Velmi důležitým aspektem v oblasti prevence proti výbuchu je klasifikace prostorů, na kterou navazují opatření pro eliminaci zdrojů iniciace. V případech, že nelze dosáhnout elimiace iniciačních zdrojů, je nutné přistoupit ke konstrukční protivýbuchové ochraně.

Recenzovaný Kvalitu vnitřního prostředí staveb bezesporu ovlivňuje celá řada chemických látek, jež si pouštíme do domovů, kanceláří a mnoha dalších prostor. Následující text pojednává o látkách, které se do vzduchu uvolňují z předmětů, jimiž jsou místnosti vybaveny, tedy nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny a podobně, nebo se při zařizování bytu používají – typicky nátěrové hmoty, lepidla, tmely.

Ochrana před výbuchem, jež je označována jako sekundární, zahrnuje opatření, která mají zabránit iniciaci, resp. omezit možnost iniciace nebezpečné výbušné atmosféry. Iniciačními zdroji jsou předměty nebo látky, jež jsou schopny odevzdat takové množství energie, a působí po takovou dobu, že se tím vyvolá zapálení dané směsi hořlavé látky a oxidačního prostředku.

Článek pojednává o problému, před který je mnohý facility manažer postaven, změnu osvětlení v daných prostorech použitím kombinace moderních technologií. Změna osvětlení byla provedena ve výškovém objektu Univerzity Pardubice.

Proces pasportizace, čili proces sběru informací a tvorba pasportů, je jednou ze základních činností při správě majetku. V tomto článku je soustředěna pozornost na pasportizaci a pasporty, které jako důležitý nástroj pro správu majetku evidují jeho stavebně technický stav a slouží jako podklad pro plánování dalších procesů, prodlužující životnost a hlavně užitek.

Článek popisuje hrad Český Šternberk, a to umístění NKP hradu Český Šternberk, aktuální stav nemovitosti, současný stav správy hradu, zajišťování průvodců, zajišťování nákupu upomínkových předmětů, zajišťování stravování zaměstnanců, pronájem částí hradu, SW podpora facility managementu na hradě...

Provozování objektu a v něm instalovaných TZB je každodenní úkolem provozovatele. Tento článek se klade za cíl přiblížit v obecné rovině situace a úkony, které při provozování objektu a TZB vznikají.

Článek popisuje problematiku čerpání dotačních programů v rámci ČR a EU rozdělenou na dotační programy ČR, havarijní program, program záchrany architektonického dědictví, program restaurování movitých kulturních památek, fond podpory obnovy kulturních památek, úskalí čerpání z programů EU, historické stavby a jejich obnova a trvale udržitelný rozvoj.

Článek popisuje, co je to Národní památkový ústav, jeho působnost, umístění pracovišť a aktivity. Dále jsou rozděleny druhy památkových ochran, (kulturní památka, národní kulturní památka, památková rezervace). V závěru je popsán zákon o státní památkové péči, povinnosti pro vlastníky a péči o kulturní památky.

Každé stavební dílo prochází svým životním cyklem, od počáteční myšlenky, přes jeho projektování, realizaci, případně změnu stavby a užívání až po jeho odstranění. Článek upozorňuje na provázanost životního cyklu staveb s životností a opotřebením staveb a neopomíjí ani nejdůležitější pohled na tuto problematiku, což je ekonomické vyjádření podílů jednotlivých nákladových položek, které v průběhu životního cyklu vznikají.