Článek má za cíl přiblížit čtenáři problematiku stanovení emisí prachu z malých zdrojů spalující tuhá paliva. V první části článku jsou uvedeny obecné legislativní požadavky, které jsou kladeny na tyto zdroje v rámci Evropy. Podrobněji jsou pak požadavky na prach rozepsány pro Českou republiku a pro některé další evropské státy. V další části jsou popsány metody pro stanovení emisí prachu včetně nastínění problémů, které jsou spojeny s reprezentativním stanovením prachu.

Na zkušebně Výzkumného energetického centra bylo provedeno v různých typech kotlů a kamnech více než tisíc spalovacích zkoušek s tuhými palivy. Na základě jejich výsledků se autoři v tomto článku snaží definovat čtyři základní parametry, které nejvíce ovlivní kvalitu spalování a množství emisí znečišťujících látek.

Jedním z nejdůležitějších parametrů, který ukazuje na kvalitu jakéhokoliv zařízení, je jeho účinnost. Pokud hovoříme o účinnosti spalovacího zařízení, které používáme pro vytápění domácností, je zřejmé, že s rostoucí účinností bude klesat spotřeba paliva, a tedy také náklady na palivo. Obdobně můžeme konstatovat, že se snižující se účinností musíme do spalovacího zařízení přiložit více paliva, abychom se stejně ohřáli.

Nepříznivý trend v oblasti vývoje počtu otrav oxidem uhelnatým při provozu plynových spotřebičů kategorie B nemá i přes zvyšující se technické provedení těchto spotřebičů klesající tendenci. Jaká je odpovědnost výrobců, provozovatelů, montážních a servisních firem, revizních techniků a občanů – uživatelů při provozu plynových spotřebičů v případě otravy?

Relativně stejných úspor tepla lze dosáhnout při tepelné pohodě regulací nebo bez tepelné pohody, vypínáním otopných těles. Záleží na tom, jakým způsobem je vytápění provozováno a jak jsou v objektu využívány tepelné zisky. Článek obsahuje zjednodušený příklad, který vztahy mezi skutečnými a domnělými úsporami tepla objasňuje.

Mohou zateplené panelové domy splňovat nízkoenergetický standard, nebo jej dokonce překonat? Článek obsahuje podrobnou analýzu parametrů konkrétního stavebního objektu a otopné soustavy před zateplením i po zateplení stavebních konstrukcí, doplněnou o výsledky měření skutečné spotřeby tepla v období 2010–2011, s výstupními daty převedenými na příslušný teplotně normálový rok.

Tento článek se zabývá problematikou optimalizace plánů preventivní údržby na základě hodnocení rizika. Cílem je návrh jednotného systému, který pojme optimalizaci údržby zařízení jako celek a docílí lepších výsledků než při aplikaci samostatných moderních metod údržby (RCM – Reliability Centered Maintenance, RBI – Risk Based Inspection, SIFpro – Safety Instrumented Function).

Běžně praktikované jednoduché statistické zpracování spotřeb tepla vykazuje rozdíly naměřených hodnot, ale nikoliv úspory tepelné energie, kvůli kterým se budovy zateplují a otopné soustavy upravují. Rozdíly naměřených hodnot při různých vnitřních teplotách objektů nemají pro spotřebitele tepla žádný praktický význam, protože nevypovídají o skutečných úsporách tepla a neumožňují mu režim vytápění upravit ani změnou chování lidí v bytech, ani jinými prostředky. Spotřebitelům tepla chybí informace o vztazích mezi průměrnou vnitřní teplotou objektů při měření spotřeby tepla, o vlivu působících tepelných zisků a možných úsporách tepla při dodržení legislativou stanovené průměrné vnitřní teplotě objektu.

Provozovatel tepelného čerpadla využívajícího jako chladivo F-plyny, má povinnost zajistit u tepelného čerpadla pravidelnou kontrolu těsnosti chladicího okruhu. Provedení těchto prohlídek kontroluje Česká inspekce životního prostředí a v případě jejich neplnění, může uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč. Podle stanoviska Ministerstva životního prostředí, zaslaného Asociaci pro využití tepelných čerpadel, se tato povinnost vztahuje i na majitele tepelných čerpadel v rodinných domech.

Úspory tepelné energie úzce souvisí s provozními režimy vytápění, volenými odběratelem tepla. Veřejnost zná jednoduchou pomůcku „1°C = 6 % spotřeby tepla na vytápění“, ale chybí bližší informace, jak se toto zjednodušení promítá do vlastních provozních nákladů. Tento příspěvek navazuje na články „Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí“ a „Úspory tepla – jak zjistit (a zajistit) návratnost investic“. Uživateli soustavy nabízí jednoduchou pomůcku a odpovídá na nejčastější otázky provozu otopných soustav.

Méně zkušení provozní manažeři oboru TZB mívají někdy potíže při identifikaci příčin technických problémů, které někdy běžná praxe přináší. V článku je uvedena tabulka příčin a následků závad a poruch týkající se chladicích zařízení a zdrojů tepla.