logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Pozor na komín při zateplování podkroví!


I dodatečné zateplení podkroví vyžaduje odborný přístup. Zjednodušení může skončit požárem. (Zdroj: Hasičský záchranný sbor Liberec)

Podcenění rizika vzniku požáru od komínu při dodatečném zateplení podkroví v rámci programu Nová zelená úsporám light se může vymstít. Rizika a doproručení jsou popsány v článku a měli by je respektovat i ti, co si izolaci zhotoví sami.

Reklama

Program Nová zelená úsporám light, zásadním způsobem usnadňuje získat dotaci na některá opatření, která sníží energetickou náročnost stávajících rodinných domů a tím také úsporu energie na vytápění. Záměrem programu je podpořit rychle realizovatelné zateplení, s maximálním efektem a přiměřenými náklady. Cílí na opatření, která eliminují případy nejčastějších úniků tepla. Často to bývají nekvalitní stará okna a vchodové dveře. K nežádoucím tepelným ztrátám dochází nedostatečně zateplenou fasádou, střechou, stropy a podlahami. K podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci tohoto programu není v rámci zjednodušení vyžadována projektová dokumentace, předkládá se pouze (velmi jednoduchý – viz obrázek 1) Odborný posudek o navrhovaných opatřeních, potvrzený členem místní akční skupiny ČR („MAS“), nebo pracovníkem energetického konzultačního a informačního střediska („EKIS/M-EKIS“). Posudek potvrzuje záměr realizace jednoho či více opatření, nikoliv však jeho konkrétní technické řešení a způsob provedení.

Obr. 1: Odborný posudek – Vzor
Obr. 1: Odborný posudek – Vzor

Pojďme se zaměřit na programy, které se týkají zateplení střechy, stropu nad půdou a podlahy nad nevytápěným prostorem a položit si otázku, zda zde může dojít k situaci, která je potenciálně nebezpečná ve vztahu k provozu stávajícího komína. Tepelná izolace se obvykle zhotoví po celé ploše podlahy, stropu, střechy, a ne vždy se zohlední podmínky pro bezpečný provoz komínu, který tepelně izolační vrstvou prochází. Redakce TZB info v této souvislosti hledá odpověď na otázky:

  • Jaké jsou podmínky pro bezpečný provoz komínu?
  • Kdo za to nese zodpovědnost – zákazník, dodavatel a zhotovitel izolace, někdo jiný nebo v danou dobu nikdo?
  • Když už je izolace hotová, lze provést úpravu do souladu s předpisy?
  • A co když závada není odborně odhalena a později bude příčinou požáru v domě? Kdo za to ručí?

Jaké mohou být důsledky dodatečného zateplení konstrukce, kterou prochází těleso komína

Z hlediska provozní bezpečnosti spalinové cesty je jedním ze zásadních kritérií splnění podmínek pro dodržení její bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů. Po realizaci plošného zateplení může dojít ke dvěma situacím.

  • Použití hořlavých izolačních nebo pomocných materiálů v přímém kontaktu s komínovým pláštěm nebo v nebezpečné vzdálenosti od něj, tedy předměty a stavební hmoty třídy reakce na oheň B až F.
  • Zvýšením tloušťky konstrukce (přidané vrstvy), kterou těleso komína prochází, stoupá teplotní gradient v okolí prostupu a zde může dojít k situaci, kdy původně bezpečná vzdálenost - např. zabudované součásti dřevěné konstrukce - se stane po zateplení nedostatečnou a tedy potenciálně nebezpečnou.

V souvislosti s prvním případem jsem se již v praxi také setkal se zavádějícími až falešnými údaji, kdy prováděcí firma veřejně prohlašovala všechny své použité izolační materiály za nehořlavé a tedy z hlediska požáru bezpečné, byť na jiném místě je tentýž materiál deklarován třídou C1 (podle „starého“ značení). V každém případě, pokud hovoříme o nehořlavých materiálech jako takových, musí se jednat vždy o materiály třídy reakce na oheň A, a to lze jistě v případě pochybností ověřit v technické dokumentaci a Prohlášení o vlastnostech ke konkrétnímu materiálu.

