Sanitace venkova z hlediska udržitelnosti

1. Úvod

Obecně vedle hospodárnosti, by už mělo být při každé investici samozřejmostí uplatnění dalších kritérií udržitelnosti, jako je ekologičnost (myšleno holisticky) a sociální dopady na obyvatele. V současné praxi se stále běžně můžeme setkat s případy, které jsou v rozporu s výše uvedenými kritérii, a to často i s ekonomickými. Přitom ohled na ekonomické parametry je předepsán již přímo v Zákoně o vodovodech a kanalizacích. S neekonomickým jednáním pak následně souvisejí zbytečné sociální výdaje. Nehospodárnost se logicky projeví ve stočném, protože investiční i provozní náklady, včetně tvorby fondu obnovy, musí být zohledněny ve stočném (tj. i dotaci musíme ve stočném zohlednit a „splácet“). I když sanitace je z podstaty ekologická, tak její zvládnutí není vždy optimální – rizikům neadekvátně přísně nastavené požadavky se projeví v nákladech a naopak, nezohlednění místních specifických podmínek (např. krasová oblast) se neprojeví ve zvýšených požadavcích na kvalitu a následně dojde k ohrožení biodiverzity. Samotnou kapitolou, vyskytující se v praxi, je např. necitlivé odvedení vody z území a letní nedostatek vody v místním toku nebo zvýšení rizik z hlediska odolnosti vůči neobvyklým jevům – blackout, přírodní katastrofy. Aby řešení bylo optimální, je třeba zejména u malých aglomerací zohlednit specifika lokality. Jsme tak z hlediska rozhodování u úlohy s více kritérii a měnící se vahou jednotlivých kritérií, včetně posouzení rizik.

K výběru optimální udržitelné varianty vede postup, kde se uplatní jednotlivá kritéria vyjadřující společenské cíle a cíle dotčených účastníků, kterých se akce týká, a to dohodnutou vahou podle jejich důležitosti s ohledem na konkrétní případ. Což je diametrálně odlišný postup od současného, kdy se ve většině případů uplatní pouze koncentrace znečištění ve vypouštěných vyčištěných vodách. Okolnosti nás ještě donutí brát ohled ma finanční zajištění, ale efektivnost vynaložených financí, sociální dopady a možná rizika už posuzována nejsou. A to proto, že i pro veřejnou odbornost je udržitelnost pojem zatím nenaplněný konkrétními činnostmi, jednáním, pravidly a kritérii. I v legislativě je udržitelnost spíše jen proklamována.

2. Parametry a jejich vliv na komplexnost řešení

Ekonomické parametry

Díky tomu, že se začínají řešit menší obce s menší hustotou obyvatel, tak se množí centrální řešení obcí, kdy náklady na odkanalizování 1 obyvatele (EO) přesahují i 200 tis. Kč. Což vede k tomu, že ne všechny obce jsou schopné řešení ufinancovat a často tak např. náklady na projektovou dokumentaci v řádech statisíců korun přijdou vniveč. Zastupitelstvo obcí se také často domnívá, že vše vyřeší dotace, a neuvědomuje si, že i dotace se promítnou přes tvorbu fondu obnovy do výše stočného. Možná bychom si v této souvislosti měli uvědomit i to, že máme v republice více než 5000 nevyřešených obcí a ročně najdeme finance na cca 65 z nich, a to, že na odkanalizování obcí nad tisíc obyvatel budeme potřebovat podle hodně hrubého odhadu více než 120 miliard Kč, a přitom na tuto činnost dáváme kolem 3 miliard Kč ročně.

Sociální parametry

Při řešení odkanalizování by mělo být bráno v potaz i sociální hledisko, tj. konečná výše stočného. Neefektivně vynaložené finance na nevhodně zvolené řešení mají za následek stanovení stočného ve výši překračující sociálně únosnou cenu vody. Je potřebné si uvědomit, že to může mít v důsledku vliv i na ceny nemovitostí a úroveň a finanční atraktivnost služeb poskytovaných správcem řešení. Trvale doplácet na špatně zvolené řešení nakonec nebude v budoucnu chtít nikdo, i když to bude zdůvodněno solidárností.

