Čtyři dny deště sucho nezaženou. Proč podzemní vody stále hlásí deficit?

Mýtus deštivého víkendu

Pohled na interaktivní mapy ČT24 a hydrologická data však ukazuje opak: hluboké půdní vrstvy i podzemní prameny trpí dlouhodobým nedostatkem.

Povrchová vs. podzemní voda: Krátký nebo prudký déšť steče po ztvrdlé půdě do kanalizace a řek (rychlý odtok), ale nenakrmí hluboké zvodně. Podzemní vody reagují na srážky s zpožděním týdnů až měsíců.
Povrchová voda na webu ČHMÚ
Podzemní voda, prameny na webu ČHMÚ

Deficit se sčítá: Pokud v daném regionu chybí v bilanci například 150 mm srážek za půl roku, dvacetimilimetrový letní déšť sice zvlhčí horních 5 cm půdy, ale celkový deficit dorovná jen z malé části.

Vyprahlá půda funguje jako beton: Při dlouhém suchu půda ztratí schopnost vsakovat. Voda z deště rychle odteče pryč, místo aby propláchla kořenový systém a vsákla do hloubky.
Intenzita sucha na webu Intersucho
Deficit vláhy na webu Intersucho
Kumulovaný stres na webu Intersucho

Výbornou ukázkou kontrastu je srovnání map zemědělského sucha (vlhkost v hloubce 0–20 cm vs. 0–100 cm) a hydrologického sucha (stavy podzemních vrtů a průtoky řek). Ačkoliv mapa povrchové vlhkosti po víkendu svítí zeleně, pohled na hlubší vrstvy (0–100 cm) a stav podzemních vod ukazuje, že většina území Česka je stále v oranžových až červených číslech. Navíc mapy odhalují, že srážky bývají velmi nerovnoměrné (např. lokální bouřky). Zatímco jeden okres dostal vydatný příděl, sousední region zůstává zcela bez srážek.

Co řekl tehdejší ministr Brabec k suchu v r. 2020?

Chybí 60 až 100 % ročního úhrnu srážek

Zatímco zemědělské sucho může zmizet rychle, půda se nasytí po kratším období dešťů, do spodních pater půdy a hlouběji se voda bude naplňovat dlouho. „V některých krajích nám kumulativně za posledních šest let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 procent ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezoně,“ řekl ministr.

„V současné chvíli je 80 % podzemních vrtů ve stavu mírného až mimořádného sucha, důvodem je především kumulace deficitu v posledních 6 letech i mimořádně málo sněhu v uplynulé zimě. Se suchem bojuje už i Německo, Rakousko, Maďarsko nebo Polsko. Česko se na sucho adaptuje díky MŽP už 6 let a za tu dobu se nám podařilo zrealizovat více než 15 tisíc projektů. Čekají nás ale tisíce dalších, nemůžeme se spoléhat na to, že se situace sama od sebe nějakým zázrakem zásadně zlepší,“ vysvětluje ministr Brabec v tiskové zprávě.

Podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho je současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let. Na 12. května ministr svolal Národní koalici pro boj se suchem, se zástupci krajů a obcí chce řešit krizové scénáře a připravenost na zásobování pitnou vodou. Brabec vyzval samosprávy, aby se do akcí, které by vodu v krajině mohly zadržet, zapojily.

MŽP tehdy žádalo dalších 3,5 miliardy na zadržování vody na Dešťovku, výsadbu stromů a zelené střechy.

Aktuálně

Ve Strakově akademii se v pondělí 17. srpna 2026 sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027.

Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho.

Premiér deklaroval, že chce prostředky navýšit minimálně na úroveň 4 miliard korun, ideálně ještě víc.
„Ty by měly směřovat do čtyř hlavních oblastí, tedy propojování vodárenských soustav, budování malých vodních nádrží a rybníků, přípravu pro stavby strategických vodních děl a na podporu závlahových zařízení,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Celkové podpory na opatření dle Koncepce ochrany před následky sucha se v resortu MZe v posledních letech pohybují mezi 13 a 20 miliardami korun ročně. Většina prostředků míří do podpor v zemědělské krajině a na pozemkové úpravy, které rovněž výrazně zlepšují schopnost krajiny zadržet vodu. Jen opatření v krajině ale s ohledem na opakující se dlouhé periody sucha nestačí.

MZe má v současnosti vypsané tři výzvy v oblasti vodního hospodářství

První s celkovou alokací 1,5 miliardy korun je zaměřena na podporu vodárenské infrastruktury, tedy zejména na výstavbu a zabezpečení skupinových vodovodů, vodárenských soustav, posílení vodních zdrojů nebo propojování vodárenských systémů.

Druhá výzva, určená obcím, poskytne 300 milionů korun na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění malých vodních nádrží a rybníků.

17. 8. 2026 MZe zveřejnilo také pravidla programu určeného pro rybníkáře na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění rybníků větších než 2 hektary. V tomto programu MZe uvolní celkem 250 milionů korun.