Umělá inteligence a digitalizace v přechodném období

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) ve spolupráci s pracovní skupinou pod vedením ministra dopravy Martina Kupky připravilo na přechodné období (potrvá do konce roku 2027) takzvaný bypass pro překlenutí potíží s digitalizací stavebního řízení. Řešení bypassu je podle zveřejněného plánu (viz Literatura na konci textu) navržené ve dvou rovinách – legislativní a technologické. Podle odborníků na AI, zde chybí ta nejdůležitější rovina: smysluplné využívání umělé inteligence pro služby veřejnosti a podpora digitálních dovedností zaměstnanců. Vycházejí z výsledků aktuální studie (viz Literatura na konci textu), která zkoumá hlavní trendy digitalizace se zaměřením na využívání umělé inteligence (AI) mezi pracujícími napříč zaměstnaneckými pozicemi, včetně samostatných majitelů firem v realitním sektoru a stavebním průmyslu.

Řešení technologické a digitální

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR svoji vizi představilo nejprve senátorům, kteří ji v polovině prosince schválili a předali k podpisu prezidentovi. Současně se zavázalo, že provede novou zakázku na vybudování systému digitalizace stavebního řízení (bez NGÚP, Národního Geoportálu Územního Plánování), včetně procesní a business analýzy.

„Zakázku očekáváme v hodnotě vyšších stovek milionů korun. Délka přípravy zakázky, soutěžení a vytvoření systému, se odhaduje na 32 až 38 měsíců. Předpokladem je, že plně funkční systém digitálního stavebního řízení (DSŘ) bude zprovozněn od 1. ledna 2028. Stále platí, že nový dodavatel nemusí dosud provedenou práci na DSŘ hodit do koše. Na současných systémech bude možné dále stavět, využívat je a rozvíjet,“ uvedl ministr Petr Kulhánek s tím, že se v současné době čeká na výsledky auditu DSŘ, který zadalo ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Audit posoudí dosavadní postupy jak v oblasti právní, tak technické. Výsledek bude známý na konci ledna 2025.

Foto: Pexels, Drees & Sommer

Zpráva MMR ČR o stavu digitalizace dále uvádí, že součástí legislativního řešení spočívá v povinném elektronickém odevzdávání dokumentů přes Portál stavebníka, přičemž bude zachována i možnost používat stávající lokální systémy stavebního řízení pro stavební úřady a dotčené orgány. Jedná se o takzvanou mírnější variantu, přísnější varianta legislativního bypassu by počítala s úplným vypnutím systémů digitálního řízení.

„V rámci částečného legislativního bypassu stanoví zákon přechodné období, ve kterém bude činnost v některých informačních systémech stavební správy ze strany stavebních úřadů a dotčených orgánů dobrovolná. Nedojde tedy k vypnutí funkcionalit všech informačních systémů stavební správy. Dojde pouze k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování a také k rozvolnění náběhu některých funkcionalit informačních systémů,“ upřesnil ministr Kulhánek.

Technologické řešení poté společně představili na odborném semináři ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, ministr dopravy Martin Kupka a vrchní ředitel sekce IT Karel Trpkoš. Konstatovali, že se jedná o úpravy systému tak, aby byla zvýšena jeho stabilita a spolehlivost a byly doplněny všechny funkcionalit tak, aby systém stavebního řízení byl v souladu s legislativním rámcem dle nového stavebního zákona a se zohledněním legislativního bypassu. Mezní termín stanovili na 31. 12. 2024.

„K 31. lednu 2025 je cílem vytvořit univerzálních technologické rozhraní (API) pro možnost připojení lokálních aplikací (systém pro podporu stavebního řízení, systémy spisové služby, atp.) na systém ISSŘ. Tím dojde k zachování práce v lokálních systémech stavebního řízení, zachování práce se stavební dokumentací v digitální podobě a stát nepřijde o centrální pohled na data o stavebních řízeních. Cílem legislativního bypassu není dosáhnout optimálního stavu, ale zejména zajistit všem účastníkům stavebního řízení potřebnou právní jistotu. Technologický bypass má prolomit bariéru, kterou způsobují systémy DSŘ a věřím, že povede k většímu komfortu práce všech úředníků,” uvedli na semináři ministři a informovali také o harmonogramu stabilizace a rozvoje systémů digitálního stavebního řízení.

