Zdravotní bezpečnost výrobků pro styk s pitnou vodou (současné požadavky v ČR)
© Fotolia.com
Dovozci výrobků se často ptají, zda jim může k ověření sloužit nějaký zahraniční atest. Samotný atest nikoliv. V současné době by mohl postačit i zahraniční protokol o výluhovém testu, ale muselo by být z něho patrné, že je svým provedením shodný s testem uvedeným ve vyhlášce č. 409/2005 Sb.
Ohlédnutí
Do konce roku 2000 platilo (na základě zákona č. 20/1966 Sb.), že každý výrobek určený pro styk s pitnou vodou musel být před uvedením na trh nejprve schválen Hlavním hygienikem ČR (dále jen HH). Výrobce nebo dovozce tedy musel pro každý takový výrobek (nebo řadu podobných výrobků) mít tzv. závazný posudek (lidově „atest“) HH, že výrobek je vhodný pro styk s pitnou vodou. Udělení závazného posudku předcházelo testování výrobku ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) nebo (od roku 1996) v některé z krajských hygienických stanic, které k této činnosti HH pověřil.
Mnoha vodohospodářům známé „atesty“ (závazné posudky HH – jednostránkový dokument s kulatým razítkem) vydané podle zákona č. 20/1966 Sb. pozbyly (všechny – bez rozdílu) platnost nejpozději k 30. 6. 2002, neskončila-li jim platnost již před koncem roku 2000.
Od 1. 1. 2001 totiž vstoupil v platnost nový systém daný zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Nejpodstatnější změnou asi je, že odpadá schvalování výrobků ze strany HH (MZ). Výrobce, distributor či dovozce výrobku pro styk s pitnou vodou, chemické látky nebo chemické směsi pro úpravu pitné vody si má podle § 5 citovaného zákona povinnost před uvedením výrobku na trh (výluhovým testem) ověřit, zda výrobek či látka odpovídá stanoveným hygienickým požadavkům. Hygienické požadavky byly určeny vyhláškou MZ č. 37/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. Pokud si ověří, že tomu tak je, nemusí již nikoho žádat o schválení a může výrobek uvést na trh.
Měl-li výrobce, distributor či dovozce výrobek již dříve schválen HH (podle zákona 20/1966 Sb.), měl rok a půl – od 1. 1. 2001 do 30. 6. 2002 – na to, aby si ověřil, zda výrobek odpovídá novým legislativním požadavkům. Pokud tak neudělal nebo zjistil, že výrobek požadavkům neodpovídá, měl ho nejpozději k 1. 7. 2002 přestat pro styk s pitnou vodou vyrábět (dovážet).
Nová prováděcí vyhláška MZ č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody
Od 1. 10. 2005 vstoupila v platnost Vyhláška MZ č. 409/2005 Sb., která nahradila vyhlášku MZ č. 37/2001 Sb.</p>
Ministerstvo zdravotnictví si podle zákona č. 258/2000 Sb. pravomoc schvalování podrželo pouze u dezinfekčních a algicidních přípravků (a i tato pravomoc skončila k polovině roku 2002, protože od 1. 7. 2002 se na tyto výrobky vztahuje režim zákona č. 120/2002 Sb. „o biocidech“) a u ostatních výrobků jen ve velmi omezených případech, např. tehdy, pokud se výrobek svým složením vymyká stanoveným požadavkům.
Podle § 5 odst. 1 Zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví je výrobce, distributor nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou nebo surovou vodou a výrobce, distributor nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě surové vody na vodu pitnou povinen zajistit, aby jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobce, distributor nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou je dále povinen zajistit, aby úprava povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Prováděcím právním předpisem k § 5 zákona č. 258/2000 Sb. je Vyhláška MZ č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. Vyhláška definuje požadavky na povrchovou úpravu výrobků, na složení plastových, kovových a pryžových výrobků, dále požadavky na čistotu vodárenských chemikálií, definuje nově výluhový test a způsob jeho hodnocení a také povolené vodárenské technologie.
Podle § 5 odst. 2 téhož zákona je výrobce, distributor nebo dovozce výrobku přicházejícího do styku s pitnou vodou povinen nechat ověřit výluhovým testem, nebo doložením složení kovových výrobků daných § 9 vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb., zda výrobek odpovídá stanoveným požadavkům. Hygienické požadavky a metodiku provádění výluhového testu specifikuje vyhláška MZ č. 409/2005 Sb.
Posudek od SZÚ, ZÚ nebo autorizovaného či akreditovaného pracoviště slouží výrobci, distributorovi či dovozci jako jediný doklad
Posudek od SZÚ, ZÚ nebo autorizovaného či akreditovaného pracoviště slouží výrobci, distributorovi či dovozci jako jediný doklad o tom, že výrobek odpovídá požadavkům zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 409/2005 Sb. (pro případ státní kontroly a především jako důkaz pro zákazníky, že výrobek je v pořádku), protože žádný „atest“ či schválení od Ministerstva zdravotnictví (HH) již mít nebude.
