Sdružení EPS je o krok blíže k naplnění cílů cirkulární ekonomiky
Technopark Kralupy – místo konání workshopu „EPS a cirkulární ekonomika II“
Ročně se v Evropě spotřebuje 1,8 mil. tun pěnového polystyrenu. V Česku bylo loni spotřebováno rekordních 62,2 tis. tun. Materiál je velmi dobře recyklovatelný, svůj recyklační potenciál ovšem v současnosti nenaplňuje. Vloni v tuzemsku doputovalo k recyklaci pouze 40 % odpadního polystyrenu.
Sdružení EPS ČR zorganizovalo dne 28. 4. v Kralupech nad Vltavou workshop EPS a cirkulární ekonomika II, kde představilo úspěchy, kterých se v oblasti recyklace pěnového polystyrenu podařilo za poslední 4 roky dosáhnout a současně identifikovalo, kde je prostor pro zlepšení. Za účasti státních institucí, recyklátorů a odpadových společností proběhla diskuse o aktuální situaci, potřebě odstranění bariér separátního sběru a recyklace pěnového polystyrenu či zefektivnění celého procesu.
Pěnový polystyren (zkr. EPS) je univerzální materiál s pestrou škálou využití. Nejvíce se používá ve stavebnictví, konkrétně při zateplování fasád. Dále se užívá jako obalový materiál, nejčastěji k balení elektrospotřebičů nebo např. k přepravě zdravotnických zásob. Jeho předností jsou především tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, stlačení a nárazům. V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 1,8 mil. tun.1 Vůbec největším evropským spotřebitelem je Polsko, na druhém místě figuruje Německo. V Evropě se ročně vyprodukuje 507 tis. tun odpadu z EPS, jeho největšími producenty jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice loni vzniklo 7,5 tis. tun odpadu při rekordní a historicky nejvyšší spotřebě 62,2 tis. tun. Zhruba 6 tis. tun pocházelo z obalů a 1,5 tis. tun z polystyrenových odřezků ze staveb. Jelikož se EPS skládá z 98 % ze vzduchu a ze 2 % z polymeru, lze ho velmi dobře recyklovat. Recyklační potenciál ovšem není naplněn, protože loni v tuzemsku k recyklaci doputovalo pouze 40 % odpadního EPS. Sdružení EPS ČR chce aktuální situaci zlepšit, a proto se dobrovolně zavázalo EU, že se do roku 2025 pokusí dosáhnout vyšší než 50% míry recyklace v tuzemsku.
EPS a cirkulární ekonomika II
Po 4 letech zorganizovalo Sdružení EPS ve spolupráci s Českou technologickou platformou PLASTY v Technoparku Kralupy nad Vltavou workshop – EPS a cirkulární ekonomika II, kterého se zúčastnili zástupci celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu, obcí, státní správy i odpadových společností. Cílem byla výměna informací mezi jednotlivými účastníky, pochopení systému a definování kroků pro jeho zlepšení. Z analýzy vyvstala řada bariér, které stojí v cestě zvýšení míry recyklace EPS v ČR: „Na území České republiky stále evidujeme nedostatečný přehled materiálových toků. Stejně tak nám chybí koncepční podpora recyklace. Sužují nás nízké poplatky za skládkování, chybí separovaný sběr pěnového polystyrenu na sídlištích a v obcích. V poslední řadě se setkáváme s jistými legislativními překážkami, ale díky pochopení a podpoře ze strany státních institucí se je daří postupně překonávat,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Účastníci na workshopu „EPS a cirkulární ekonomika II“ ve Vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou
Pokrok oproti roku 2018
„V oblasti recyklace se nám od roku 2018, kdy jsme organizovali první workshop EPS a cirkulární ekonomika I, podařila řada úspěchů. V roce 2020 jsme za pomoci INCIEN provedli vůbec první analýzu materiálových toků v tuzemsku. Dále se nám podařilo rozjet hned trojici pilotních recyklačních projektů: umístění recyklační nádoby na oddělený sběr EPS na sídliště v Kralupech nad Vltavou, separovaný sběr EPS ve sběrném dvoře za spolupráce s TSM Kralupy a také separace EPS na dotřiďovací lince v Úholičkách,“ doplňuje Zemene. Ministerstvo životního prostředí navíc odpadům ze stavebního EPS přiřadilo samostatné kódy, dle kterých lze evidovat tok materiálu a odlišit ho od jiných stavebních odpadů z izolací. Od roku 2021 samostatně registruje EPS obaly uváděné na český trh i společnost EKO-KOM. Sdružení v posledních dvou letech začalo spolupracovat se spolkem Ukliďme Česko, platformou Cyrkl, společností EKO-KOM či městy Praha a Brno. Dále zprovoznilo webový portál recyklujemepolystyren.cz či připravilo informační letáky pro obce, sběrné dvory a dotřiďovací linky, o ekonomických i ekologických výhodách třídění a recyklace EPS. Prostor pro zlepšení spatřuje Sdružení v nastavení podpůrných programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu tak, aby bylo možné čerpat podporu na zařízení pro úpravu odpadního EPS (drtiče či kompaktory). Dále v zařazení separovaného sběru odpadního EPS do systému třídění, a hlavně v dořešení a zjednodušení legislativních procesů. „Za největší překážku vnímáme současné nastavení legislativy, kdy se odměna za výkup materiálu odvíjí od jeho hmotnosti. EPS je objemný, ale lehký materiál, jelikož je z 98 % tvořen vzduchem. Při současném nastavení legislativy tudíž schází kýžená ekonomická motivace,“ vysvětluje Zemene.
Výsledky a zhodnocení workshopu
Z debaty mezi výrobci, zpracovateli suroviny, recyklátory a státními institucemi MŽP a MPO vzešla iniciativa zorganizovat kulatý stůl a pokusit se najít konkrétní cesty k zefektivnění třídění a recyklace EPS. Zástupci MŽP navrhli, že by si sběrné dvory mohly pořídit kompaktor či drtič v rámci dotací přidělených obcím na komplexní modernizaci. Dále bylo konstatováno, že recyklátorů, kteří dokáží zpracovat EPS, je v tuzemsku dostatek. Jedná se ale většinou o malé firmy, kterým stojí v cestě současná administrativní bariéra. „V této problematice by velmi pomohlo, když by stát usnadnil celý proces a odstranil onu byrokracii,“ komentuje Zemene. Workshop byl tedy z pohledu Sdružení EPS úspěšný, jelikož si ověřilo, že se ubírá správným směrem. „Předali jsme si potřebné informace se všemi zúčastněnými subjekty a nastínili další společný postup k naplnění našeho cíle,“ uzavírá Zemene.
Podrobné informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz
1 Studie EUMEPS, 2020
Sdružení EPS ČR je národní organizace založená s cílem koordinovat vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu a bezpečnost výrobků, poskytovat konzultace a podílet se na úsporách energie.