Novela atomového zákona a vyhlášky z dílny Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., v příloze č. 3 odkazuje na vyhlášku č. 422/2016 Sb., k hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou. Podobně odkazuje na tuto vyhlášku i vyhláška č. 252/2004 Sb., v § 3 ohledně stanovení radiologických ukazatelů pitné vody a jejich limitů. Znění vyhlášky č. 422/2016 Sb., platné do 31. ledna 2026, však nic takového neobsahovalo. Nedostatek byl napraven novelou atomové legislativy.

1. Povrchová voda

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. [1], v příloze č. 3 odkazuje pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, na vyhlášku č. 422/2016 Sb. [2]. Ve znění vyhlášky č. 422/2016 Sb., platném od roku 2017, to však není nijak ošetřeno. Nedostatek odstranila její novela vydaná vyhláškou č. 13/2026 Sb. [3], účinná od 1. února 2026. Novelizovaný § 74 vyhlášky č. 422/2016 Sb., zohledňuje již stávající praxi a rozpracovává hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 401/2015 Sb., do požadavků na monitorování povrchových vod potenciálními znečišťovateli radioaktivními látkami. Nové odstavce § 74 vyhlášky č. 422/2016 Sb., využívají zmocnění § 81, odst. 3, písm. a) až c) atomového zákona [4] a doplňují obecná pravidla monitorování povrchových vod uvedená v § 74 odst. 1 až 4 vyhlášky. Doplněné minimální požadavky jsou specifikovány pro jednotlivé skupiny potenciálních znečišťovatelů. odst. 5 určuje místa monitorování, odst. 6 upřesňuje rozsah monitorování pro specifikovaná pracoviště – tj. které radionuklidy, kde a jak často. odst. 7 pak stanoví pravidla pro monitorovací úrovně a postupy při jejich překročení.

2. Pitná voda

Na vyhlášku č. 422/2016 Sb., odkazuje i vyhláška č. 252/2004 Sb. [5], v § 3 ohledně stanovení radiologických ukazatelů pitné vody a jejich limitů. Původní znění vyhlášky č. 422/2016 Sb., však opět nic takového neobsahovalo. Podmínky pro nápravu vytvořila úprava atomového zákona [6] v § 100, kam byla doplněna povinnost sledovat obdobným způsobem jako přírodní radionuklidy i obsah tritia v pitných vodách. Tato úprava vede ke zlepšení transpozice směrnice Rady 2013/51/EURATOM [7], jež mimo regulace v oblasti přírodních zdrojů záření ve vodách určených k veřejné spotřebě upravuje rovněž požadavky na obsah sledování tritia v těchto vodách a doposud byla transponována v obecné rovině. Úprava byla jednoduchá – k radonu bylo doplněno tritium a odkazy na přírodní radionuklidy ve vodě byly vypuštěním slova „přírodní“ zobecněny i na umělé radionuklidy.

Toto zobecnění a doplnění bylo použito i v novele vyhlášky č. 422/2016 Sb., kde nadpis paragrafů 98 až 101 nově zní: Ochrana před radionuklidy ve vodě. Kromě těchto obecných úprav v dotčených paragrafech, tj. doplnění tritia a zobecnění požadavků na všechny radionuklidy, byl upřesněn text týkající se pouze přírodních radionuklidů a byly přidány odstavce ohledně umělých radionuklidů. Přitom Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) vycházel z požadavků směrnice 2013/51/EURATOM, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě. Nové znění vyhlášky je tak plnou transpozicí této směrnice.

Nové hodnoty korespondují s hodnotami uvedenými v nařízení vlády č. 401/2015 Sb., pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou.

3. Monitorování radiační situace – novela vyhlášky č. 360/2016 Sb.

Podle § 208 atomového zákona Úřad mj.:
f) sleduje a posuzuje stav ozáření a reguluje ozáření fyzických osob včetně ozáření z přírodního zdroje záření a zpracovává ve spolupráci s dotčenými správními úřady národní plány k řešení situací a informování o nich,
a podle § 209 atomového zákona Úřad:
b) řídí a provádí monitorování radiační situace na území České republiky podle § 149, včetně porovnávacího měření organizovaného Evropskou komisí, hodnotí jeho výsledky a oznamuje data z monitorování radiační situace Evropské komisi [8].