Výluhové testy s hodnocením zdravotní nezávadnosti provádějí kromě Státního zdravotního ústavu v Praze (RNDr. Nešpůrková, tel. 267 082 374, MUDr. Kožíšek, tel. 267 082 302) například některá pracoviště Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem nebo ITC Zlín.
Neexistuje společný předpis EU
Dovozci výrobků se často ptají, zda jim může k ověření sloužit jako doklad nějaký zahraniční atest. Samotný atest nikoliv. V současné době by mohl postačit i zahraniční protokol o výluhovém testu, ale muselo by být z něho patrné, že je svým provedením shodný s testem uvedeným ve vyhlášce č. 409/2005 Sb.
Dalším častým dotazem je, zda jsou české hygienické požadavky na výrobky pro styk s pitnou vodou harmonizovány s předpisy EU. Odpověď je rovněž nikoliv. Důvodem je, že žádný společný předpis EU na tuto oblast zatím neexistuje a každá členská země EU má vlastní odlišné předpisy.
V letech 1998–2005 se sice připravoval jednotný evropský předpis, tzv. European Acceptance Scheme (EAS), ale Evropská komise v roce 2006 tento proces zastavila, údajně z legislativních a finančních důvodů. V procesu pokračovaly čtyři země EU (Francie, Německo, Nizozemí a Velká Británie), které investovaly nejvíce peněz do potřebného výzkumu materiálů a jejich testování, a rozhodly se, že si budou postupně harmonizovat své národní požadavky v této oblasti – viz tzv. „Iniciativa 4 zemí“ (http://www.umweltbundesamt.de/en/topics/water/drinking-water/drinking-water-distribution-guidelines-evaluation/approval-harmonization-4ms-initiative).
Jednotný předpis EU se začal zase diskutovat v roce 2015 v souvislosti s chystanou novelou směrnice Rady 98/83/ES. Evropská komise má během roku 2017 rozhodnout, zda bude znovu usilovat o společnou legislativu v oblasti výrobků ve styku s pitnou vodou nebo ne.
REKLAMA
Prohlédněte si instruktážní videa výrobků společnosti REMS
TZB-info: Posudek od SZÚ, ZÚ nebo autorizovaného či akreditovaného pracoviště slouží výrobci, distributorovi či dovozci jako jediný doklad o tom, že výrobek odpovídá požadavkům zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 409/2005 Sb. (pro případ státní kontroly a především jako důkaz pro zákazníky, že výrobek je v pořádku). Odpadla tak dřívější praxe „atestů“ či schválení od Ministerstva zdravotnictví. Vnímají to nějak zákazníci?
Ing. David Behner, FV plast: Nepociťujeme to jako problém. Tuzemští zákazníci až na výjimky využívají naší formulace „prohlášení o shodě“ ve kterém jsou jak Zákon o ochraně veřejného zdraví č.258/2000 Sb., tak Vyhláška MZd č. 409/2005 Sb. uvedeny jako předpisy pro posouzení shody. Těmi výjimkami jsou někteří zahraniční investoři, nebo situace „platebních konfliktů“ subdodavatelských firem při přebírání díla, kdy jsou občas vyžadovány protokoly zkoušek akreditované laboratoře.
TZB-info: Jako doklad k ověření nemůže sloužit zahraniční atest. Ale postačuje i zahraniční protokol o výluhovém testu, ze kterého je patrné, že je svým provedením shodný s testem uvedeným ve vyhlášce č. 409/2005 Sb. Protože neexistuje společný předpis EU na tuto oblast, je to v každém státě jinak. Jak postupujete vy, když se Vaše potrubní systémy pro vodu používají v ČR i v zahraničí?
Ing. David Behner, FV plast: Většinou musíme absolvovat certifikační řízení v zemi prodeje, která může ale také nemusí přejmout výsledky testů z tuzemské akreditované laboratoře. Atesty některých západoevropských zkušeben jsou často uznávány na vícero, z hlediska normalizace méně rozvinutých trzích. A protože trh funguje i v oblasti zkušebnictví a certifikací, jsou tyto atesty odpovídajícím způsobem dražší. Výsledek je ten, že výrobek, s tolika logy národních zkušeben často připomíná láhev vína ambiciózního regionálního vinaře ověnčenou medailemi nejroztodivnějších výstav.
No foreign certificate can be used to verify the product for contact with drinking water in the Czech Republic. A foreign protocol on the leach test is sufficient if it is obvious that it is identical to the test specified in the Decree No. 409/2005 Coll.