Aktuální priority hygienického dozoru nad vodami

Voda představuje jednu ze základních složek na Zemi, je pro život na naší planetě nezbytná. Naše společnost, ekosystémy i hospodářství potřebují ke své prosperitě čistou vodu v dostatečném množství.

V únoru 2020 byl schválen návrh kompletní novely směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Od roku 2021 je řešena transpozice směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě do české legislativy mj. zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a následně do prováděcích hygienických předpisů.

Cílem nové směrnice je zlepšení kvality a bezpečnosti vody z vodovodu, usnadnění přístupu k pitné vodě všem v Evropské unii, podpora používání kohoutkové vody, omezení plýtvání, zvýšení kvality vody z vodovodu zavedením přísnějších limitů pro určité znečišťující látky. Zaměřuje se také na větší transparentnost, srozumitelnost a dostupnost informací.

Hlavní vybrané oblasti implementace nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 v hygienické praxi zásobování pitnou vodou

Vzhledem k tomu, že směrnice č. 2015/1787 umožňovala omezení posouzení rizik pouze na monitorovací aspekty, bylo žádoucí zavést komplexní přístup k bezpečnosti vody založený na posouzení rizik, který zahrnuje celý zásobovací řetězec (od povodí přes odběr, úpravu, akumulaci a rozvod až po místo spotřeby). Dosavadní způsob kontroly nezávadnosti pitné vody je tedy nezbytné upravit podle současných požadavků požadovaných směrnicí 2020/2184.

Nově je požadováno trojstupňové posuzování a řízení rizik:

• posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody, jehož účelem je zmapování míst odběru, ochranných pásem i jejich širšího okolí a určení hlavních nebezpečí (pro kvalitu vody), které zde hrozí. Důležitým aspektem je monitorování podzemních a povrchových zdrojů v těchto oblastech v širokém spektru různých polutantů a zpřístupnění těchto výsledků provozovatelům vodovodů, kteří budou mít dokonalejší přehled o kvalitě surové vody. Na základě návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví budou provozovatelé vodovodů pro veřejnou potřebu v rámci provozního řádu při zpracovávání monitorovacích programů a posouzení rizik nově přihlížet k výsledkům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody.
• posouzení a řízení rizik každého systému zásobování (vodovodu), tj. riziková analýza celého systému od zdroje vody až po konec distribuční sítě. Tato část již byla z velké části dříve implementována v národní legislativě, viz stávající znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3c); Aktuální priority hygienického dozoru nad vodami Ing. Eva Javoříková Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
• posouzení rizik domovních rozvodných systémů vody (vnitřních vodovodů), se zaměřením především na olovo a legionely. Vypracování posouzení bude vyžadováno v tzv. prioritních prostorech, které jsou legislativně definovány na základě zhodnocení rizikovosti ve vztahu k využití budov. Podle výsledků posouzení pak musí být činěna různá opatření pro eliminaci rizik.

Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě se rozumí

• školy, zařízení školního stravování, diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, domovy mládeže a internáty,
• zařízení pro poskytování zdravotních služeb v rozsahu § 15 odst. 1 tohoto zákona, ve kterých je poskytována lůžková péče,
• provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních pro poskytování zdravotních služeb v rozsahu § 15 odst. 1 tohoto zákona, ve kterých je poskytována lůžková péče,
• zařízení pro poskytování sociálních služeb v rozsahu § 15 odst. 1 tohoto zákona, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo
• provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních pro poskytování sociálních služeb v rozsahu § 15 odst. 1 tohoto zákona, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby.

Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody se rozumí

• zařízení pro poskytování zdravotních služeb v rozsahu § 15 odst. 1 tohoto zákona, ve kterých je poskytována lůžková péče,
• zařízení pro poskytování sociálních služeb v rozsahu § 15 odst. 1 tohoto zákona, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby,
• ubytovací zařízení v rozsahu § 21 tohoto zákona s kapacitou nad 50 osob,
• diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, domovy mládeže a internáty, nebo věznice.

Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu je zaměřeno především na přítomnost ukazatele olovo v pitné vodě, přítomnost bakterií rodu Legionella v teplé vodě a další možná rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu. Osoby provozující prioritní prostory, jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik včetně monitoringu zapracovat do provozního řádu.

Dále směrnice zavádí povinnost sledování nových ukazatelů. Do prováděcí vyhlášky by měly být nově zařazeny ukazatele bisfenol A (BPA), halogenoctové kyseliny a suma látek typu PFAS.

