Zatímco v minulosti byla klimatizace v budovách poměrně vzácným luxusem, dnes vykazuje evropský trh klimatizačních zařízení každoroční růst až o 10 %. Aby tyto systémy byly provozovány co energeticky nejúspornějším možným způsobem, hraje v celkové koncepci důležitou roli izolace.

Na optimalizáciu rozvodov chladenej vody existuje z ekonomického a ekologického pohľadu horný limit; pre typické európske podmienky je optimálna hrúbka izolácie 20 až 30 mm.

Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.

V září pořádalo Centrum pasivního domu exkurzi do Rakouska, tentokrát po pasivních budovách nebytového charakteru. Základní filozofie je stejná jako u rodinných nebo bytových domů, ale provedení mohou být poměrně atypická.

Při přímém větrání okny je intenzita i efektivita bezprostředně závislá na lidském faktoru. Řízené větrání zajišťuje, aby byl objekt větrán pouze tehdy, když je to z hygienických nebo technických důvodů nezbytné. II díl článku se věnuje renovaci decentrálních systémů větrání.

Článek vyhodnocuje a shrnuje poznatky ve vyšetřování koncentrací mikroorganismů v ovzduší. Kvalita vnitřního prostředí je ovlivněna koncentrací mikroorganismů. Tato koncentrace je ve značné míře důsledkem realizace stavby, jejího vybavení a dostatečného režimu úklidu. Článek je určen nejen odborné veřejnosti.

Pasivní domy jsou někdy mylně chápány, jako spíše experimentální stavby s nezvyklým vzhledem, které si nechávají stavět investoři s velmi individuálním přístupem k bydlení. Projekt domků v obci Koberovy ukazuje, že i několik pasivních domů pohromadě může působit harmonickým přirozeným dojmem i v prostředí tradiční české obce a splňovat požadavky běžných uživatelů.

Poslední ze série článků týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na zástupce panelové výstavby. Pro tento typ objektu bude vzhledem k plánované rekonstrukci od 1. ledna 2009 vyžadován průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Panelový dům disponuje energetickým auditem, na jehož základě (doporučení) městská část provede jeho rekonstrukci. Článek věcně přibližuje nový způsob hodnocení energetické náročnosti budov jak z pohledu filosofie výpočtu, tak z pohledu jeho praktického provádění vzhledem k rozsahu prací a jejich náročnosti.

Článek přináší souhrnné informace pro žadatele o provádění činností v oblasti energetické účinnosti ze zákona 406/2000 Sb. Kde je možné získat žádost, jaké jsou nutné přílohy, kam a jakým způsobem je možné žádosti posílat?

Úvodní článek seriálu kterým chtějí autoři ukázat možnosti podstatného zvýšení úspor tepla při vytápění budov a při provozu tepelných zařízení. Snahou je hledání souvislostí a vztahů, kterými lze vysvětlit chování dynamických otopných soustav v reálném provozu a rozdíl mezi předpokládanými a reálnými úsporami tepla v otopných soustavách osazených regulační technikou.

Ukázka zpracování konkrétního příkladu energetického hodnocení školní budovy v NKN s celou řadou dílčích tabulkových výstupů. Článek je určen odborné veřejnosti jako vyukový příklad zadávaní dat do výpočtového nástroje (NKN).

II. díl článku řeší celou řadu praktických doporučení pro návrh a následné uvedení celého systému do provozu. Volba kvalitnějšího systému větrání a klimatizace provozovny představuje sice vyšší pořizovací náklady, ale provozní náklady mohou být výrazně nižší, naopak výrazně vyšší je kvalita vnitřního prostředí provozovny.

Pro většinu budov bude od 1. ledna 2009 platit nový způsob výpočtu a hodnocení energetické náročnosti budov (dále jen "ENB") a budou podléhat povinnosti vystavení průkazu energetické náročnosti budovy. Tento článek představí zástupce novostavby rodinného domu, na který je třeba vystavit průkaz ENB. Článek upřesňuje původní příklad uveřejněný v dubnu letošního roku.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.