Pokud někdo doma spaluje odpad, existuje metoda, jak mu to prokázat?
© Fotolia.com
Článek popisuje aktuální přístup legislativy ČR ke spalování odpadů v domácnostech, dále popisuje vznik a princip metody pro odhalování spalování nebo spoluspalování odpadů. V závěru článku je uvedeno, jaký je následný postup při prokázání spalování odpadu a jaké sankce hrozí majiteli dotčeného spalovacího zařízení.
Úvod
Problematika spalování odpadů není žádnou novinkou a byla již řešena např. v článcích [4] a [5]. Při spalování odpadů v domácích topeništích je blízké okolí zdroje zamořeno emisemi škodlivých látek, což má za následek obtěžování sousedních obyvatel zápachem, poškozování jejich majetku (od ušpinění vypraného prádla sušícího se venku, parapetů a oken až po škody na fasádách domů), v horším případě újmy na jejich zdraví (např. respirační choroby). Z důvodu zamezení emisí těchto nežádoucích látek došlo ke změně legislativy ochrany ovzduší, dovolující za určitých podmínek provést kontrolu podezřelé domácnosti. Kontrolní orgány za tímto účelem potřebují mít nástroj či metodu, která stanoví, co při kontrole odebírat a jak tento odběr vyhodnotit z hlediska spalování či nespalování odpadu.
Legislativní rámec problematiky v ČR
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (Zákon č. 172/2018 Sb. ze dne 19. července 2018) uvádí, že: „Odpad podle jiného právního předpisu13), s výjimkou odpadu uvedeného v prováděcím právním předpisu, může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno podle § 11 odst. 2 písm. d). Tepelné zpracování odpadu je možné pouze pod dohledem osoby autorizované podle § 32 odst. 1 písm. c).“ V § 17 odstavci 1 je také uvedeno, že: „Provozovatel stacionárního zdroje je povinen spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem a jsou určená výrobcem stacionárního zdroje nebo paliva uvedená v povolení provozu.“ [1] To tedy znamená, že v malém spalovacím zařízení (kotle, kamna) je nelegální spalovat odpadky.
Zákon dále uvádí, že: „Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností dle § 17 odstavce 1 (Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje), avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje (například spalování odpadu), jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“ [1]
Novela zákona o ochraně ovzduší platná od 1. 9. 2018 přinesla několik dalších změn, které byly zmíněny např. v článku [3].
Vznik metody SEMAFOR
MŽP vypsalo veřejnou zakázku (dále jen úkol) s názvem: „Podklady pro zpracování metodiky indikace spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela“. Řešitelem této veřejné zakázky bylo Výzkumné energetické centrum, VŠB–TU Ostrava (dále VEC) a v rámci tohoto úkolu byla navržena metoda SEMAFOR, která byla následně implementována do aktualizovaného sdělení MŽP k provozování a ke kontrole spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším [2]. V rámci řešení tohoto úkolu byly provedeny analýzy cca 110 vzorků popelů.
Spalovací zkoušky
Při řešení úkolu „Podklady pro zpracování metodiky indikace spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela“ byly nejprve naplánovány spalovací zkoušky ve zkušebně VEC, kde je možné provozovat různé spalovací zdroje při podmínkách blízkých reálnému provozu v obydlí uživatelů (provozovatelů) spalovacích zařízení. Pro dodržení těchto podmínek je ve zkušebně instalován tzv. ředící tunel, umožňující řízené odsávání spalin z komína zkoušeného spalovacího zařízení.
Samotná spalovací zkouška se skládala ze zátopu, vytvoření základní vrstvy a spalování sledovaného paliva. Přikládání bylo řízeno tak, aby byl udržován stabilní výkon spalovacího zařízení (v rozmezí 50 až 80 % jmenovitého výkonu). Délka spalovací zkoušky byla závislá na typu spalovacího zařízení, kvalitě paliva a průběhu spalování. V poslední etapě spalovací zkoušky již nebylo další palivo přikládáno, takže postupně došlo k jeho vyhoření. Po vychladnutí (následující den) byl ze spalovacího zařízení odebrán popel a po tomto odběru bylo zařízení vyčištěno a připraveno na další zkoušku.