Požadavkem směrnice je v rámci zavedení monitorovacích programů monitorovat látky a sloučeniny zahrnuté na seznamu sledovaných ukazatelů v relevantních místech řetězce zásobování vodou určenou k lidské spotřebě. Tento seznam bude stanovovat Komise. V tuto chvíli se jedná o nonylfenol a β-estradiol. V novele zákona č. 258/2000 Sb. je navrženo pro tyto ukazatele stanovit tzv. směrnou hodnotu. Seznam ukazatelů a jejich směrných hodnot bude uveden ve vyhlášce. Směrná hodnota nebude závazná jako u ukazatelů s nejvyšší mezní či mezní hodnotou, ale při jejím překročení bude muset provozovatel vodovodu požádat o stanovení hygienického limitu a bude konkrétně rozhodnuto, zda je či není potřeba činit opatření a případně jaká. Je předpoklad, že směrné hodnoty budou v prováděcím předpisu uváděny dále např. pro nerelevantní metabolity pesticidních látek.

Konkrétní aktuální úkoly hygienického monitoringu v dozoru nad pitnými vodami

PFAS ve vodovodech a studnách

Jako PFAS se označují perfluorované a polyfluorované látky, které se vyrábějí zhruba od 50. let 20. století. Jedná se o rozsáhlou skupinu několika tisíc látek, které nacházejí široké platnění v různých odvětvích průmyslu i v domácnostech. Jsou to chemikálie, které se používají při výrobě obalů na potraviny, kosmetiky, oblečení a dalších textilií, elektroniky, kuchyňského náčiní, jako přísady do hasicích pěn a mnoha dalších.

Některé PFAS jsou považovány za podezřelé lidské karcinogeny, některé PFAS jsou reprotoxické, zvyšují riziko onemocnění štítné žlázy. PFAS mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém.

V lidském těle nacházíme PFAS v játrech, krevním séru a plasmě, ale i v ledvinách, moči, placentě a kojeneckém mléce.

V rámci screeningu bude u vybraných vodovodů a studní kontrolována skupina 20 PFAS dle novely vyhlášky č. 252/2004 Sb. a to přednostně v blízkosti průmyslových areálů a velkých letišť. Ve vyšších nadmořských výškách se lze zaměřit na zdroje pitné vody umístěné v blízkosti skiareálů.

Monitoring obsahu olova v pitné vodě ve školách

Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila olovo mezi deset chemických látek, které vzbuzují největší obavy z hlediska veřejného zdraví. Olovo se kumuluje v organismu a poškozuje různé orgány a systémy (centrální i periferní nervový systém, krvetvorbu, ledviny, hormonální a enzymatický systém, reprodukční funkce, způsobuje hypertenzi atd.).Nejzranitelnějšími populačními skupinami jsou děti a těhotné ženy (resp. plod v těle ženy), a to kvůli poškození vyvíjejícího se nervového systému, které se projeví snížením intelektuálních schopností a poruchami chování. Vše nasvědčuje tomu, že tento neurotoxický účinek nemá žádný práh, takže i relativně nízká expozice se negativně projeví na lidském zdraví.

V současnosti může patřit pitná voda v budovách, kde jsou domovní rozvody či přípojky částečně či zcela z olova, k nejvýznamnějším zdrojům expozice olovu. S přibýváním poznatků o škodlivosti olova se postupně zpřísňuje jeho přijatelný limit v pitné vodě: od hodnoty 100 μg/l (1958) po současných 10 μg/l, které nová směrnice EU 2020/2184 dále zpřísňuje na 5 μg/l (této hodnoty bude muset být dosaženo nejpozději do roku 2036).

Léčiva ve vodovodech

I když léčiva, až na jednu výjimku, nejsou zatím ze strany EU v pitné vodě regulována, přesto je nutné se touto otázkou zabývat, protože vzbuzuje u části veřejnosti obavy. Nedílnou součástí dobré pitné vody totiž není jen její nezávadnost a vyhovující estetické vlastnosti, ale i důvěra veřejnosti v její bezpečnost. Tato důvěra může být získána jen tím, že veřejnost uvidí, že se tato problematika neignoruje, ale je jí ze strany výrobců vody i hygieniků věnována pozornost, že se léčiva – tam, kde je to odůvodněné – alespoň občasnou analýzou sledují a k jejich přítomnosti ve vodě se přistupuje na základě principů předběžné opatrnosti. (SZÚ Praha, MUDr. František Kožíšek-Stanovisko Národního referenčního centra (NRC) pro pitnou vodu k otázce sledování léčiv v pitné vodě a jejich přijatelných koncentrací).

V rámci úkolu proběhne šetření vybraných ukazatelů léčiv u vybraných provozovatelů vodovodů, přednostně u vodovodů se zdrojem vody umístěným v blízkosti toků se zaústěnými odtoky z ČOV.

Mimo uvedené vybrané celostátní úkoly je pozornost hygieniků věnována plnění úkolů kontrolního plánu s celostátními prioritami mezi něž patří dozor nad vodami a to jak pitnými, teplými i rekreačními; regionálním prioritám, které zohledňují místní specifika i problematice, která je aktuální z hlediska ekonomického v provozování zásobování vodou, zejména v současné době, jako je problematika využití šedých a recyklovaných vod.

Společným cílem je zajištění podmínek kvalitního života a to je přímo spojeno s kvalitou vody, kterou přijímáme.