Dnešní energetické systémy a celkové řešení budov způsobuje, že potřeba tepla na vytápění zdaleka nepředstavuje dominantní člen v energetické bilanci budovy. Tepelně technický standard obálky budovy se trvale zvyšuje a nyní se soustředí pozornost na systémy větrání a klimatizace, osvětlení a přípravy teplé vody.
Stejně jako u spotřebního zboží mají na rozhodování potenciálního kupce různá ověření kvality a testy, tak i v oblasti stavebnictví začínají být různé certifikáty kvality faktorem ovlivňujícím atraktivitu budov na trhu. Zejména v posledních dvou letech ve světě velkou rychlostí roste poptávka po energetické a environmentální certifikaci budov.
Po dlouhé přípravě vydává ÚNMZ výpočtovou technickou normu ČSN EN ISO 13790 Energetická náročnost budov – Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení. Tato norma byla převzata k užívání v anglickém znění již loni, nyní je k dispozici i v českém jazyce, doplněna o národní přemluvu a národní poznámky.
O názor k programu „Zelená úsporám“ jsme požádali Ing. Libor Nováka, ředitele spol. Energy Benefit Centre, o.p.s., který se problematikou dotací na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů dlouhodobě zabývá. Řadu let působil i na SFŽP a programy pro fyzické osoby vyhlášené v poslední době právě MŽP kritizoval.
7. dubna byl představen dlouho očekávaný program Zelená úsporám. Program přinesl celou řadu novinek v oblasti podpory úspor energie a nízkoemisních zdrojů pro vytápění. Přestože se jedná o ojedinělý a poměrně velkorysý projekt, jenž nabízí celou řadu výhod, má i své odpůrce.
V rozhovorech jsme oslovili Marka Bláhu, ředitele společnosti Tepelná čerpadla IVT, a Richarda Richtermoce ze společnosti Thermoil, tedy muže, kteří dotace ministerstva dlouhodobě sledují.
Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.
V září pořádalo Centrum pasivního domu exkurzi do Rakouska, tentokrát po pasivních budovách nebytového charakteru. Základní filozofie je stejná jako u rodinných nebo bytových domů, ale provedení mohou být poměrně atypická.