Použitá paliva byla vybrána z tuhých paliv dostupných na trhu v ČR a z běžných odpadních látek, které se mohou vyskytovat v domácnostech. Spalovací zkoušky s vytipovanými palivy proběhly v různých spalovacích zařízeních (prohořívací, odhořívací, zplyňovací). Zastoupení jednotlivých spalovacích zařízení bylo zvoleno z hlediska jejich procentuálního zastoupení v praxi a také z hlediska možnosti spalování odpadních látek v těchto zařízeních.
Metoda SEMAFOR
Je to metoda, která byla vytvořena za účelem posouzení popelů z pohledu spalování odpadů v malých spalovacích zařízeních. Cílem této metody je po vyhodnocení výsledků označit popel jako červený (prokázání spalování kontaminovaného paliva), oranžový (spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit), nebo zelený (neprokázání spalování kontaminovaného paliva). Metoda je graficky znázorněna na následujícím obrázku.
Vyhodnocení je prováděno podle druhu deklarovaného paliva pro 6 následujících skupin:
- biomasa (např. dřevo, dřevní brikety, dřevní pelety)
- hnědé uhlí a hnědouhelné brikety
- černé uhlí
- hnědé uhlí + biomasa
- černé uhlí + biomasa
- nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)
Každá z těchto skupin má stanovené své limitní hodnoty koncentrace vybraných ukazatelů (Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů) ve vzorku popela po spalování paliva.
Limitní hodnoty jednotlivých sledovaných ukazatelů (Plim) byly vypočteny z maximální koncentrace příslušné látky v souboru výsledků (Pmax). Zjištěná maximální hodnota koncentrace příslušného ukazatele byla následně navýšena o 30 % (předpokládaná maximální nejistota analýzy ve zkušební laboratoři) a pro lepší přehlednost zaokrouhlena na nejbližší vyšší číslo dělitelné 5. Tato hodnota je označena jako limitní. Tento postup byl opakován pro každý ukazatel.
Limitní hodnota ukazatele „Ti“ byla brána jako relevantní pouze pro popely ze spalování biomasy, protože na rozdíl od čistých tuhých biopaliv byla koncentrace titanu zvýšená v popelech ze spalování odpadních dřevěných materiálů (okenní rámy) a směsí biomasy s odpady. V jakékoliv kombinaci s uhlím není tato hodnota brána z důvodu vyšší koncentrace „Ti“ v uhelných palivech.
V následující tabulce jsou uvedeny příslušné limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny.
| Limitní hodnota ukazatelů [mg/kg suš.] | Pb | Cu | Zn | Cl | Sb | Sn | Ti |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| biomasa | 55 | 390 | 3 070 | 1 690 | 10 | 10 | 1 835 |
| hnědé uhlí | 35 | 300 | 375 | 2 015 | 5 | 5 | x |
| černé uhlí | 75 | 130 | 145 | 1 690 | 10 | 10 | x |
| hnědé uhlí + biomasa | 55 | 390 | 3 070 | 2 015 | 10 | 10 | x |
| černé uhlí + biomasa | 75 | 390 | 3 070 | 1 690 | 10 | 10 | x |
| nespecifikované palivo | 75 | 390 | 3 070 | 2 015 | 10 | 10 | x |
Součástí metody SEMAFOR jsou také požadavky na metody analýz vybraných ukazatelů.
Z výsledků analýz vzorků, uvedených v protokolu z laboratoře, jsou vypočteny „indexy překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice:
Vypočtená hodnota je následně zaokrouhlena na celé číslo dolů.
Kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů
- „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %
- „výrazně překročená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %
- „podezřelá hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %
Na základě vyhodnocení jednotlivých ukazatelů je provedeno vyhodnocení celého vzorku popela.
Kritéria hodnocení vzorku popela
ČERVENÁ = prokázání spalování kontaminovaného paliva
- dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)
ORANŽOVÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit
- dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)
ZELENÁ = neprokázání spalování kontaminovaného paliva
- všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)
Závěr
Na otázku uvedenou v názvu tohoto článku: „Existuje nějaká metoda, která by dokázala odhalit spalování odpadů? “ můžeme odpovědět, že taková metoda existuje, jmenuje se SEMAFOR a je již od 1. 1. 2018 uvedena ve sdělení MŽP [2]. Metoda je založena na analýze odebraného popela a porovnání získaných výsledků s limitními hodnotami vybraných ukazatelů (Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů) pro čistá, resp. legální paliva. Při vyhodnocení popela tzv. červenou barvou (prokázání spalování kontaminovaného paliva) hrozí majiteli spalovacího zařízení podle zákona o ochraně ovzduší pokuta za přestupek až do výše 50 000 Kč. Skutečnost, že existuje metoda na odhalení spalování odpadů, by však neměla být hlavním impulsem pro provozovatele proč s tímto „nešvarem“ přestat. Prvotní důvod, proč nespalovat odpady, by měl být především ten, že při spalování odpadů vzniká mnoho škodlivých látek, které nejen že obtěžují obyvatelstvo a životní prostředí, ale především představují významné zdravotní riziko pro zdraví nás všech. Pokud ovšem toto není pro někoho dostatečný důvod, musí nastoupit represivní řešení, kterému má uvedená metoda SEMAFOR napomoci.
Poděkování
Tento článek vznikl za podpory MŽP v rámci veřejné zakázky T002/16/V00048151 „Podklady pro zpracování metodiky indikace spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela“, dále byl podpořen v rámci projektu „Inovace pro efektivitu a životní prostředí – Growth“, identifikační kód LO1403 za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I a projektu SP2018/102 „Identifikace spalování nevhodných paliv při vytápění domácností, použitelnost katalyzátorů pro zmenšení emisí znečišťujících látek“.
Použitá literatura
- Zákon č. 172/2018 Sb. ze dne 19. července 2018, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z:
https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/9F4906381B38F7F6C1257A94002EC4A0/$file/Z%20201_2012.pdf. - SDĚLENÍ MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k provozování a ke kontrole spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším. Praha, 22. 3. 2018. Dostupné z:
https://www.mzp.cz/cz/spalovaci_stacionarni_zdroje_300kW_sdeleni. - Pohledem znalce: Co přinese novela zákona o ochraně ovzduší pro lokální topidla na pevná paliva? Tzb-info: tzbinfo stavebnictví, úspory energií, technická zařízení budov [online]. c2001-2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-10-11]. Dostupné z:
https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/17699-pohledem-znalce-co-prinese-novela-zakona-o-ochrane-ovzdusi-pro-lokalni-topidla-na-pevna-paliva. - Co nejvíce ovlivní Tvůj kouř? TZB-info: tzbinfo stavebnictví, úspory energií, technická zařízení budov [online]. c2001-2018, 14. 1. 2013 [cit. 2018-10-15]. Dostupné z: https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/9475-co-nejvice-ovlivni-tvuj-kour.
- O spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (2) TZB-info: tzbinfo stavebnictví, úspory energií, technická zařízení budov [online]. c2001-2018, 28. 5. 2012 [cit. 2018-10-15]. Dostupné z:
https://energetika.tzb-info.cz/8644-o-spalovani-tuhych-paliv-v-lokalnich-topenistich-2.
The article describes the current approach of the Czech legislation to waste incineration in households, describes the origin and principle of the method for detecting incineration or co-incineration of waste. At the end of the article, what is the subsequent procedure for demonstrating waste incineration and what sanctions are threatened by the owner of the incinerator.