Ekologické parametry

Při posuzování ekologických dopadů by nemělo být jediným parametrem dosažení hodnot požadovaných legislativou pro vypouštění, ale hlavně příspěvek k dosažení dobrého stavu. V praxi se někdy stává, že realizací čistírny (soustředěním vod do jednoho místa) dojde ke zhoršení stavu vod v toku, a to navýšením koncentrace fosforu, což může být zrovna ten prvek, který limituje dosažení dobrého stavu. Možná by bylo dobré mít vždy zpětnou vazbu, co se týká ekologickoekonomických dopadů realizované akce, na konkrétní tok a posoudit tak efektivnosti investice. Z celkového hodnocení stavu vod vyplývá, že i přes zvyšování % odkanalizování se kvalita povrchových vod již řadu roků nelepší, a to zejména v ukazatelích majících vliv na trofizaci toků [1]. Svou roli tady hraje i legislativa, která je u obecních čistíren, co se týká vypouštění fosforu, nekompatibilní s požadavky na dosažení dobrého stavu, a hlavně chybí jí pružnost, co se týká možností reagovat na konkrétní podmínky na lokalitě. Chybné jsou na druhé straně na některých lokalitách i zbytečně přísné požadavky, které navyšují náklady na sanitaci s bagatelním, nebo žádným výsledným vlivem na prostředí.

Pokud tedy budeme vycházet i jen ze základních parametrů udržitelnosti (ESG), tak je zřejmé, že narážíme v řadě případů na ekonomické, sociální a ekologické bariéry, které nejsou řešitelné centrálním odkanalizováním, a že by bylo vhodné hledat a používat i další možnosti řešení. Pružnější by měla být i legislativa, aby udržitelnější přístup a jiné způsoby sanitace podporovala. Základem pro rozhodování o vhodnosti by mělo být posouzení rizik.

3. Technické možnosti řešení sanitace s ohledem na lokalitu

Vedle centrálního řešení odkanalizování obcí, které má své obecné přednosti, se nabízí celá řada dalších možností řešení sanitace. Obecně platí, že čím menší je hustota obyvatel, tím významnější je z hlediska udržitelnosti zohlednění místních poměrů.

Technické možnosti

Vedle centrálního způsobu řešení sanitace, vhodného především pro obce s vyšší hustotou obyvatel a gravitační kanalizací, máme celou řadu možností, jak sanitaci řešit decentrálně – skupinové čistírny, skupiny čistíren s centrálním dohledem, individuální čistírny a někdy i jímky na vyvážení (včetně vyvážení na centrální ČOV). Tyto čistírny pak mohou být v intenzivním provedení (aktivační, biofilmové) nebo extenzivní (vegetační, zemní filtry). Ve venkovských oblastech se často dá využít spádových poměrů nebo extenzivního přístupu k návrhu řešení, který využije samočistící procesy a ušetří tak nemalé provozní náklady, je odolné vůči rizikům a podpoří i odolnost vůči suchu. Přičemž je nutné zdůraznit, že rozhodující pro optimálnost návrhu je především zohlednění místních poměrů.

Aspekty (místní poměry), které mají vliv na optimalizaci řešení

Asi nejdůležitějším aspektem, ze kterého by se mělo vycházet, jsou hydrogeologické poměry. Z nich je patrné, kam může být vyčištěná voda vypouštěna a jakou musí mít kvalitu. Důležitá je morfologie, s tou souvisí investiční náklady a spotřeba energie. Efektivnost investic pak souvisí s hustotou obyvatel. V podstatě by při návrhu mělo jít o to, jak co nejlépe využít místní podmínky pro to, aby spolupracovaly a aby sanitace měla co nejlepší efekt s co nejmenším dopadem na sociální stránku. Podstatné je tak i to, aby se obyvatelé účastnili na volbě vhodného řešení a aby s ním informovaně souhlasili a vzali ho za své.

4. Hodnocení vhodnosti řešení

Aby se eliminoval vliv subjektivních názorů, tak by bylo ideální, aby zpracování dokumentace předcházelo posouzení více variant z hlediska udržitelnosti, a pak i dalších parametrů, přičemž rozhodující pro volbu varianty by mělo být informované rozhodnutí zastupitelstva dané obce.

Ekonomické hodnocení – hodnotí se např. podle ISO CD 24575 Směrnice pro provádění rozborů nákladů v oblasti projektů decentralizovaného čištění nebo opakovaného využívání odpadních vod. Řešení musí vycházet z celkových investičních a provozních nákladů a LCA analýzy. Dále je nutné zvážit ekonomické možnosti investora a dopad na život v lokalitě (CF, získání úvěrů, nutnost utlumení dalších aktivit v obci).

Ekologické hodnocení – je obvykle dáno zákonnými požadavky na kvalitu vod vypouštěných do vod podzemních nebo povrchových a riziky vyplývajícími z jejich ovlivnění. Souvisí s hydrologickými podmínkami a tím, jak je využíváno okolní území. Nově by se měla ekologická stránka posuzovat komplexněji – tj. i z hlediska ovlivnění ovzduší, uhlíkové stopy, dopravního zatížení obce, spotřeby el. energie a v souvislostech – jiné požadavky v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině a jiné např. v CHKO. Novým trendem je podmínění podmínek úvěru celkovým dopadem na prostředí (taxonometrie). Do ekologického hodnocení by mělo být zahrnuto hodnocení rizik z hlediska adaptace na sucho.

