

Na rozdíl od kouřovodu ve volném prostoru, kde můžeme předpokládat relativně konstantní teplotu v jeho okolí, vzniká v těsném průchodu kouřovodu stěnou neustálený, měnící se teplotní stav, kdy při dlouhodobém přenosu tepla dochází ke zvyšování teploty okolních materiálů v čase. Deklarace bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů h_min musí být proto vždy vztažena ke konkrétní (maximální) tloušťce stěny, pro kterou platí. Bez takového údaje je informace nekompletní, nelze z ní, chceme-li mít opravdu spolehlivé a požárně bezpečné provedení prostupu, vycházet.

Systémová řešení

Přední výrobci komínových systémů na potřebu vedení kouřovodu stěnou reagují a potřebným příslušenstvím pro zabudování komínů do stavby se zabývají. Při vývoji prvků využívají výsledky exaktních termických testů ve zkušebnách. Není tedy obtížné vyhledat hotové a bezpečné řešení pro konkrétní případ. Zásady možných konstrukčních provedení si ukážeme na několika schématech.

Připojení kouřovodu do komína, nehořlavá stěna

Na obrázku 6 je na sopouch komínu (1) připojen kouřovod (2), který prochází obvodovou stěnou. V obvodové stěně byl předem vytvořen prostup pomocí pevné nehořlavé průchodky (4). Tou může být kovová nebo keramická trubka o takovém průměru, který umožní vložení nehořlavé vláknité izolace (5) okolo kouřovodu a zároveň montáž, kontrolu a případnou demontáž napojovacího dílu (3). Napojovací díl je osazen vždy vně keramického hrdla sopouchu. Na vnější straně je průchod zakončen rozetou (6).

Pro připojení kouřovodu do keramického komína jsou k dispozici také napojovací díly v provedení „skrz zeď“. Princip stejný, jen kouřovod ve vlastním prostupu je již součástí napojovacího dílu. Ten může být proveden jako tzv. přestavitelný – s regulací délky, viz obr. 7.

Obr. 6 Příklad připojení kouřovodu do komína z keramických vložek, nehořlavá stěna

Obr. 7 Kouřovod s přestavitelnou délkou podle tloušťky stěny

Připojení kouřovodu do komína, ve stěně hořlavé materiály

Obr. 8 Příklad připojení kouřovodu do komína na fasádě. Ve stěně jsou hořlavé materiály. Vlevo jednoplášťový kouřovod, vpravo kouřovod dvouplášťový

Příklad demonstruje dva možné způsoby: V prvním případě je do sopouchu fasádního komína připojen jednoplášťový kouřovod, v případě druhém potom kouřovod dvouplášťový (tedy stejné materiálové skladby jako komín,) jednoplášťový kouřovod potom pokračuje pouze v interiéru.

Oba způsoby jsou možné, z pohledu kontroly a údržby je komfortnějším řešením ten druhý případ. Pro průchod hořlavou stěnou je použit systémový prvek Ignis s definovanými parametry, a to včetně deklarace těsnosti pro použití v pasivních domech.

Kompletní detail systémového prostupu kouřovodu do fasádního komína

Uvedený příklad, viz obr. 9, detailně popisuje skladbu systémového prvku zabudovaného do dřevostavby. Systémový prostup má jednoznačně definované rozměry v závislosti na teplotní třídě a tloušťce obvodové stěny. Je zde navíc vidět i způsob připojení parozábrany a zajištění celkové těsnosti pro použití v těsných domech.

Obr. 9 Detail systémového prostupu

Závěr

Nezapomeňte, že váš dům není relativně levná stavební maringotka. Případný požár ho může zcela zničit. A pokud by kouřovod ztratil těsnost, mohlo by dojít k nebezpečnému průniku spalin do interiéru. Ostatně i pro spalinové cesty a jejich prostupy stěnami v maringotkách platí adekvátní doporučení.

Zdroje

1. ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, 2016.
2. Pozor na komín při zateplování podkroví! J. Vrba, TZB-info, 2023. Dostupné zde:
   vytapeni.tzb-info.cz/kominy-a-kourovody/25028-pozor-na-komin-pri-zateplovani-podkrovi
3. Dimenzování vzduchospalinových cest pro krbová kamna a krbové vložky na pevná paliva. J. Vrba, TZB-info, 2022. Dostupné zde:
   vytapeni.tzb-info.cz/kominy-a-kourovody/23851-dimenzovani-vzduchospalinovych-cest-pro-krbova-kamna-a-krbove-vlozky-na-pevna-paliva
4. Otvory do komína – přehledný výtah z ČSN 73 4201. J. Vrba, TZB-info, 2022. Dostupné zde:
   vytapeni.tzb-info.cz/kominy-a-kourovody/7963-otvory-do-komina-prehledny-vytah-z-csn-73-4201
5. V článku jsou použity obrázky fy Promat, s.r.o., Schiedel, s.r.o.