Recenzovaný V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.
Konference Tepelná ochrana budov se koná 23. a 24. května tradičně v hotelu Patria na Štrbském plese ve slovenských Tatrách. Dvoudenní program pod odbornou garancí Ing. Jiřího Šály, CSc., a prof. Ing. Zuzany Sternové, PhD., zaplní přednášky s tématy tepelné ochrany a energetické náročnosti budov. Na příjemné setkání, které se koná každé dva roky, Vás zve i TZB-info jako mediální partner.
Zvykli jsme si dopřát si ve svém bytě tepelné pohody. Co to je? Životní funkce a pochody u člověka jsou omezeny na velmi úzký rozsah teplot. Je známo, že tepelný komfort člověka je dán teplotou vzduchu, ale svůj vliv mají také teplota stěn a okolních předmětů. Rozhodujícím faktorem však zůstává teplota. A udržet teplotu v poměrně úzkém rozmezí 20 až 23 stupňů Celsia po celý rok není vždy jednoduché a již vůbec ne levné.
Recenzovaný Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.
Energetická úspornost je imperativem dneška a pasivní domy patří k tomu nejlepšímu a nejmodernějšímu, co u nás v oblasti výstavby vzniká. Pasivní domy jsou především kvalitně postavené, zdravé pro své obyvatele a nenáročné na provoz. Společnost ABF a Státní fond životního prostředí České republiky ve spolupráci s Centrem pasivního domu vyhlásily již čtvrtý ročník soutěžní přehlídky Pasivní dům 2018.
Recenzovaný Článek si klade za cíl vyjasnit debatu o míře přísnosti nastavení požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v oblasti rodinných domů s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2. Na vzorku téměř 500 rodinných domů bylo provedeno hodnocení hraničních požadavků kladených na budovy s téměř nulovou spotřebou energie na úrovni měrné potřeby tepla na vytápění.
Recenzovaný Sláma se v soudobém stavitelství používá okrajově, nejčastěji v rámci svépomocné výstavby. Přestože jsou pozitivní vlastnosti slámy již dlouho známy, nezískala si zatím širší důvěru mezi stavebníky ani projektanty. Tuzemské stavební firmy se slámou také nedovedou ve většině případů pracovat. V rámci současného trendu vyššího využití obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2 se v Evropě (znovu)objevují možnosti, jak slámu použít ve stavebních systémech vhodných pro udržitelnou architekturu.
U Týnce nad Labem se dokončuje nový soukromý Komunitní dům v pasivním standardu pro bydlení seniorů. Zařízení bude po dokončení všech etap součástí komplexu budov se zázemím pro několik desítek seniorů s různou úrovní péče. Pasivní dřevostavbu jsme navštívili v době měření průvzdušnosti obálky budovy Blower-Door testem.
Recenzovaný Článek popisuje velkorozměrovou požární zkoušku jednopodlažního nepodsklepeného slaměného objektu s jílovými omítkami – její průběh a výsledky. Jednou z motivací pro provedení zkoušky bylo experimentální ověření chování hořlavých konstrukcí s nehořlavou krycí vrstvou při požáru a vliv takovýchto konstrukcí na velikost odstupových vzdáleností.
Z bytového domu v Kladně do funkčního, architektonicky nadčasového domu šetrného k životnímu prostředí s minimem úprav po několik generací – takový je záměr mladého páru, který se blíží naplnění v podobě nového rodinného domu v obci Družec u Kladna, který je postaven v pasivním standardu (s energetickým štítkem A) a využívá systém LINDAB STAVBY.
