Současný trh je více než nasycen různými technologiemi a produkty, které slibují raketovou návratnost, všestranné použití a efekt pro každého. Jak to tak bývá pravda je složitá věc a účelem tohoto článku ani není pravdu hledat. Každá technologie má jistě své místo, pokud se však důkladně prošetří zadání. Snahou je na jednoduchém příkladu porovnat zdánlivě neporovnatelné. Uživatelské efekty zateplení obvodového pláště kontra aplikace řízeného větrání s rekuperací tepla v klasickém rodinném domě.
Reklama
Úspory energie
Archiv článků od 8.6.2010 do 28.2.2011
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 8.6.2010 do 28.2.2011
Země Evropské unie jsou vázány společnou politikou snižování emisí skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého). Stále více evropských států se snaží zarámovat svoje vlastní politiky snižování emisí legislativou, která určí tempo této redukce. V České republice probíhá odborná debata mezi právníky a vznikají ekonomické a technické (zejména v oblasti energetiky) analýzy proveditelnosti redukce emisí.
Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.
Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.
7. října 2010 uspořádala firma ADAN-úspory energie, s.r.o. v Praze odborný seminář na téma: "Současné trendy systémové techniky v domech nízkoenergetických a pasivních standardů - Zelená úsporám". Akce se uskutečnila ve spolupráci s ČKA a pod záštitou SFŽC České republiky. Hlavním mediálním partnerem akce bylo TZB info.
Jedním z hlavních ukazatelů kvality pasivní dřevostavby je zajištění kvalitního zdravého vnitřního prostředí. Velký důraz je kladen na výběr nejvhodnějších materiálů a to nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro jednotlivé komponenty. Dřevo, jako ekologický stavební materiál, je velmi vhodné pro výstavbu pasivních domů. Podívejte se na několik příkladů a možností kvality pasivního domu.
V moderním světě, kde rostoucí ceny energií udávají trend bydlení, již pojem pasivní či nízkoenergetický dům není neznámý pojem. Provoz takového domu je finančně nenáročný z hlediska vytápění, ale je třeba si uvědomit, že nízké tepelné ztráty objektu je docíleno kvalitní izolační vrstvou, kvalitními okny a kvalitní výplní všech otvorů, kterými by mohlo teplo unikat do okolí. V takto izolovaném objektu se drží stále stejný vzduch bez možnosti cirkulace, se všemi pro člověka neblahými důsledky.
Viskozita je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny. Toto tečné napětí způsobuje, že rychlejší vrstva urychluje vrstvu pomalejší a naopak. Větší viskozita znamená větší brzdění pohybu kapaliny nebo těles v kapalině. Tak zní teorie. Co to však znamená v praxi?
Projdeme-li si výčet opatření podporovaných programem Zelená úsporám, dojdeme k tomu, že velká část z nich požadavkům péče o zachování architektonického dědictví nevyhoví. U chráněných staveb je velmi důležité, aby si vlastník či projektant přijatelnost záměru hned na začátku ověřil u příslušného regionálního pracoviště NPÚ.
zpět na aktuální články
Reklama