AC Heating vyvinul nový řídicí systém s názvem AC xCascade Control (xCC). Tento systém se velmi osvědčil pro regulaci systémů ve velkých objektech s kaskádami zdrojů tepla. Nyní jej úspěšně používáme i pro topné systémy v rodinných domech.
Na základě reakcí čtenářů na příspěvky zabývající se větráním bytových (panelových) domů byl původní článek o rekuperaci tepla rozšířen o variantu nuceného přetlakového větrání s elektrickou topnou spirálou. Jedná se o způsob předehřevu venkovního vzduchu jednotkou s 250 W elektrickou spirálou a ventilátorem, která nasává venkovní vzduch z fasády, předehřeje při určitých podmínkách vzduch topnou spirálou a systémem ventilace distribuuje vzduch do dílčích místností přetlakem.
Vědecky podložené důkazy vyzkoušené v praxi, které vypovídají o tom, že je stavebnictví schopno snížit energetickou spotřebu novostaveb a rekonstrukcí u starších budov na hodnoty nižší než 10 % současné průměrné spotřeby. Důkazem budiž příspěvky k Mezinárodním konferencím o pasivních domech a k 1. Konferenci o pasivních domech a výstavě 2009 ve městě Pécs.
INFRACLIMA® je nízkopotenciální systém celoročního udržování tepelné pohody s teplotou vody v systému 22°C+/-2°C po celý rok a představuje tak systém s nejnižší možnou teplotou teplonosné látky - vody. Jediný systém kde teplonosná látka má stejnou provozní teplotu po celý rok, nerozlišujeme již režim vytápění a chlazení.
Vzduchotechnické systémy (VZT) se stále častěji stávají běžnou součástí výstavby rodinných a bytových domů. Se vzduchotechnikou se uvažuje už ve fázi ranné studie objektu, což umožňuje snažší integraci do dispozice objektu. Nechci popisovat vazby a systémy rovnotlakého větrání a cirkulačního teplovzdušného systému s větráním (vše s rekuperací tepla z odpadního vzduchu). Tato oblast je již dostatečně známá a popsána. Tento příspěvek popisuje malou část provozu VZT systému vč. vlivu na vnitřní mikroklima.
Ochrana životního prostředí, úspora přírodních zdrojů, snižování provozních nákladů, stoupající cena energií, to vše klade nemalé požadavky z pohledu úspory energií na řízení VZT zařízení. Příspěvek posuzuje možnost úspory energie při návrhu a zprovoznění řídicího systému a dále správné užívání v průběhu provozu zařízení.
Větrání či výměna vzduchu je základním opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov. V současné době je potřeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu víc než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb dochází k dokonalému utěsnění obvodového pláště - zejména oken. Z hlediska tvorby interního mikroklimatu je velmi podstatné větrání s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.
Šetrnost budov se dnes stala trendem, je však potřeba uvědomit si, že environmentálně šetrná architektura není pouze módním výstřelkem, nýbrž by se měla stát podmínkou pro každou novou stavbu. Objekty Národního divadla jsou příkladem, že i technologie z dob minulých je možno upravit podle zásad šetrných budov.
V poslední den roku přinášíme poněkud netradiční pohled na řešení vnitřního prostředí v kancelářském objektu. Žádné vytápění, žádné chlazení, žádné svícení, ventilace ovládaná klikou, a přesto osm spokojených pracovníků. Dalo by se říci, že se v tomto případě potvrzuje známé „Někdy méně znamená více“. Pravda, příklad není zrovna z našeho klimatického pásma, ale kde máme jistotu, že za pár let tomu tak stále bude. Takže nechme se inspirovat...
Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.
Autor prezentuje koncepci využití stropního sálavého chlazení s kumulací do stavební konstrukce (tzv. aktivace betonu) pro nově budovanou Národní technickou knihovnu. Počítačovou simulací byly ověřeny teploty v knihovně při různých režimech provozu aktivace betonu. Je uveden postup simulace od stavby modelu, řešení parametrů zasklení, vnitřních zisků a modelu chlazené stropní konstrukce. Jsou prezentovány i výsledky simulace a doporučené režimy provozu. Článek je stručně doplněn o první zkušenosti při uvádění budovy do provozu.
Energetická náročnost budov se v době zvyšujících se cen energií stává velmi aktuální. Při zlepšujících se tepelně-technických vlastnostech stavebních konstrukcí se zvyšuje podíl tepelné ztráty větráním na celkové energetické náročnosti budovy. Množství přiváděného větracího vzduchu má vliv nejen na stav vnitřního prostředí, ale také na spotřebu energie.
Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.
Dnešní energetické systémy a celkové řešení budov způsobuje, že potřeba tepla na vytápění zdaleka nepředstavuje dominantní člen v energetické bilanci budovy. Tepelně technický standard obálky budovy se trvale zvyšuje a nyní se soustředí pozornost na systémy větrání a klimatizace, osvětlení a přípravy teplé vody.
Stejně jako u spotřebního zboží mají na rozhodování potenciálního kupce různá ověření kvality a testy, tak i v oblasti stavebnictví začínají být různé certifikáty kvality faktorem ovlivňujícím atraktivitu budov na trhu. Zejména v posledních dvou letech ve světě velkou rychlostí roste poptávka po energetické a environmentální certifikaci budov.