logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Před třemi lety zasáhlo obce na jihu Moravy ničivé tornádo

Vracíme se ke dvěma dílům našeho pořadu Tornádo rok poté v době, kdy většina domů je už opravená, na obecním majetku ale i po třech letech od katastrofy dělníci stále pracují. Celkové škody podle odhadů vystoupaly na šestnáct miliard korun.

Reklama

V červnu 2021 zasáhlo obce na jihu Moravy ničivé tornádo

Tornádo na jižní Moravě se odehrálo 24. června 2021. Tornádo zasáhlo oblasti v okolí obcí jako Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice, a způsobilo značné škody na majetku i infrastruktuře. Bylo klasifikováno jako tornádo o síle F3 až F4 na Fujitově stupnici, což znamená, že mělo velmi silný až devastující účinek. Doba po tornádu byla celkově velmi náročnou a složitou situací, která vyžadovala koordinaci mnoha různých aktérů a zdrojů, aby se postižené oblasti mohly postupně vrátit k normálnímu životu.

Přírodní katastrofa vzala životy šesti lidem, zanechala za sebou stovky zraněných a zničila zhruba šestnáct set budov. Většina domů je už opravená, na obecním majetku ale i po třech letech od katastrofy dělníci stále pracují, například v Moravské Nové Vsi, kde dávají dohromady zničenou budovu radnice. Celkové škody podle odhadů vystoupaly na šestnáct miliard korun.

Obnova po tornádu je dlouhodobý proces, který zahrnuje nejen fyzickou rekonstrukci, ale i znovuzískání pocitu bezpečí a normálního života. Připomínáme dobu Tornádo rok poté, kdy jsme s kamerou navštívili postižený region a natočili 2 díly.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Tornádo poskytlo několik důležitých poučení pro budoucí zvládání podobných katastrof

Poučení z tornáda na jižní Moravě by měla být aplikována na všech úrovních – od individuálních občanů a místních komunit po státní instituce a organizace. To může výrazně přispět k lepší připravenosti a odolnosti vůči budoucím přírodním katastrofám.

Zde jsou některá z opatření:

  • Zlepšení systému včasného varování: Tornádo ukázalo potřebu efektivnějších systémů včasného varování, které by mohly obyvatelstvo rychleji informovat o blížícím se nebezpečí. Modernizace a lepší integrace meteorologických technologií a varovných systémů by mohly zachránit životy a snížit škody.
  • Stavební předpisy a odolnost budov: Bylo zřejmé, že mnoho budov nebylo dostatečně odolných vůči tornádům. Zlepšení stavebních předpisů, zahrnující požadavky na odolnost budov proti silným větrům a extrémním povětrnostním podmínkám, by mohlo snížit rozsah budoucích škod.
  • Krizová připravenost a plánování: Tornádo zdůraznilo důležitost krizového plánování a připravenosti na mimořádné události na úrovni obcí a regionů. To zahrnuje školení pro krizový management, pravidelné cvičení a lepší koordinaci mezi záchrannými složkami.
  • Finanční pomoc a pojištění: Problémy s finanční pomocí a pojištěním po tornádu ukázaly potřebu zlepšit mechanismy finanční pomoci a zjednodušit procesy pojistného plnění. Zvýšení povědomí o důležitosti pojištění a zajištění dostupnosti finanční pomoci může zmírnit ekonomické dopady katastrof.
  • Prevence a ochrana životního prostředí: Katastrofa rovněž ukázala, jak důležitá je prevence a ochrana životního prostředí. Opatření, jako je výsadba stromů a ochrana přirozených bariér, mohou pomoci zmírnit dopady extrémních povětrnostních jevů.
  • Rychlá mobilizace záchranných složek a dobrovolníků byla jednoznačně jedním z pozitivních aspektů. Posílení infrastruktury pro rychlou reakci a lepší organizace dobrovolnické pomoci může výrazně zlepšit reakci na budoucí katastrofy. Solidární reakce komunity a dobrovolníků byla klíčová pro okamžitou pomoc postiženým. Tedy podpora a posílení komunitních sítí a organizací může být důležitým faktorem při zvládání následků podobných událostí. Trauma spojené s takovou katastrofou vyžaduje účinnou psychologickou a sociální podporu pro postižené obyvatele. Vytvoření dostupných služeb pro psychologickou pomoc a sociální podporu by mělo být součástí krizového plánu.

Studie zkoumají rozdíly v odolnosti různých stavebních materiálů vůči tornádům

Tyto studie se zaměřují na to, jak různé materiály a konstrukční techniky ovlivňují schopnost budov odolat extrémním větrům a dalším účinkům tornád. Některé z klíčových zjištění a doporučení z těchto studií zahrnují:

Konstrukční pevnost a design:

  • Dřevěné konstrukce: Obecně mají nižší odolnost vůči tornádům než konstrukce z betonu nebo oceli. Správně navržené a postavené dřevěné domy však mohou být posíleny použitím speciálních upevňovacích systémů a zesílením kritických spojů.
  • Betonové konstrukce: Beton je velmi odolný materiál, který dobře odolává vysokým větrům a nárazům. Konstrukce z předpjatého betonu nebo železobetonu poskytují vysokou úroveň ochrany proti tornádům.
  • Ocelové konstrukce: Ocelové rámy a další konstrukční prvky poskytují vynikající odolnost vůči větru a mohou být rychle a efektivně postaveny. Kombinace oceli a betonu (např. železobeton) zvyšuje celkovou pevnost a odolnost budov.

Střešní materiály a systémy:

  • Kovové střechy: Mají vysokou odolnost vůči silným větrům a jsou méně náchylné k odtržení než tradiční asfaltové šindele. Je důležité, aby byly správně upevněny a navrženy.
  • Betonové a hliněné tašky: Jsou odolné, ale jejich hmotnost může způsobit, že se při extrémních větrech stanou nebezpečnými střelami. Správné upevnění je klíčové.

Okenní a dveřní systémy:

  • Zesílená okna a dveře: Použití laminovaného skla, které je odolnější vůči nárazům, a zesílené rámy mohou významně snížit riziko rozbití oken a dveří během tornáda.
  • Rolety a zábrany: Instalace ochranných rolet nebo jiných zábran může poskytnout dodatečnou ochranu proti létajícím troskám.

Celková konstrukční odolnost:

  • Design odolný vůči větru: Zahrnuje použití aerodynamických tvarů střech a budov, které snižují tlak větru na konstrukci.
  • Spojovací prvky a kotvy: Zesílené spojovací prvky a kotvy, které připojují střechu k rámu budovy a rám budovy k základům, jsou klíčové pro zajištění celkové stability.

Srovnávací studie a simulace:

  • Různé studie, včetně laboratorních testů a počítačových simulací, ukázaly, že konstrukce z betonu a oceli jsou obecně odolnější vůči tornádům než konstrukce z tradičního dřeva. Simulace také umožňují modelovat vlivy různých konstrukčních technik a materiálů na celkovou odolnost budovy.

Příklady studií a organizací zabývajících se těmito výzkumy zahrnují:

Tyto studie a doporučení jsou klíčové pro vývoj stavebních norem a praktik, které mohou významně snížit škody a ztráty na životech při budoucích tornádech.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.