Druhý případ je dokumentován graficky, obrázky 2 a 3. Se zvýšením tloušťky např. stávajícího stropu další tepelně izolační vrstvou dojde v čase ke zvýšení teploty, a to jak vlastního komínového pláště, tak i jeho okolí a logicky tak narůstá potřebná vzdálenost hořlavého materiálu od povrchu komína, kterou lze považovat za bezpečnou.

Obr. 2: Dodatečná izolace stropní konstrukce
Obr. 2: Dodatečná izolace stropní konstrukce
Obr. 3: Teplotní gradient při průchodu konstrukcí
Obr. 3: Teplotní gradient při průchodu konstrukcí

Mýtus 50 mm

Jeden z mylných názorů, s nímž se v praxi setkáváme, je: „odstup hořlavých konstrukcí od komína musí být vždy 50 mm“. Je třeba si ovšem uvědomit, že toto pravidlo splňuje víceméně pouze případ, kdy komín prochází konstrukcí s plně provětrávanou mezerou po celém obvodě. Bude-li průchod těsně uzavřený, rostou nároky na zvýšení bezpečného odstupu se stoupající teplotou danou akumulací tepla v konstrukci.

Jaká je definice bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů

Bezpečná vzdálenost mezi komínovým pláštěm a hořlavým materiálem bude závislá na konstrukci komína (skladba a tepelný odpor), teplotě spalin (exaktně teplotní třídě), průměru komína a, jak vidíme na obr. 3, i na tloušťce konstrukce, kterou komín prochází. Na rozdíl od situace komína ve volném prostoru, kde můžeme předpokládat relativně konstantní teplotu v jeho okolí, se při těsném průchodu stropem jedná o neustálený stav, kdy při dlouhodobém přenosu tepla dochází ke zvyšování teploty povrchu pláště a jeho okolí v čase. Podle technických norem je bezpečná vzdálenost taková, kdy na nejbližším povrchu hořlavého materiálu teplota nepřekročí 85 °C, respektive 100 °C podle zkoušky odolnosti při vyhoření sazí.

Kde hledat informace

Pokud se jedná o systémový komín, měla by být (neříkám, že vždy je) situace relativně jednoduchá, neboť povinnost určit bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů ukládají výrobcům komínových systémů harmonizované technické normy. Bezpečná vzdálenost v milimetrech (tzv. požární bezpečnost zevniř ven) je dnes deklarována zpravidla již několika hodnotami podle toho, jakým způsobem je komínové těleso zabudováno ve stavbě a jaké jsou parametry průchodu komína konstrukcí. Zodpovědný výrobce k tomu na základě termických zkoušek publikuje potřebné podklady formou detailů, schémat, montážních návodů, technických listů apod, a tím umožní srozumitelnou interpretaci požadavků potřebné vzdálenosti pro konkrétní případ. Příklad možné formy deklarace bezpečné vzdálenosti na obrázcích 4 a 5.

Obr. 4: Příklad způsobu deklarace bezpečných vzdáleností. Zdroj: Schiedel
Obr. 4: Příklad způsobu deklarace bezpečných vzdáleností.
Zdroj: Schiedel
Obr. 5: Příklad deklarace bezpečných vzdáleností. Zdroj: CIKO
Obr. 5: Příklad deklarace bezpečných vzdáleností.
Zdroj: CIKO

Složitější situace nastane při posouzení bezpečné vzdálenosti u nesystémového, tzv. individuálního, komína. V tomto případě nejsou k dispozici výsledky termických zkoušek, ze kterých by bylo možno jednoznačně vycházet, otázkou může být i fyzický stav konkrétního komínového tělesa. Zde asi nezbývá, než se obrátit na odborníka (revizní technik spalinových cest, projektant), který je schopen situaci analyzovat, vyhodnotit a také zodpovědně navrhnout bezpečné řešení.

