logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Dražší voda jako cesta k udržitelnosti českého vodohospodářství?

V minulosti a současnosti je obvyklé, že vodohospodářské systémy jsou navrhovány pro růst. Je velice pravděpodobné, že v souvislosti s nižší spotřebou bude nutné realizovat na řadě míst takové vodohospodářské systémy, které budou připraveny na opačný trend – což je něco zcela nového. Díky ojedinělé tradici českého vodohospodářství máme příležitost připravit se na budoucnost v době, kdy jsme ještě v dostatku.

Reklama

Udržitelnost je globální téma napříč obory. Téma udržitelnosti se objevuje i ve schválené novelizaci směrnice o čištění městských odpadních vod: „Myslí se tím společnost, v níž je hodnota vody uznávána a realizována v praxi, všechny dostupné vodní zdroje jsou řízeny tak, aby se zabránilo nedostatku vody a znečištění, vodní systém je odolný vůči dopadu demografických změn, sucha a povodní a všechny příslušné zúčastněné strany se angažují v zájmu zajištění udržitelné správy vodních zdrojů, zatímco koloběhy vody a zdrojů jsou z velké části uzavřeny s cílem podpořit oběhové hospodářství.“ V čase, kdy žijeme v Česku „vodní blahobyt“, který nám zajistily předcházející generace, bychom se měli vážně zabývat tím, jak tento stav udržíme i my pro naše potomky. Nezbytnou podmínkou je dostatek odborníků, kteří naváží a budou pokračovat v tom, aby české vodohospodářství nadále poskytovalo zákazníkům-občanům službu s naprosto ojedinělou dostupností a kvalitou. Bohužel v posledních letech významně poklesl počet absolventů škol zaměřených na přípravu odborníků pro vodohospodářství a nabízí se otázka „s kým tu vodu budeme v budoucnu dělat“. Příčin tohoto problému, který teprve nabyde na síle, je určitě více. Nepochybně však velkou roli hraje finanční atraktivita oboru pro mladé lidi, kteří si vybírají, kam nasměřují svou energii a talent.

Nejsou lidi

American Water Works Association hodnotí v každoroční zprávě State of the Water Industry Report [1] výzvy, kterým americké vodohospodářství čelí. Hrozba nedostatku pracovníků („aging workforce“) se v desítce největších problémů objevila v roce 2018 a od té doby je každoročně hodnocena jako významná. Při rozhovorech s představiteli českých vysokých škol, které jsou historicky pravidelnými dodavateli kvalifikovaných vodohospodářů, se objevuje silný pocit, že tímto problémem by se české vodohospodářství mělo začít také intenzivně zabývat.

O klesajícím zájmu o technické obory zahrnující i stavebnictví a vodohospodářství svědčí i data ČSÚ [2]. Mezi lety 2012 až 2022 došlo k poklesu nově zapsaných studentů na obory se zaměřením Technika, výroba a stavebnictví z 12 600 na 8 400, což je pokles o 33 %, v dlouhodobějším horizontu se mluví až o 70% poklesu od roku 1990. Naproti tomu celá řada jiných oborů v daném období rostla nebo stagnovala (viz Obr. 1.). Statisticky zajímavé jsou také procentuální nárůsty studentů. Ten největší za posledních 20 let zaznamenal obor informační a komunikační technologie. Tam se počet studentů ztrojnásobil. Na opačné straně spektra jsou v tomto ohledu právě obory z oblasti technických věd, výroby a stavebnictví.

Obr. 1. Vývoj počtu poprvé zapsaných studentů do studia v českém vzdělávacím systému v dělení na skupiny oborů vzdělávání (Zdroj: ČSÚ)
Obr. 1. Vývoj počtu poprvé zapsaných studentů do studia v českém vzdělávacím systému v dělení na skupiny oborů vzdělávání (Zdroj: ČSÚ)
 

Pokud se podíváme na obor Vodní hospodářství a vodní stavby na FAST VUT, tak v roce 2005 (kdy ukončoval studium autor příspěvku) bylo ve 2. ročníku magisterského programu 57 studentů, v roce 2022 pak 33 [4], tedy pokles o více než 40 %.

