Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. stejně jako jiné autorizované osoby jsou v souvislosti s častými změnami legislativy stále více zahrnovány dotazy souvisejícími s právoplatným uváděním stavebních výrobků na trh. Předmětem příspěvku je odpovědět na nejčastější z nich, zvláště ve vztahu k otvorovým výplním.
Zábradlí tvoří bezpečnostní prvek v budovách. Zábradlí musí zabránit pádu osob do volného prostoru za zábradlím. Požadavky na něj kladené jsou tedy nejen architektonické, dispoziční a estetické, ale především požadavky mechanické odolnosti a stability. Součástí návrhu konstrukce zábradlí je i jeho kotvení do přilehlých konstrukcí, na které jsou kladeny stejné statické požadavky jako na vlastní konstrukcí zábradlí.
Ve stavbách občanské vybavenosti se stále můžeme setkat s nevyhovujícími realizacemi hygienického zázemí pro osoby s omezenou schopností pohybu. Podívejme se podrobněji na některé z nich. Pražská organizace vozíčkářů s tímto cílem a ve spolupráci s ČVUT FA a Sjednocenou organizací nevidomých pořádá v nové budově ČVUT – Fakulty architektury již 12. ročník takto zaměřeného odborného projektu Překonejme bariéry 19.–20. 11. 2014. Ve středu 19. 11. odpoledne se plánuje workshop.
Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.
Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.
Norma obsahuje zajímavé informace, s nimiž by měl být seznámen odborník zabývající se instalacemi plynových spotřebičů, neboť detektory oxidu uhelnatého (CO) se začínají v souvislosti s medializovanými případy otrav oxidem uhelnatým při provozu plynových spotřebičů stále více dostávat do povědomí široké veřejnosti.
Názory zainteresovaných profesí na problematiku požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které řeší nařízení vlády č. 91/2010, se velmi liší. Protože se jedná o velmi závažnou problematiku, chce portál TZB-info poskytnout prostor pro odbornou diskuzi, jejímž výsledkem by mělo být sjednocení stanovisek.
Dnem 1. srpna 2013 nabyla účinnosti rozsáhlá 33stránková změna TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Největší změny doznaly kapitoly týkající se umísťování plynových spotřebičů a přívodu vzduchu pro spalování a větrání a dále bezpečnosti provozu plynových spotřebičů v provedení B. V tomto článku budou zmíněny a popřípadě i doplněny komentářem nejdůležitější změny.
Technická norma TPG 704 01, která je v platnosti od roku 2008, vychází z technických pravidel ČSN EN 1775. V současné době TPG 704 01 je revidována z důvodu přizpůsobení předpisů evropským normám. Změny se mimo jiné týkají i zkušebních metod pro nová plynová zařízení s provozním tlakem do 100 mbar, které jsou popsány v pracovním listě G 600.
Účelem revize ČSN 73 6660 bylo uvést národní normu pro vnitřní vodovody do souladu s normami evropskými (především ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717) a vytvořit z ní zbytkovou normu k těmto evropským normám, která by obsahovala požadavky, jež nejsou v evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec.
Nižší bezpečnost materiálů, zvyšování cen výrobků a mnohamilionové ztráty výrobců. To je důsledek neprůhledných a nekoncepčních změn státních norem, které jsou často psané až podezřele na míru některým soukromým subjektům. Upozorňují na to zkušenosti profesních asociací a protikorupční organizace Transparency International.
Základním předpisem pro oblast stavebních výrobků byla do dubna 2011 Směrnice Rady 89/106/EHS (dále jen CPD). Dne 4. 4. 2011 bylo v OJ EU zveřejněno NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS.
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.
