V poslední den roku přinášíme poněkud netradiční pohled na řešení vnitřního prostředí v kancelářském objektu. Žádné vytápění, žádné chlazení, žádné svícení, ventilace ovládaná klikou, a přesto osm spokojených pracovníků. Dalo by se říci, že se v tomto případě potvrzuje známé „Někdy méně znamená více“. Pravda, příklad není zrovna z našeho klimatického pásma, ale kde máme jistotu, že za pár let tomu tak stále bude. Takže nechme se inspirovat...
Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.
Autor prezentuje koncepci využití stropního sálavého chlazení s kumulací do stavební konstrukce (tzv. aktivace betonu) pro nově budovanou Národní technickou knihovnu. Počítačovou simulací byly ověřeny teploty v knihovně při různých režimech provozu aktivace betonu. Je uveden postup simulace od stavby modelu, řešení parametrů zasklení, vnitřních zisků a modelu chlazené stropní konstrukce. Jsou prezentovány i výsledky simulace a doporučené režimy provozu. Článek je stručně doplněn o první zkušenosti při uvádění budovy do provozu.
Energetická náročnost budov se v době zvyšujících se cen energií stává velmi aktuální. Při zlepšujících se tepelně-technických vlastnostech stavebních konstrukcí se zvyšuje podíl tepelné ztráty větráním na celkové energetické náročnosti budovy. Množství přiváděného větracího vzduchu má vliv nejen na stav vnitřního prostředí, ale také na spotřebu energie.
Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.
Dnešní energetické systémy a celkové řešení budov způsobuje, že potřeba tepla na vytápění zdaleka nepředstavuje dominantní člen v energetické bilanci budovy. Tepelně technický standard obálky budovy se trvale zvyšuje a nyní se soustředí pozornost na systémy větrání a klimatizace, osvětlení a přípravy teplé vody.
Stejně jako u spotřebního zboží mají na rozhodování potenciálního kupce různá ověření kvality a testy, tak i v oblasti stavebnictví začínají být různé certifikáty kvality faktorem ovlivňujícím atraktivitu budov na trhu. Zejména v posledních dvou letech ve světě velkou rychlostí roste poptávka po energetické a environmentální certifikaci budov.
Po dlouhé přípravě vydává ÚNMZ výpočtovou technickou normu ČSN EN ISO 13790 Energetická náročnost budov – Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení. Tato norma byla převzata k užívání v anglickém znění již loni, nyní je k dispozici i v českém jazyce, doplněna o národní přemluvu a národní poznámky.
O názor k programu „Zelená úsporám“ jsme požádali Ing. Libor Nováka, ředitele spol. Energy Benefit Centre, o.p.s., který se problematikou dotací na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů dlouhodobě zabývá. Řadu let působil i na SFŽP a programy pro fyzické osoby vyhlášené v poslední době právě MŽP kritizoval.
7. dubna byl představen dlouho očekávaný program Zelená úsporám. Program přinesl celou řadu novinek v oblasti podpory úspor energie a nízkoemisních zdrojů pro vytápění. Přestože se jedná o ojedinělý a poměrně velkorysý projekt, jenž nabízí celou řadu výhod, má i své odpůrce.
V rozhovorech jsme oslovili Marka Bláhu, ředitele společnosti Tepelná čerpadla IVT, a Richarda Richtermoce ze společnosti Thermoil, tedy muže, kteří dotace ministerstva dlouhodobě sledují.