Sociální – obvykle vychází z výše a únosnosti výše vodného a stočného a případných dalších nákladů a jejich srovnání se sociálními dopady jiných variant. Pro první orientaci může sloužit oficiálně stanovená úroveň cen vyplývajících ze „sociálně únosné ceny vody“, stanovené pro jednotlivé lokality s ohledem na příjem vzorové rodiny. Pro přehlednost při rozhodování zastupitelstvem obce je nutné, aby dopady na obyvatelstvo byly vztaženy na 1 m³ dodané nebo odvedené vody.

Rizika (odolnost řešení)

Odolnost řešení je pro uživatele důležitá z hlediska komfortu a rizik přerušení dodávek (dodávkou může být i zajištění odvádění odpadních vod). Odolnost systému obecně klesá s rostoucí komplexností (složitostí řešení, počtem podmínek např. ruční pumpa versus čerpadlo) a těsností (závislostí na okolnostech, rozsahu například vlastní studna versus závislost na veřejném dodavateli). Srovnej např. riziko přerušení odběru v místě reprezentované studnou a riziko dopravy na velkou vzdálenost reprezentované např. čerpáním z velké vzdálenosti, nebo riziko plynoucí z nemožnosti využití pitné a povrchové vody v době sucha atd. Dále pak jsou možná obecná rizika jako přerušení dodávek energie, což má za následek nefunkčnost čerpacích stanic, poruchy vodovodní sítě atd.

Uhlíková stopa

Vhodné je posoudit emisi skleníkových plynů spojené s celým životním cyklem (LCA) navrženého řešení. Největší vliv má zpravidla samotný provoz – systémy s menší spotřebou energie jsou z tohoto pohledu výhodnější. Podstatné pro velikost uhlíkové stopy je i způsob zpracování kalů. Zde by se při posuzování měl brát ohled na celý životní cyklus živin, tj. až po vrácení živin na pole.

Adaptace na sucho

Vzhledem k tomu, že každé město i místo je jedinečné, tak je řešení individuální. Na sucho je možné se připravovat implementací nejrůznějších opatření a jejich kombinací. K nejefektivnějším opatřením patří ta nejjednodušší – úspora vody jejím ohleduplným využíváním a tvorbou vhodných návyků a pak hned využití srážkových nebo recyklovaných vod jako náhrada pitné vody. Použití vyčištěných vod na závlahu je v této souvislosti i nejefektivnější ochrana podzemních vod, co se týká jejich dostupnosti v budoucnu, a i výsledné kvality (do čištění použitých vod se navíc zapojí přirozené procesy v přírodě). Čím více vod zadržíme a odpaříme, tím více jich bude ve srážkách.

Akceptovatelnost obyvateli a stakeholdery

Akceptovatelnost při nakládání s vodou může mít více hledisek – například kvalita produktu (barva, zápach), vliv na okolí (včetně zátěže dopravou), rozsah spolupůsobení, nejčastěji pak finanční zátěž (náklady a poplatky). Vzhledem k tomu, že v minulosti byl dostatek vod (i levnějších podzemních), nebyly odkanalizovávány lokality s nízkou hustotou obyvatel, nebo se náklady na stavbu kanalizace do výsledné ceny stočného nepromítly, tak náklady na vodu z veřejného vodovodu a sanitaci byly relativně nízké. Stejně tak nedocházelo často k přerušení dodávky vody, nebo nebylo příliš zatěžující i v těchto případech vodu zajistit např. dovozem. Proto bylo centrální řešení jednoznačně považováno za nejlepší.

V posledních letech však stále častěji dochází na některých lokalitách k situacím, kdy je odběr vody v letních měsících omezen a např. pitnou vodu nelze používat na závlahu zeleně. Vznikají sídliště bez napojení na centrální kanalizaci nebo jsou v lokalitách bez možnosti zasakovat dešťovou nebo vyčištěnou vodu. Také jednotkové náklady u řídce osídlených územích rostou a jejich financování je nad možnosti obce. Přibývá lokalit, které si daly za cíl být nezávislé a jsou řešeny ostrovně. Logicky tak přibývá případů, kde do rozhodování vstupují další objektivní a subjektivní vlivy a akceptovatelnost je tak dalším z parametrů, který je nutné vykomunikovat a zohlednit v rozhodovacím procesu.

