Elektrický nebo plynový ohřev teplé užitkové vody?
Dnešní článek si neklade za cíl provést podrobný rozbor pro rozhodnutí jaký způsob ohřevu zvolit. Chtěl by být pouze jednoduchou pomůckou v ekonomickém pohledu na ohřev TUV. Tento ekonomický pohled však nesmí být jediným, ale jedním z několika kritérií pro rozhodování o způsobu ohřevu. Dalšími hledisky jsou např. komfort pro uživatele, spolehlivost, náročnost na údržbu apod. Právě ekonomické měřítko ale začíná být po postupném zreálnění cen energií tím rozhodujícím.
To je jistě správné a souvisí to i s návratem České republiky do společenství evropských hospodářsky vyspělých států. Řada z nás jistě pamatuje, jaká technická zvěrstva konkrétně v oblasti ohřevu teplé užitkové vody byla v provozu za minulého režimu. Kolik energie bylo často zbytečně promrháno v podnicích i v komunální sféře ve fantasticky předimenzovaných ohřívacích zařízeních se žalostnými zbytky izolace. Ale nebylo to vlastně nic nepochopitelného. Náklady na energii pro ohřev vody tvořily tak malé procento oproti ostatním nákladovým položkám podniku nebo i domácnosti, že bylo zbytečné se jimi zabývat.
Dnes je pohled na ohřev TUV podstatně odlišný a je proto namístě se ekonomikou zabývat. Provést ale solidní rozbor ekonomiky ohřevu teplé užitkové vody je téma na celou publikaci a ne na článek pro internetový portál. Přesto se domnívám, že je možné problém volby způsobu ohřevu TUV popsat i v kratším článku za předpokladu, že pisatel i čtenáři přijmou dohodnutá zjednodušení. Pro srovnání byla použita následující:
Odůvodnění těchto zjednodušujících předpokladů vyžaduje snad jen první bod. Podle něj jsou v porovnání zanedbány všechny jednorázové (investiční) náklady na pořízení zařízení a náklady na údržbu a opravy zařízení. Pro případ bytu nebo rodinného domu si toto zjednodušení můžeme dovolit především proto, že se pro jednotlivé případy tyto náklady nijak výrazně neliší. Pro potřeby přesnějšího výsledku lze roční podíl investičních nákladů za dobu životnosti poměrně jednoduše doplnit. I pak ale zůstane hlavní nejistotou vývoj cen jednotlivých energií po celou dobu životnosti zařízení. Obdobně lze zanedbat i stálé platby za elektroměr resp. plynoměr. Zařízení pro ohřev TUV není totiž určující pro volbu tarifu, takže stálé platby lze v převažujícím podílu připočíst na vrub ostatních spotřeb.
Pro srovnání byla použita průměrná spotřeba teplé užitkové vody na osobu ve výši 82 l/den podle [1]. Srovnání provozních nákladů pro jednotlivé způsoby ohřevu a pro různé tarify je zpracováno do následující tabulky:
| způsob ohřevu | nominální cena za energii |
účinnost ohřevu |
skutečná cena za energii |
spotřeba vody 55°C |
teoretická spotřeba tepla |
finanční náklad | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kč/kWh | Kč/kWh | l/den | kWh/den | Kč/den | Kč/rok | |||
| elektřina | akumulačně (N) | 0,99 | 95% | 1,04 | 246 | 12,60 | 13,13 | 4 793,- |
| akumulačně (B) | 3,16 | 95% | 3,33 | 246 | 12,60 | 41,91 | 15 298,- | |
| akumulačně (BV;BH) | 0,73 | 95% | 0,77 | 246 | 12,60 | 9,68 | 3 534,- | |
| průtočně (BP) | 1,00 | 98% | 1,02 | 246 | 12,60 | 12,86 | 4 693,- | |
| Kč/m3 | Kč/kWh | |||||||
| plyn | akumulačně | 6,60 | 90% | 0,76 | 246 | 12,60 | 9,53 | 3 477,- |
| akumulačně | 7,87 | 90% | 1,09 | 246 | 12,60 | 13,77 | 4 146,- | |
| průtočně | 6,60 | 82% | 0,83 | 246 | 12,60 | 10,46 | 3 816,- | |
| průtočně | 7,87 | 82% | 1,20 | 246 | 12,60 | 15,11 | 4 550,- | |
Ceny elektřiny resp. plynu jsou uvažovány v cenové hladině roku 2001 s tím, že jsou uvažovány pouze ceny za odebranou kWh elektřiny. resp. m3 plynu. Stálé platby za elektroměr, resp. plynoměr jsou pro toto srovnání zanedbány (viz výše uvedené "Odůvodnění ..."). Podrobnější vysvětlení použitých tarifů elektřiny a plynu najdete v článku Nové ceny plynu a elektřiny.
Závěr:
Z provedeného srovnání (i přes definovaná zjednodušení) vychází několik poznatků použitelných při volbě způsobu ohřevu pro rodinný dům, nebo byt. Je to jednak poměrně silná závislost volby odběrového tarifu jak u elektřiny, tak u plynu (když zde použijeme tento název pro označení skupiny odběru). Elektrický ohřev je tedy ekonomicky výhodné použít v případech, kdy máme tarif BH, BV, méně už pak pro tarif B/N. Tabulka ukazuje i samozřejmý závěr, že používat elektrický ohřev pro tarif B je ekonomický nesmysl. Ohřev TUV plynem je zase naopak výhodné použít pro "tarif" nad 900 m3 spotřeby za rok, což znamená, že používat plyn pro ohřev TUV v objektu, který není vytápěn plynem, je dražší, než použití elektřiny.
Je ale potřeba upozornit na jedno nebezpečí. Pro účinnosti ohřevu u všech způsobů jsou uvažovány hodnoty udávané výrobcem zařízení. Je samozřejmé, že v průběhu života ohříváků se jejich účinnost zhoršuje. Ale na toto zhoršování účinnosti jsou daleko citlivější ohříváky plynové než elektrické. S nárůstem nánosů jak na spalinové, tak i na vodní straně straně u nich poměrně výrazně narůstá "komínová" ztráta a tím klesá účinnost. Porovnání se pak v průběhu životnosti posunuje ve prospěch elektrického ohřevu.
Literatura:
[1] Ohřívání užitkové vody, zásady pro navrhování CTI 1998
ČSN 06 0310 Ústřední vytápění. Projektování a montáž
ČSN 06 1010 Zásobníkové ohřívače vody