Pokles zájmu o studium technických oborů, včetně těch zaměřených na vodohospodářství má zajisté více příčin. Dlouhodobě je mezi studenty jako nejdůležitější kritérium pro výběr studijního oboru hodnoceno „Důležitost zaměření studijního oboru“ [3], které jako důležitý hodnotí více než 90 % studentů. V tomto souhrnném parametru pak studenti bezpochyby hodnotí také budoucí ekonomické uplatnění. A zde bude zásadní vliv na to, že se stavebním a vodohospodářským oborům nedaří přitáhnout tolik zájemců jako v minulosti, o nejlepších talentech ani nemluvě. Webová stránka www.platy.cz srovnávající platy v jednotlivých oborech a pozicích, kterou provozuje globální společnost Alma Media Corporation, zařazuje obor „Vodohospodářství, lesnictví, životní prostředí“ v rámci Česka dokonce do Top 20 oblasti práce s nejnižším platem, na 17. místo. Pokud se podíváme na srovnatelné pozice v oborech vodohospodářství, energetika a IT, tak je důvod zřetelný:

  • Vodohospodářský inženýr: 32–57 tis. hrubý měsíční plat,
  • Elektrotechnický inženýr: 41–82 tis. hrubý měsíční plat,
  • Softwarový inženýr: 56–135 tis. hrubý měsíční plat.

Je jasné, že ve chvíli, kdy se na tato data podívá ambiciózní student a jeho rodiče, kteří mají dle výzkumů velký vliv na výběr oboru, tak vodohospodářství zřejmě nebude první volbou. Paradox, kdy absolventi rozdílných fakult na stejné univerzitě (např. FAST/FIT na VUT Brno) mají při vstupu na pracovní trh rozdíl v hodnotě téměř 100 %, je nepochybně jednou z příčin výrazného poklesu počtu zájemců o vodohospodářství. Pokud budeme chtít opětovně přitáhnout zájem o vodohospodářství ve skupině mladých nejnadanějších lidí a dostat do segmentu i pracovníky z jiných oborů, které budeme potřebovat pro nutnou transformaci (IT profese), tak je nezbytně nutné zlepšit platové podmínky napříč oborem.

Budoucnost vody

Voda je spjata s klimatem. Z toho důvodu bude budoucnost vody významně ovlivňována změnami klimatu, které v současné době nabírají na rychlosti i v porovnání s nepříznivými modely. S ohledem na tento fakt a na to, že možná ještě stále podceňujeme rozsah a projevy změn, je znepokojující, že mnoho rozhodnutí ve vodohospodářství je postaveno na datech a předpokladech položených v období stabilního klimatu minulého století [5]. Dalších jevů, které budou ovlivňovat budoucnost vody a obor vodohospodářství, bude celá řada, především populační vývoj a migrace, změny chování lidí, digitalizace. Změny v přístupu ke spotřebě obecně, kterou budou muset učinit budoucí generace, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně, povedou nepochybně k dalšímu snižování spotřeby pitné vody, a to jak pro lidskou spotřebu, tak v průmyslu. V minulosti a současnosti je obvyklé, že (nejen) vodohospodářské systémy jsou navrhovány pro růst. Je velice pravděpodobné, že v souvislosti s nižší spotřebou bude nutné realizovat na řadě míst takové vodohospodářské systémy, které budou připraveny na opačný trend – což je něco zcela nového. Snížení spotřeby vody, tak jako všeho ostatního, je pak také nezbytné, pokud to myslíme s uhlíkovou neutralitou alespoň trochu vážně. Jednoduše méně spotřebované pitné vody znamená méně vody vyrobené a přepravené. Je dost možné, že bude nutné vybudovat zcela novou síť nebo stávající výrazně přebudovat, tak jako je to realitou u elektrické sítě, kde jsou v současné době očekávány náklady v rámci EU ve výši 584 miliard EUR [6]. Z pohledu neodvratitelnosti tohoto vývoje je ze strany celého vodohospodářství zcela na místě snižování spotřeby vody aktivně podporovat a zohlednit ho v dalším plánování oboru.

Významný vliv na budoucnost vodohospodářství bude mít digitální revoluce, která se ve vodohospodářství realizuje o něco pomaleji než v jiných oborech. Jednou z příčin může být jistá konzervativnost oboru, ale hlavní příčina bude opět spíše ekonomická. Na rozdíl od energetiky nemají investice do racionalizace spotřeby vody zdaleka takový význam. Energetika zaznamenává v posledních letech razantní nástup „chytrých“ zařízení a softwarových řešení, které v kombinaci s novými zdroji energie vedou k zásadním změnám v chování spotřebitelů. Tato řešení pomáhají výrazně snižovat a racionalizovat spotřebu. Digitalizace vodohospodářství tedy také nezbytně povede ke snižování spotřeby pitné vody.

