Zpráva o životním prostředí za rok 2013 a životní prostředí 1989-2013

© rebius - Fotolia.com

Už podeváté zprávu o životním prostředí zpracovala resortní organizace MŽP – CENIA, a to ve spolupráci s dalšími resortními i mimoresortními institucemi.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2013 je základním zdrojem informací o stavu a vývoji životního prostředí v ČR, včetně mezinárodního srovnání. Obsahuje soubor 38 klíčových indikátorů v oblastech ovzduší a klima, vodní hospodářství a jakost vody, biodiverzita, lesy, půda a krajina, průmysl a energetika, doprava, odpady a materiálové toky a financování ochrany životního prostředí, a to včetně jejich vyhodnocení. Indikátory uvedené ve Zprávě navazují na hlavní témata životního prostředí v ČR a slouží k hodnocení plnění stanovených cílů a priorit Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020.

Shrnutí některých výstupů Zprávy o životním prostředí za rok 2013

• Kvalita ovzduší v ČR se celkově nezlepšuje, pouze kolísá dle aktuálního vývoje meteorologických podmínek v daném roce. Nadále zhruba třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro suspendované částice frakce PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu. Nejvíce zdraví ohrožují nadlimitní koncentrace suspendovaných částic PM10, PM2,5 a nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu. Jejich největším producentem je lokální vytápění domácností, které produkuje téměř 90 % veškerých emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 % suspendovaných částic. Proto jsou pro ovzduší přínosem programy jako Nová zelená úsporám nebo kotlíkové dotace.
  I když plošně nejsou překračovány stanovené imisní limity koncentrací znečišťujících látek, kvalita ovzduší v určitých regionech (zejména v Moravskoslezském kraji) je nevyhovující. Zátěž způsobuje iintenzivní doprava a lokální zdroje pro vytápění domácností i přesto, že domácnosti v loňském roce spotřebovaly paliv stejně jako předloni. Celkové emise skleníkových plynů klesají, předloni dosáhly nejnižší úrovně od roku 1990, zaostávají jen emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla.

• Vzhledem k tomu, že postupně klesá odběr a spotřeba vody, snižuje se i množství vypouštěných odpadních vod a koncentrace znečišťujících látek ve vodních tocích. Díky evropským fondům se zásadně zlepšila kvality vody. Do kanalizace odchází více čištěných odpadních vod. Na druhou stranu se zpomaluje růst podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV, dosud není připojeno 21,3 % obyvatel. Významným zdrojem znečištění povrchových vod je i plošné znečištění, které se vloni díky mírnému meziročnímu poklesu používání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v zemědělství snížilo.

• Poškození lesních porostů v ČR, které tvoří třetinu území ČR, vyjádřené procentem odlistění nepostupuje tak rychle jako v minulosti, je však stále velmi vysoké a patří k nejvyšším v Evropě. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR stoupá, zvyšuje se i plocha přirozené obnovy lesa. Na lesní ekosystémy nepříznivě působí dozvuky silně znečištěného ovzduší z doby před r. 1989. Ačkoliv se provedlo plošné odsiřování průmyslu, lesy reagují se zpožděním a jejich kvalita zeslábla. Regionálně se stav lesů začal zhoršovat především dlouhodobým působením sucha a vysokých teplot, nárůstem abiotických faktorů (vítr, mráz, sucho) a s nimi souvisejícím nárůstem hmyzích a houbových škůdců i škod způsobených spárkatou zvěří. Populaci živočichů a rostlin negativně ovlivňuje budování staveb a přehrazování toků, například proti povodním.

• V důsledku rozšiřování zastavěných a ostatních ploch (meziroční nárůst v roce 2013 o 2,4 tisíc ha, tj. 0,3 %) pokračují zábory zemědělské půdy a dochází k fragmentaci krajiny. Loni bylo podle Zprávy zabráno 2,9 tisíce hektarů orné půdy. V letech 2000–2013 se zvýšil rozsah zastavěných a ostatních ploch o 3,5 procenta (28,7 tisíc hektarů) a ty tak překročily už 10 % území republiky. Krajinu rozdělují i dopravní stavby. Živočichové mají menší možnost migrovat, přijímat potravu a rozmnožovat se. To má za následek ztrátu genetické pestrosti a sníženou životaschopnost populací. V ČR je potenciálně ohroženo 35,9 % zemědělské půdy vodní erozí a 18,4 % větrnou erozí. Na většině ploch erozí ohrožených půd se neprovádí systematická ochrana, která by omezovala jejich ztráty. Meziročně loni poklesla spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Příznivý vliv představuje nárůst ekologicky obhospodařované půdy, a to díky zemědělským dotacím zejména na ošetřování trvalého travního porostu, a také počtu ekofarem.

• Postupně klesá výroba elektřiny v parních elektrárnách, naopak roste význam jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z OZE se meziročně zvýšila o 14,6 %. Ve srovnání s průměrem států Evropské unie má ČR o 7 % vyšší spotřebu energie na jednoho obyvatele. Zároveň se řadí mezi země s vysokou energetickou náročností na jednotku HDP.

• Plošně klesají zátěže životního prostředí z dopravy, především díky modernizaci vozového parku. Snižuje se spotřeba energie v dopravě, výrazně klesají emise znečišťujících látek i emise skleníkových plynů z dopravy. Meziročně však v roce 2013 výrazně vzrostl přepravní výkon nákladní silniční dopravy. Silniční doprava je téměř výhradně zdrojem nadměrné hlukové zátěže obyvatelstva. Hluk přesahující mezní hodnoty trápí desetinu lidí, opět zejména ve velkých městech.

• Celková produkce odpadů mezi lety 2009–2013 stagnovala, nebo mírně klesala. Snížil se podíl skládkování na celkové produkci odpadů, naopak vzrostl podíl materiálového využití odpadů na celkové produkci odpadů i podíl energetického využití odpadů.