Kdy je komín bezpečný

Bezpečnost spalinové cesty není dána jen jejím technickým návrhem, konstrukcí a provedením, ale také tím, že bude trvale kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu. Obecné podmínky provozní bezpečnosti spalinových jsou dány zákonem č. 320/2015 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky se změnami: 183/2017 Sb., 51/2021 Sb. Zákon definuje základní podmínku pro splnění provozní bezpečnosti a to takto: „Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.“ Podmínky provádění těchto úkonů stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem se rozumí vyhláška č. 34/2016 Sb.

Dodatečné zateplení konstrukce, kterou komín prochází, je nutno chápat jako stavební úpravu, která se týká nejen vlastního stropu, ale současně i komína!

Komínové těleso je v místě prostupu opatřeno novou tepelnou izolací. Podle výše citovaného zákona č. 320/2015 Sb. nastává v případě každé stavební úpravy na komíně povinnost provést revizi spalinové cesty v předepsaném rozsahu, kterou se ověří se mj:

  • zda jsou dodrženy bezpečné vzdálenosti spalinové cesty od hořlavých předmětů a hořlavých stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F;
  • zda jsou prostupy viditelných a přístupných míst spalinové cesty stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby v souladu s normovými hodnotami

Bezpečné provedení prostupu při dodržení zásad bezpečné vzdálenosti dokumentuje zjednodušené schéma na obrázku č. 6.

Obr. 6: Schema bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů
Obr. 6: Schema bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

Závěrem

Program Nová zelená úsporám light si jistě, vzhledem ke své jednoduchosti, získá řadu příznivců a na jeho základě bude realizována řada kvalitních opatření ke snížení energetické náročnosti. Realizace vlastních úprav bude na druhé straně probíhat do značné míry živelně, proto je zde na místě upozornit na případná rizika, která mohou na výsledném díle nastat. Jedním z možných rizik se proto také zabývá tento článek. Na závěr si dovolím přidat několik doporučení k jejich eliminaci.

  1. Pro dodatečnou tepelně izolační vrstvu mohou být použity s různou klasifikací podle reakce na oheň. Jako nehořlavé je možno označit pouze materiály třídy A. Pouze u těchto materiálů není třeba se zabývat bezpečnou vzdáleností od komínového pláště, mohou k němu přiléhat. Třídu reakce na oheň je vhodné si ověřit v podkladech výrobce daného materiálu.
  2. V případě, že jsou pro tepelnou izolaci použity plošně materiály hořlavé, je nutno v nebezpečné oblasti okolo komínového tělesa tyto materiály nahradit jiným, nehořlavým materiálem (Obr. 6). Takovým způsobem může být provedena i následná oprava. V případě, kdy nevyhovuje vzdálenost dřevěného nosného prvku v konstrukci, je nutno provést stavební úpravu, tzv. výměnu.
  3. Bezpečná vzdálenost od pláště systémového komína musí být stanovena jeho výrobcem formou technických podkladů, a to v závislosti na typu komína, jeho průměru, teplotní třídě a mocnosti prostupu. V případě tzv. individuálních komínů je vhodné se obrátit s posouzením na odborníka.
  4. Z obecně platných a závazných předpisů vyplývá, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby splnila základní požadavky, kterými jsou mj. požární bezpečnost a bezpečnost při užívání. Splnění těchto požadavků musí zhotovitel garantovat při předání díla.
  5. Pro řešení případných sporů je vhodné pořizovat v průběhu rozpracovanosti fotodokumentaci.
  6. Po dokončení díla je nutno nechat provést revizi spalinové cesty v předepsaném rozsahu.

Vzhledem ke znalosti rizik, možností vedoucích k jejich omezování a předcházení, by bylo velkou škodou, kdyby se dobrý záměr zateplení stropů projevil růstem statistiky výskytu požárů.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.