Nedostatek vody, měření vody ze studní a opatření proti suchu

Začátkem srpna 2018, uprostřed období horka a sucha vysílala ČT24 rozhovor s Pavlem Punčochářem, ze sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství a Janem Zahradníkem, místopředsedou výboru pro životní prostředí PS PČR a expertem ODS na životní prostředí.

Část rozhovoru navazuje na dřívější prohlášení ministra Brabce: „Tady si spousta lidí myslí, že má svoji studnu, ale to není jejich voda, ale voda státu.”

V rozhovoru zaznělo mimo jiné:

Jakub Železný, moderátor:
A připravuje ministerstvo nějaké nařízení, které by třeba určovalo vlastníkům studní, jak s vodou nakládat? Jde to vůbec stoprocentně legislativně ošetřit?

Pavel Punčochář, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Ale o studních, je to specialita a nemyslím si, že to, co jsem tady vyslechl, jestli je voda vlastníka studny nebo ne. Voda je ničí a vlastník studny má tu stavbu a povolení k odběru, to je vše.

Jakub Železný, moderátor:
Ale on to cítí jistě tak, že je to jeho voda, se kterou může nakládat dle libosti. Předpokládám, že většina vlastníků studní to právě takhle vnímá.

Pavel Punčochář, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Může si to myslet, ale ano, on má právo tu vodu odebírat, má povolené množství, které nesmí přesahovat, ví, jak s ní nakládat, a to je vše.

Jan Zahradník, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/
V tomhle případě já souhlasím s panem doktorem Punčochářem. Myslím si jednak, že otázka čerpání vody ze studní ten případný nedostatek vody, pokud by se stal katastrofálním, nevyřeší. Myslím si, že je tady třeba postupovat jiným způsobem. Já vím, že pan ministr Brabec chystá zákon, který by nějakým způsobem vlastně, dá se říci, znárodnil vodu ve studních, které náleží soukromým vlastníkům, ale podle mě tudy cesta nevede. Podle mě je třeba tu vodu, která k nám spadne a musíme si přiznat, že jiná voda k nám nějakým veletokem nepřitéká, jenom to, co naprší, tak to musíme na našem území, pokud možno co nejvíce zadržet, a to, ať jsou to opatření v krajině, remízky, rybníčky, nějaké prostě zrušení těch meliorací. Anebo teda popravdě myslím, že jediná záchrana jsou velké nádrže, které by mohly vodu tady akumulovat v případě, že by byl její nedostatek, bychom ji použili.

Pavel PUNČOCHÁŘ, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Je mi líto, žádný soukromník za vodu ze své studny nebude platit, pokud nepřekročí limit 6 tisíc metrů krychlových za rok nebo 500 za měsíc.

Pavel Punčochář, sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství:
Neplýtvat vodou a k tomu může dojít, a to v té novele zákona je, že ten vodoprávní úřad nebo ten místní úřad dojde se podívat, jestli dodržuje tato nařízení.

Jakub Železný, moderátor:
Kdo by podle vás, pane Zahradníku, měl takováto nařízení ideálně kontrolovat? Já mám pocit, že třeba starostům v menších městech se nebude moci chtít zakročit vůči sousedům nebo zaměstnavatelům v regionu, může to vyvolávat i vážné spory.

Jan Zahradník, místopředseda výboru pro životní prostředí PS PČR a expert strany na životní prostředí /ODS/:
Ano, tady přece máme už model podobný. Je to ten případ kontroly topenišť, kontroly kotlů, co tam ti lidé topí. To bylo téma jak minulého období volebního, ale už i v tomto období to ve sněmovně zaznělo. Prostě ta obec ty nástroje veliké nemá k tomu prostě. A kdo jiný by to mohl dělat, než vodohospodářské úřady na obcích s rozšířenou působností. Ty by podle mě, pokud by tenhle ten zákon prošel, tak ty by měly být tím kontrolním orgánem. Ale já si myslím, že to není dobrá věc a takto postupovat možné není. Když máme vodu, kterou dodávají ti velcí dodavatelé vody, to je ta voda, které říkáme voda z vodovodu, tak tam samozřejmě ta nařízení mohou být a tam prostě ty zákazy zalévání, zákazy mytí aut, napouštění bazénů mají smysl. Ale pokud se jedná o studny na pozemku toho majitele, tak tady bych já ctil to, že je to jeho majetek, je to jeho soukromý majetek a myslím, že pan doktor to řekl jasně, včetně té vody. Vždycky přece ta studna tvoří určitou bonitu toho pozemku. Když je na nějakém pozemku zdroj vody, no, tak ten pozemek vždycky historicky i v současnosti míval vyšší hodnotu. Takže ten člověk prostě si zřídil tu studnu, musí se o ni starat, udržovat ten pramen v provozu. Otázka je, zdali by mu obec, pokud by si činila nárok kontrolovat, jak s tím pramenem nakládá, taky přispívala na to, jak on ten pramen udržuje, zdali má tu studnu v pořádku.

Celý rozhovor Boj o vodu na ČT24