Úřad je tedy zodpovědný za hodnocení ozáření obyvatel České republiky. K tomuto účelu provozuje ve svém datovém středisku jednotnou celostátní databázi hodnot naměřených v rámci monitorování radiační situace na území státu (databázi MonRaS [9]). Úřad zajišťuje monitorování radiační situace na území republiky v působnosti svého resortu. Atomový zákon v § 149, odst. 6 zmocňuje Úřad k vydání vyhlášky upravující podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace na území České republiky [10]. K tomu účelu dále ukládá Úřadu v § 209, písm. a) zpracovat Národní program monitorování [11].

Pro plnění výše uvedených úkolů však Úřad potřebuje všechna data z monitorování radiační situace na území České republiky. Dosud tomu tak nebylo – existují data, která nejsou zahrnuta v databázi MonRaS. Je nezbytné, aby v ní byly soustředěny všechny výsledky monitorování prováděného všemi osobami podle § 149, odst. 2 atomového zákona, tedy i správními orgány (ministerstvy), včetně jim podřízených a jimi zřizovaných organizací.

S některými organizacemi provádějícími monitorování v rámci jiných resortů má Úřad uzavřeny dohody, na jejichž základě jsou mu předávány výsledky monitorování, obvykle za úhradu. Některé organizace (např. SVÚ) předávají pouze výsledky těch měření, jež má Úřad zajištěna dohodou a za která platí; výsledky jiných měření nedostává. Jiné organizace monitorují, ale výsledky Úřadu nepředávají (např. státní podniky Povodí).

Novela atomového zákona v §149, odst. 4 zdůrazňuje strategickou funkci Národního programu monitorování, jakožto základního a strategického dokumentu pro monitorování. Program stanovuje role a úkoly jednotlivých resortů a dalších institucí, a vytváří tak rámec, který zajišťuje potřebnou kvalitu a úroveň monitorování (odhalování stavu radiační situace). Od pravomocí a úkolů v Národním programu monitorování se odvíjejí i rozpočtové prostředky, které mají resorty na tuto činnost čerpat ze státního rozpočtu.

Novela atomového zákona dále v §149, odst. 6, písm. a) doplňuje zmocnění pro vydání vyhlášky, resp. její úpravu. Novela vyhlášky [12] v souladu s Národním programem monitorování podrobně upravuje role a úkoly orgánů státní správy při provádění monitorování. Z praktických zkušeností se jeví nezbytné zahrnout tuto úpravu do obecně závazného právního předpisu; úprava ve strategickém dokumentu se ukázala jako nedostatečná.

V novele vyhlášky č. 360/2016 Sb., byly upřesněny požadavky na předávání dat z monitorování všech monitorovaných položek datovému středisku Úřadu. K cíli zahrnout všechny výsledky monitorování do databáze MonRaS vedou i úpravy tabulky č. 2 přílohy č. 3 vyhlášky č. 360/2016 Sb., kde jsou nově uvedeny minimální počty měření jednotlivých položek zajišťované jednotlivými správními orgány podle § 149, odst. 2 atomového zákona.

Úřad postupně uzavře s jednotlivými organizacemi provádějícími monitorování nové dohody, jež budou odrážet nové požadavky. Předpokládá se, že pro zvýšení transparentnosti systému bude vlastní monitorování jednotlivých položek včetně financování plně zajištěno jednotlivými správními orgány, resp. organizacemi provádějícími monitorování. Tyto organizace pak budou předávat Úřadu do databáze MonRaS veškeré výsledky monitorování.

Literatura

1. Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
2. Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.
3. Vyhláška č. 13/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.
4. Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
5. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
6. Zákon č. 83/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
7. Směrnice Rady 2013/51/EURATOM, ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.
8. Doporučení Komise 2000/473/Euratom ze dne 8. června 2000 o uplatňování článku 36 Smlouvy o založení Euratomu týkající se monitorování úrovní radioaktivity v životním prostředí pro účely hodnocení ozáření obyvatelstva jako celku.
9. Databáze MonRaS, https://sujb.gov.cz/aplikace/monras/?lng=cs_CZ
10. Vyhláška č. 360/2016 Sb., o monitorování radiační situace.
11. Národní program monitorování, https://sujb.gov.cz/npm
12. Vyhláška č. 165/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 360/2016 Sb., o monitorování radiační situace.