České vodohospodářství má v celé své šíři dlouhou tradici sahající hluboko do historie. V oblasti zajišťování vody pro obyvatelstvo a průmysl poskytuje špičkovou službu, která kvalitou a dostupností dosahuje nejvyšších světových parametrů. Oblast zásobování vodou se těší velmi vysoké důvěře zákazníků. Na tomto stavu mají podíl jak předchozí, tak současné generace vodohospodářů. V kombinaci s dobrými klimatickými podmínkami jsme si doposud mohli užívat vodní blahobyt. Bylo by od nás nanejvýš zodpovědné předávat vodohospodářství dalším generacím ve stejně dobrém nebo lepším stavu. V českých podmínkách máme jedinečnou šanci na budoucí vývoj reagovat ještě v době, kdy nás zatím nepostihla velká vodní krize, tak jak se to stalo některým zemím, které jsou v současnosti hodnoceny jako inspirativní příklady inovativního přístupu a dobré praxe. Pohledem do těchto států, které úspěšně čelí nedostatku vodních zdrojů, je zřejmý společný přístup: dlouhodobý, pravidelně aktualizovaný a kontrolovaný plán vodohospodářství (například Singapur 60 let, suché US státy 50 let).

Je jasné, že řešení uvedených výzev bude vyžadovat celou řadu nových odborníků, kteří k těmto výzvám budou schopni přistoupit kreativně. Tím se dostáváme zpátky k tomu, že pro udržitelnost českého vodohospodářství je nezbytné, aby posílilo schopnost přitáhnout mladé lidi a mezi nimi i nejlepší mozky své generace.

Ta částka nesouhlasí…

V Česku jsme zvyklí na levnou vodu. Cenová politika českého vodohospodářství pak působí přímo proti výše uvedeným skutečnostem. Za „dokonalou“ službu českého vodohospodářství, dostupnou 24/7/365 jsme v roce 2023 platili průměrně 112,– Kč za 1 000 litrů. Ve srovnání s energetickým mixem průměrného Čecha roku 2022 vypadá voda jako chudý příbuzný. Dle dat ČSÚ [7] utratí české domácnosti průměrně na jednu osobu za rok:

  • 04.4.1 Vodné a stočné: 2 019,– Kč
  • 04.5.1 Elektrická energie: 9 173,– Kč
  • 04.5.2 Plynná paliva: 5 470,– Kč
  • 04.5.3 Kapalná paliva: 9,– Kč
  • 04.5.4 Tuhá paliva: 2 093,– Kč
  • 04.5.5 Teplo a teplá voda: 1 577,– Kč
  • Energie celkem 18 322,– Kč
Obr. 2. Výdaje českých domácností za energie a vodu v roce 2022
Obr. 2. Výdaje českých domácností za energie a vodu v roce 2022
 

Pitná voda a likvidace odpadní vody tedy tvoří 10 % ročních výdajů domácnosti, energie pak 90 %. Jedná se o neuvěřitelnou disproporci, která má jednoznačně vliv na spotřebitelské chování. Naprosto šokující je pak srovnání s příklady jiných statků, které jsou z podstaty zbytné: nejlevnější předplatné O2TV stojí 4 788,– Kč za rok (prémiová pak 10 548,– Kč ročně), Netflix pak od 2 388,– do 3 828,– Kč za rok a takto by šlo pokračovat. Tímto pohledem je voda směšně levná.

Ještě horší je to s vodou podzemní a povrchovou, přičemž cena vody podzemní přímo demotivuje průmyslové podniky něco dělat s vodním hospodářstvím, ačkoliv se možnosti úspor vody nabízejí. Poplatek za odběr podzemní vody činí: 0,– Kč při odběru < 6 000 m3/rok; 2,– Kč/m3 pro účely zásobování pitnou vodou; 3,– Kč/m3 pro ostatní účely. Příjemcem poplatku je z 50 % SFŽP, kdy ČÁST výnosu poplatku MŮŽE být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a sledování množství a kvality vod. Dále pak z 50 % kraj, kde je odběr realizován, kdy ČÁST výnosu poplatku MŮŽE být použita POUZE na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury.