5. Problém nebo příležitost dělat věci jinak

Obecně platí, že je ideální z potřeby (problému) udělat příležitost. Ze zákonů udržitelnosti vyplývá, že obvykle je potřebné to nejudržitelnější řešení hledat co nejblíže místu vzniku problému. Einstein dokonce definoval způsob, jak hledat řešení – zvýšit komplexnost. U sanitace venkova se např. nabízí změna pohledu z lineárního procesu čištění vod na optimalizaci (cirkularizaci) životního cyklu (LCA) živin a vody. Pro lepší představu – zkrátit cestu potravin z pole na stůl, a pak také zkrátit cestu živin z použitých potravin zpět na pole. A k vodě se chovat také jako ke zdroji. Zdrojově orientovaná sanitace je pak dokonce nový obor, který se tím zabývá, dokonce se už i vyučuje např. na TU Hamburk a existují i lokality s pilotními projekty. Bill Gates dokonce pro jeho podporu zřídil nadaci s miliardovým rozpočtem. Výsledky ukazují, že se takto dá minimalizovat jak spotřeba vody, tak i energie a v některých případech pak odpadne i kanalizace. Němci mají na NASS (nové způsoby sanitace) už i směrnici a srovnání, ze kterých vyplývá, že tato řešení jsou často i řešení s nejmenšími sociálními dopady na obyvatelstvo, a to nejen ve vesnických oblastech. Řešení sanitace se dá dále propojit i s produkcí energie a efekty se ještě zintenzivní. Samozřejmě tady platí více než kde jinde – každá lokalita je jiná a důležitý je prvek akceptovatelnosti obyvateli.

6. Plány rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK)

Česká republika má unikátní nástroj, jak optimalizovat řešení sanitace ve venkovských oblastech a pomoci tak vesnickému obyvatelstvu k udržitelnému optimálnímu řešení. Pokud by PRVK byly zpracovány podle kritérií udržitelnosti a akceptované obyvateli, pak by se zabránilo neefektivnímu investování a marně vydaným nákladům na projekty, které končí v koši již jen pro jejich ekonomickou nereálnost. Dalším plusem by mohlo být to, že pokud by byly veřejně projednané všemi zainteresovanými stranami, tak by se dalo podstatně zjednodušit projektování individuálních čistíren (z PRVK by byly zřejmé nároky na čistírny) a i jejich schvalování (mohly by odpadnout vyjadřovačky celé řady institucí). V současnosti je kvalita PRVK různorodá, a tak někdy působí dokonce i kontroverzně, brzdí rozvoj obcí nebo je nutí do neudržitelných řešení. Řada obcí vydala zbytečně nemalé prostředky na projekty sanitace, které vycházejí z PRVK, ale byly pak nerealizovatelné z ekonomických důvodů. Tím, že vodoprávní úřady z PRVK při odůvodňování svých rozhodnutí vychází, tak z nereálného plánu je někdy nástroj, který nutí obhajovat řešení, které zjevně není optimální a poškozuje významně některý z parametrů udržitelnosti.

7. Závěr

Dvakrát měř, jednou řež by u sanitace obcí mělo platit násobně. Pokud prostředků na řešení sanitace není a nebude dostatek, tak o to víc by rozhodování mělo být promyšlené. Zatím stále platí, že „košatý je strom života“, a v praxi tak často rozhodování proběhne zjednodušeně a zvítězí subjektivní názor (navíc osoby, které se řešení nedotkne). Zvítězí často předjímaní a schopnost „sehnat peníze“ nad racionálním posouzením variant, a to je škoda, protože zrovna rozhodnutí o způsobu sanitace pak ovlivní život lidí, kterých se to dotkne, na desítky roků. Rozhodnutí často skokově změní cenu jejich nemovitosti, měsíční výdaje, přírodu kolem anebo i to, zda budou mít v létě čím zalévat zahradu nebo zda v potoku poteče v létě voda. Největší chybou pak bývá to, že rozhodnutí není rozhodnutím těch, kterých se to reálně dotkne. Obecně platí, že akceptované řešení je pak i dobrovolně dodržováno na rozdíl od vnucených, které je nutno s úsilím a náklady vymáhat.

8. Literatura

1. VRANA B., (2019). SCIENCE PARTY Brno 2019 – přednáška na téma Nové znečišťující látky – zdroje, výskyt a charakterizace rizik.
2. PLOTĚNÝ K., 2018 – Udržitelnost jako hlavní kritérium při rozhodování o způsobu odkanalizování, Sborník přednášek ze semináře VHOS, a.s. Moravská Třebová.
3. PLOTĚNÝ K., 2023 – Projekt Chytré Líchy.

Poděkování

Tento výsledek byl realizován za finanční podpory #DBU „Konzept für innovatives Wassermanagement im geplanten Wohnviertel 'Smart Lichy'“.