Článek pojednává o solárních soustavách na panelových domech, o jejich účinnostech, energetických parametrech, o jejich architektonické integraci do objektu. V článku se dále dočtete o zajímavých aplikacích solárních kolektorů a o příkladech jejich umístění na objektu. Článek také přináší informace o realizaci solární soustavy na objektu SŠt Zelený pruh v Praze 4.
Už Vás nebaví neustálé přikládání nebo vysoké platby za plyn a elektřinu? Je nejvyšší čas na změnu. Moderní kvalitní tepelná čerpadla s invertorem jsou zajisté v dnešní době chytrou volbou a zajímavou alternativou k uvedeným zastaralým metodám vytápění. Vždyť šetří zhruba 70 % nákladů na vytápění a návratnost investice je zpravidla 3-7 let.
Celkové vytápěcí náklady domu vycházející ze vstupního měření tepla a jednotkové ceny za GJ se rozdělují na konečné spotřebitele – uživatele bytů. Podíl konkrétního bytu na celkových vytápěcích nákladech domu je určen buď součtem ceny za vytápění jednotlivých místností bytu, nebo místností bytu přepočteným na celkovou úhradu bytu. Postupně se vytvořilo několik koncepcí jak po stránce technické, tak po stránce právní.
Oběhové elektronicky regulované čerpadlo Grundfos ALPHA2 (určené svou velikostí zejména pro otopné soustavy rodinných domů a bytů) vykazuje díky unikátní patentované inteligentní funkci AUTOADAPT objektivně nejnižší spotřebu elektrické energie, přičemž čerpadlo není nutné nijak nastavovat, vše se děje automaticky.
Úspora energie už dlouho není jen záležitostí příznivců ekologie. Náklady na topný olej a plyn již několik let nepřetržitě stoupají a tomuto trendu nevidíme konce. Úspora energie se vyplácí. Neboť s energeticky úspornými okny Internorm vybavenými vysoce účinnou tepelnou izolací můžete ušetřit i několik tisíc korun.
Říká se, že po zdraví je pro většinu obyvatel druhou nejvýznamnější věcí bydlení. Zejména v poslední době se do popředí diskusí o bydlení dostává téma provozních nákladů. Stále více majitelů a uživatelů nejen rodinných domů začíná pociťovat potřebu odpovědi nejen na výši úhrady za stále se zvyšující ceny energií, ale hlavně zda existují účinná řešení.
Přebytky tepla získané při spalování biomasy lze ukládat do zásobníku tepla. Kromě klasického teplonosného média - vody - může nádrž obsahovat materiály s fázovou přeměnou - tzv. Phase Change Materials (PCM´s). Tyto látky pracují na principu akumulace / uvolňování fyzického a latentního tepla. Změnou skupenství materiál teplo pojme a následně při reverzním fázovém přechodu uvolní.
S rostoucími cenami energií čelí otopné soustavy s centrálním resp. ústředním zásobováním teplem řadě nežádoucích jevů spojených s užíváním bytových a nebytových prostor ve vytápěném domě se společným zdrojem tepla. Tato tendence je výrazná u bytových domů ve vlastnictví jednotek v péči SVJ, u nájemního bydlení je prakticky vyloučena a u družstevního bydlení, které je modifikací nájemního bydlení, je stávající praxe rozporná.
Pod pojmem "inteligentní dům" si obvykle představíme moderní kancelářskou budovu vybavenou sofistikovanými klimatizačními systémy, s kamerami, senzory a čtečkami čipových karet na každém rohu, u každých dveří, případně jako moderní vilu s bazénem a garáží, prošpikovanou elektronickými systémy. Ale málokdo si jako inteligentní dům představí obyčejný panelák.
CZT čeká období velké transformace. Pro více než 1 500 000 bytů znamená CZT nejpohodlnější a stále tvrdíme, že i nejekologičtější způsob vytápění, protože centralizace výroby tepla umožňuje nasazení nejmodernějších technologií, s nejvyšší účinností, environmentální šetrností, i ekonomickou efektivitou. Tento článek je proto věnován stručnému návodu, jak celý proces ekonomicky optimalizovat a systémům CZT transformaci usnadnit.
Sofistikované řešení otopných soustav vede k tomu, že když se jednou a v jakémkoliv stádiu zateplení správně osadí TRV a seřídí a současně se instaluje sofistikovaně řešená předávací stanice, která „umí“ připravit a hlavně udržet požadované parametry v průběhu celé otopné sezony, pak již do doby životnosti otopné soustavy (vč. stanice) není třeba nic rekonstruovat a jiného řešit, než správně upravit teplotní a hydraulické parametry v této stanici.
První projekty řešené metodou EPC byly v České republice připraveny v roce 1993. Jednalo se o objekty nemocnic. Od té doby bylo zrealizováno na 200 podobných projektů s vynaložením investičních prostředků v objemu zhruba 3 miliardy korun. Největší počet projektů je realizován v objektech škol s investicí jeden až deset miliónů korun. Řada projektů byla realizována ve zdravotnictví a v dalších objektech ve veřejné sféře.