Poplatek za odběr povrchové vody stanovují jednotlivé podniky povodí, které jsou zároveň jeho příjemcem, a tyto výnosy tvoří více než 70 % rozpočtu s. p. Povodí. Opět je zdarma do 6 000 m3/rok a dále je stanoven dle účelu – v roce 2021 to bylo průměrně 1,2 Kč/m3 pro průtočné chlazení a 5,50 Kč/m3 pro ostatní účely. V tomto kontextu je důležité, že ceny odběrů povrchové vody v dnešním pojetí nevyjadřují hodnotu povrchové vody, ale vyjadřují náklady vynaložené jednotlivými s. p. Povodí na správu vodních toků a správu povodí. To vytváří paradox, kdy snižování odběrů vede k růstu ceny pro odběratele.

Pokud chceme přistupovat k budoucnosti českého vodohospodářství odpovědně je třeba přemýšlet o tom, jak pro něj získat více financí. Nějaká forma zdražení vody je už jenom z pohledu tlaku na změnu chování spotřebitelů nezbytná. Díky novým technologiím v oblasti měření a přenosu dat je možné připravit takový model zdražení vody jako společného a hodnotného statku, který bude sociálně spravedlivý, ale zároveň přinese vodohospodářství lepší financování, které je nezbytné pro udržitelnou budoucnost.

Dražší voda jako cesta k udržitelnosti vodohospodářství

Díky ojedinělé tradici českého vodohospodářství máme příležitost připravit se na budoucnost v době, kdy jsme ještě v dostatku. Chtějme odpovědné chování ke zdrojům vody v první řadě od sebe, což nám dá mandát ho vyžadovat od ostatních. Buďme inspirací pro jiné obory a pro jiné země, mějme ambici vodohospodařit jinak, než jsme to dělali doposud. Protože pokud neudělá změnu naše generace, bude pro budoucí generace výrazně bolestivější. Musíme zvýšit hodnotu vody, k čemuž je zdražení jeden z prostředků. Ano, obchodnická poučka „co je zadarmo, toho si lidé neváží“, a voda je skoro zadarmo, je opravdu platná.

To nám pomůže přitáhnout k vodohospodářství zase ty správné lidi. S ohledem na výzvy, které nás ve vodohospodářství čekají, budou ti nejlepší potřeba, aby přicházeli s disruptivními inovacemi, které pomohou vybudovat vodohospodářství pro 21. století, protože my stále děláme vodohospodářství 20. století.

Práce ve vodohospodářství, kdy člověk skrze odpovědnou správu vodních zdrojů v celé jejich šíři, pomáhá zajistit lidem nejzákladnější každodenní potřebu, je sama o sobě velice atraktivní. Přináší totiž vysokou míru uspokojení potřeby být užitečný ostatním. Celá řada významných vodohospodářů mluví o tom, že voda je fascinovala od dětství a tento vztah k vodě je motivoval se oboru věnovat celý život. Pokud se nám podaří dostat do vodohospodářství dostatek financí, abychom mohli budoucí odborníky rozumně ohodnotit, dojde ke konstelaci, kdy obor přitáhne ty nejlepší ze své generace, kteří zajistí potřebnou udržitelnost pro budoucnost.

Seznam literatury

  1. State of the Water Industry 2023. The American Water Works Association. 2023
  2. Studenti a absolventi vysokých škol v České republice 2022 – Analytická část. ČSÚ 22.05.2023
  3. Jakub Husák, Markéta Volkánová. Faktory ovlivňující rozhodování potencionálních uchazečů o vysokoškolské vzdělávání v kontextu soudobé znalostní společnosti. ORBIS SCHOLAE, 2012, 6 (1) 53—67
  4. Výroční zprávy FAST VUT
  5. Asit K. Biswas & Cecilia Tortajada (2023) Reimagining water management, International Journal of Water Resources Development, 39:4, 549-556, DOI: 10.1080/07900627.2023.2222989. Available from:
    https://doi.org/10.1080/07900627.2023.2222989
  6. Frank Bold je u vzniku studie o proměně evropské energetiky. Klíčem k ní je modernizace elektrizační sítě. 16.02.2024
  7. Asit K. Biswas & Cecilia Tortajada (2024) Groundwater: an unseen, overused and unappreciated resource, International Journal of Water Resources Development, 40:1, 1-6, DOI: 10.1080/07900627.2024.2292448. Available from:
    https://doi.org/10.1080/07900627.2024.2292448
  8. Vodohospodářská data a Statistika rodinných účtů z portálu Českého statistického úřadu.
    https://www.czso.cz/csu/czso/domov
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.