Brno je kolébkou měření tepla díky teplárně a pořádku v metrologii
Brno má v oblasti tepelného hospodářství a dálkového vytápění hned několik prvenství. Jedním z nich bylo vybudování teplárny na Špitálce, která byla uvedena do provozu v prosinci 1930. Kombinovaná centralizovaná výroba páry a elektrické energie byla na svou dobu nejprogresivnější možnou metodou uspokojení potřeb dynamického rozvoje průmyslové výroby ve městě. Brno je rovněž kolébkou zavedení pořádku v metrologii, neboť v něm byla roku 1969 zřízena Cejchovna kalorimetrických mechanických počítadel měřičů tepla.
Teplárny měly ve svém sídle také první cejchovnu, spuštěnou v roce 1969 brzy poté, co byly vládou stanoveny zásady měření teploty v komunální sféře. Zajímavostí je, že měřiče tepla instalované a ověřované v Brně v počtu zhruba 300 kusů pracovaly na čistě mechanickém principu. „Srdcem kalorimetrického počítadla byla mechanická odčítačka a násobička, která realizovala výpočet dle kalorimetrické rovnice. Technický princip byl vcelku jednoduchý, ale mechanické provedení bylo poměrně složité. Měření byla ovšem velice přesná,“ uvedl Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která je nástupcem někdejších brněnských metrologů a vlastní a provozuje největší síť zkušeben v České republice.
(Foto: archiv Enbra)
(Foto: archiv Enbra)
V roce 1979 začala v Brně fungovat i první Cejchovna měřičů tepla a vodoměrů v Československu. Na ulici Tábor byly sváženy měřiče z celé republiky, které se zde ověřovaly. Systém měl i 27 metrů vysokou výškovou vyrovnávací nádrž. V novém středisku se zkoušely a cejchovaly především měřiče tepla a průtokoměry firem Chirana Stará Turá, Aquametro, Spanner Pollux a Schinzel.
Po roce 1989 došlo k postupné modernizaci zkušebny, původní mechanické váhy byly nahrazeny váhami tenzometrickými. Zkušebnu pak koupila společnost ENBRA a zařadila ji do své sítě autorizovaných metrologických středisek.
„Dnešní zkušebny jsou svými parametry s těmi staršími zcela nesrovnatelné. Průběh celé metrologické zkoušky je řízen řídicím systémem a maximální zkušební průtok může být až 800 kubíků za hodinu. Jsou určeny pro ověřování průtokoměrů a vodoměrů na teplou i studenou vodu, kalorimetrických počítadel i ověřování a párování odporových platinových teploměrů,“ uvedl Karel Vlach ze společnosti ENBRA, která od roku 1991 vyrobila více než 110 zkušeben. K těm nejnovějším patří zkušebna pro ověřování průtokoměrů a vodoměrů v Karviné.
(Foto: archiv Enbra)
Představu o vzhledu dnes již nepoužívaných mechanických měřičů tepla si lze udělat na příkladu měřiče firmy Spanner - Polux, (Foto: archiv)
Více informací o historii měření tepla si lze přečíst například v článku Trocha historie nikoho nezabije, 2. část - mechanické měřiče tepla.
Redakčně upraveno podle podkladů společnosti Enbra, a.s.