Elektrotvarovky velkých dimenzí se stále častěji uplatňují také v tuzemských aplikacích a jsou s výhodami využívány při rekonstrukcích vodovodů i plynovodů a také v průmyslových aplikacích.
Energetický regulační úřad vydal zprávu o základních údajích z elektroenergetiky a z plynárenství. Statistická data jsou uváděna za posledních deset let a jsou získávána přímo od výrobců, provozovatelů přenosové a distribučních soustav. Zájemcům mohou poskytnout zajímavé údaje pro pozdější orientaci v záplavě často protichůdných zpráv z energetiky.
Letošní energetická prognóza agentury Bloomberg New Energy Finance (BNEF) zvaná New Energy Outlook 2016 (NEO 2016) se od předpovědi z předchozího ročníku příliš neodchýlila. Z dosavadního vývoje BNEF identifikuje dva hlavní zdroje roku 2040 – OZE a uhlí. Trendy jsou tedy stejné jako loni a NEO 2016 se spíše než převratnými tvrzeními zabývá upřesněním těchto trendů.
Teplo, které nás provází v topné sezóně, teplá voda po celý rok a elektřina v síti, je pro většinu lidí samozřejmostí. Nicméně, co vše se za touto banalitou skrývá, leckdy nedomýšlíme. Pokud chtěl někdo vidět něco hodně nevšedního a dozvědět se pár zajímavostí, na tiskové konferenci Tepláren Brno měl jedinečnou příležitost.
Obnovitelné zdroje. Moderní akumulátory. Digitalizace. Úspory energie. Energiewende. Propojování trhů. Odstavování kapacit. Energetická unie. To vše jsou jevy, které se aktuálně dějí a s nimiž by měla (nejen) česká energetika počítat, pokud si má zachovat bezpečnost, dostupnost a šetrnost k životnímu prostředí.
Úspora energií – jedno ze stěžejních témat Dnů teplárenství a energetiky, ale i velký otazník pro bytová družstva. Ta v posledních letech přistupují k odpojování od dálkových zdrojů tepla a budování vlastních kotelen. „Nejsem toho příznivcem a považuji to v dlouhodobém horizontu za epizodní záležitost. V současné době je však situace taková, že mnohé teplárny přestávají být konkurenceschopné a odmítají na to jakkoli reagovat,“ říká Jiří Bárta, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.
Až 120 milionů tun hnědého uhlí, více než tisícovka nových pracovních míst a několik desítek miliard korun do státního rozpočtu. To by mělo přinést prolomení těžebních limitů na dole Bílina na Teplicku. „Považujeme to za opravdu významný úspěch, o který jsme dlouhodobě usilovali,“ říká generální ředitel společnosti Severočeské doly, která důl provozuje, Ivo Pěgřímek.
Jak velké množství z vyprodukovaných odpadů je možné recyklovat a jak vidí snahu skládkových společností recyklovat odpad, se dozvíte na přednášce Milana Chromíka ze společnosti Veolia Česká republika. Vytěžit jako surovinu, vyrobit a spotřebovat jako produkt, a nakonec vyhodit jako odpad. Tak dnes vypadá koloběh odpadového hospodářství.
Tzv. antifosilní zákon již funguje v řadě členských zemí EU, Česká republika se k těmto zemím zanedlouho připojí. Ministr životního prostředí Richard Brabec počítá s předložením návrhu zákona do Vlády do termínu 30.9.2016 a do konce roku do Sněmovny. Platnost nového zákona by mohla začít od 1.1.2018.