V tropických dnech stoupá význam vnějšího stínění oken
Vnější stínící prostředky oken nabývají na významu v souvislosti s přibýváním počtu tropických období v ČR a se zvyšováním jejich četnosti. Letní měsíce posledních let ukazují, že bez ochrany proti nadměrnému přehřívání interiéru lze obtížně dosahovat pohodové teploty v pobytových místnostech.
„Solární zisky rádi využíváme v období, kdy je třeba vytápět, ale v ostatních obdobích jsou spíše nevýhodou,“ říká prof. Jan Tywoniak z Katedry konstrukcí pozemních staveb ČVUT a z Univerzitního centra energeticky efektivních budov. „Pokud není vnější stínění realizováno, bývá nadměrný přísun tepla kompenzován chlazením prostoru, které je energeticky náročné a může v některých případech způsobovat problémy v kvalitě vnitřního prostředí, kdy systém TZB okamžitě plní požadavek a odněkud začne proudit studený vzduch.
Na druhou stranu při realizaci stínění chceme zachovat kvalitu denního osvětlení, zejména u hlubokých místností, např. školních učeben. Proto se zabýváme možnostmi, jak vnější stínění lépe navrhovat a počítat. Dobré zkušenosti jsou s dvojitě řízenými žaluziemi, kdy lze horní část lamel nastavit např. do vodorovné polohy, aby odrážely denní světlo přes světlý strop do místnosti, a spodní část lamel uzavřít. Druhá část problému jsou algoritmy, kterými takové stínění řídit. Systém stínění může být spojen se systémem řízení provozu v prostoru nebo budově, s výhodou v kombinaci s přímým ovládáním na základě požadavku uživatele v místnosti,“ vysvětluje Jan Tywoniak.
Obr. 1 Vnější žaluzie s lamelami ve vodorovné poloze © TZB-info
Obr. 2 Vnější žaluzie se sklopenými lamelami © TZB-info
Obr. 3 Vnější rolety, zcela zatažené, v kombinaci s markýzou © TZB-info
Obr. 4 Vnější rolety © TZB-info
Vnější stínění je nejúčinnější ochranou proti nadměrnému přehřívání interiérů bez použití chlazení. Na obrázcích 1 a 2 jsou zachyceny vnější elektricky ovládané žaluzie, které lze podle potřeby sklápět, a tím regulovat množství záření vstupujícího do interiéru. Žaluzie umožňují díky volitelnému sklonu zachovat výhled z místnosti, na rozdíl od vnějších rolet na obrázcích 3 a 4, které jsou dokonale účinné, ale kontakt s vnějším prostředím neumožňují. Tento detail může být při rozhodování mezi roletami a žaluziemi rozhodující.
Na obrázcích 1 a 2 jsou na východní terase žaluzie kombinovány s hliníkovou pergolou s horním zaklením mléčným sklem, které v poledním slunci zajišťuje stínění terasy. Na obrázcích 3 a 4 je jižní terasa stíněna markýzou. U markýzy je třeba volit dostatečnou šířku prvku, která odstíní i ranní a odpolední slunce. Pokud se zvolí markýza malé šířky jako na obrázcích, poskytuje stín na obytnou část terasy pouze v poledních hodinách. Ráno a v podvečer, jak je zachyceno na snímku, stíní jen částečně.
Dotace na stínění pouze se zateplením
Na nastupující trend vnějších stínicích prostředků a jejich vliv na kvalitu vnitřního prostředí reaguje i dotační program Nová zelená úsporám. „Nově poskytované dotace na stínicí techniku se staly pro řadu domácností motivací nerealizovat plánované vnitřní žaluzie, ale pořídit venkovní,“ říká Lucie Früblingová, vedoucí samostatného oddělení komunikace a tisková mluvčí SFŽP. Motivací je podle Lucie Früblingové vedle podpory i zajištění lepších tepelněizolačních schopností budovy.
Dotace na vnější stínicí prostředky se poskytuje současně s dotací na zateplení obálky domu a výměnu oken. Kombinace dotací bývá nejčastějším dotazem žadatelů; „U stávajících domů se někteří žadatelé domnívají, že na stínicí techniku lze žádat i samostatně, bez zateplení. To ale bohužel nelze. Dotaci je možné získat pouze v kombinaci s dílčím nebo celkovým zateplením domu,“ upřesňuje Lucie Früblingová. Na konci května 2019 bylo v dotačním programu Nová zelená úsporám registrováno již celkem 291 žádostí s celkovou výší dotace přesahující částku 4,5 miliónu korun. Z celkového počtu bylo 170 žádostí v oblasti s ručním ovládáním a 121 žádostí s inteligentním automatickým ovládáním. 19 žádostí již bylo vyplaceno.
Venkovní stínicí technika – rolety, žaluzie, slunolamy apod. – s ručním ovládáním je podporována částkou 500 Kč/m2 stíněné plochy okna, technika s inteligentním řízením pak částkou 1000 Kč/m2. Inteligentní ovládání ale v tomto případě nespočívá pouze v elektrickém pohonu nebo možnosti dálkového ovládání. „Snažíme se na to žadatele upozorňovat na seminářích, které realizujeme v průběhu celého roku napříč ČR, spolupracujeme se Svazem podnikatelů ve stínicí technice,“ dodává tisková mluvčí SFŽP Lucie Früblingová.
Obr. 5 a 6 ZUŠ Karla Malicha v Holicích s inteligentním systémem ovládání vnějšího stínění © TZB-info
Rolety, žaluzie, screeny a pergoly
Rostoucí zájem o vnější stínění potvrzuje Štěpánka Lubinová, výkonná manažerka Svazu podnikatelů ve stínicí technice: „Přestože se nabídka interiérových stínicích prvků rozšiřuje z hlediska designu, výrazně v posledních letech převažuje zájem o venkovní stínicí prvky, rolety a žaluzie, a to kvůli energetickým úsporám.“
Mezi novinky posledních let patří i tzv. screeny. „Je to materiál podobný textilním vláknům, která jsou potažena PVC. Díky drobné perforaci poskytují stínění a zároveň umožňují výhled z interiéru ven. Díky volitelné hustotě perforace je umožněna různá míra průhlednosti. Screeny se vyrábějí ve formě rolet,“ vysvětluje Štěpánka Lubinová. „Dalším trendem jsou tzv. bioklimatické pergoly, které mají strop tvořený sklopnými lamelami. Při jejich otevření poskytují pergoly stínění jako např. dřevěná pergola, při uzavření fungují lamely jako střecha odolná dešti, nebo dokonce tenké vrstvě sněhu,“ uzavírá Štěpánka Lubinová.