V průběhu listopadu se dle tohoto harmonogramu v MMR ČR věnovali zpřístupnění a funkčnosti ISSŘ (Informační Systém Stavebního Řízení) a zkvalitnění systémové infrastruktury, v prosinci podnikli několik změn a oprav pro zvýšení stability funkčnosti v ISSŘ i Portálu stavebníka. V současné době přidávají další funkcionality, například notifikaci dotčených orgánů o nových verzích záměrů, možnost aktualizace části dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka či možnost vložení hotového BPP balíčku (elektronické dokumentace v souboru .zip ve strukturované podobě, tzv. Building permit package. Jedná se o přílohou žádosti a obsahuje veškerou potřebnou dokumentaci) rovněž do Portálu. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, ministr dopravy Martin Kupka a vrchní ředitel sekce IT Karel Trpkoš na semináři znova připomínají, že na současných systémech je možné dále stavět, využít je a dále je rozvíjet. O spolupráci s odborníky na umělou inteligenci a o školení zaměstnanců prozatím nemluví. Očekává se však, že se do celého procesu aktivně zapojí (asociace ČAUI, CIIRC a také ČVUT UCEEB).

Foto: Pexels, Drees & Sommer

Aplikace AI ve službách veřejnosti

Digitalizace pro stavební řízení nemůže podle slov odborníků na AI vznikat odděleně. Měla by být otevřena aplikacím AI v souladu s vizí Stavebnictví 4.0. S rozvojem umělé inteligence by bylo možné ji použít například jako součást robotické výstavby, v generativním navrhování, při analýze nákladů na výstavbu, u informačních modelů budov (BIM) a při povolovacích procesech stavebních řízení (viz studie UCEEB v Literatuře na konci textu).

„Státu chybí plně funkční datový standard, který je základem spolupráce všech stavařských profesí napříč životním cyklem staveb tak, aby mohl být vytvořen digitální model chystané stavby se všemi jejími charakteristikami a zjistit možné chyby a nedostatky projektu ještě před zahájením stavby,“ uvedl ředitel České asociace umělé inteligence (ČAUI) Lukáš Benzl a připomněl rovněž nutnost zvyšování digitálních dovedností zaměstnanců s odkazem na již zmíněný výzkum, který potvrzuje, že aplikace AI se v oboru stavebnictví takřka nevyužívají.

Hovořil o aktuálním výzkumu globální společnosti Drees & Sommer, který sledoval hlavní trendy digitalizace stavebnictví se zaměřením na využívání umělé inteligence (AI) mezi pracujícími napříč zaměstnaneckými pozicemi, včetně samostatných majitelů firem (zpracovala jej česká agentura STEM/MARK). Analytici konstatují, že v ČR využívá umělou inteligenci 27 % dotázaných a 60 % respondentů vyjádřilo přání naučit se aplikovat AI na svém pracovišti, což svědčí o vysoké motivaci k rozvoji digitálních dovedností v tomto odvětví.

Graf: Drees & Sommer

„Ve srovnání s ostatními státy (Polsko, Maďarsko) patří ČR v odvětví stavebnictví mezi průměrné uživatele umělé inteligence s nižší frekvencí jejího používání při práci. Má ovšem vysokou motivaci se v této oblasti dále rozvíjet. Tento trend podporují i další zjištění, kdy například mezi českými respondenty v tomto sektoru pouze 10 % nedůvěřuje AI a přibližně jen 5 % mělo s AI negativní zkušenosti,“ komentuje výzkum Zdeněk Kovář, Managing Director v Drees & Sommer Česká republika.

Studie dále hovoří o tom, že v České republice se AI ve stavebnictví a realitním sektoru využívá především ke sběru dat (37 %), automatizaci procesů (30 %) a správě dokumentů a plánování (24 %). Mezi další oblasti patří zlepšení analýzy dat (20 %), inteligentní navrhování prostor (12 %), oceňování a financování a vývoj nových produktů (obojí 10 %) a generativní navrhování v modelech BIM (7 %). Zajímavým zjištěním je například to, že třetina českých pracujících v oblasti realit a stavebnictví není dobře informována o aktivitách své společnosti v oblasti AI a více než 30 % uvedlo, že jejich společnost AI vůbec nepropaguje. Nejčastějším způsobem podpory inovací AI v českých firmách je školení (11 %), následuje zavedení motivačních systémů pro inovativní nápady a projekty a spolupráce s externími výzkumnými institucemi a start-upy (obojí 6 %).

„Kromě AI Češi využívají cloud computing, software pro správu dokumentů a internet věcí. Celkem 43 % respondentů využívá vedle AI i další digitální nástroje. V České republice patří mezi nejpoužívanější digitální nástroje po AI cloud computing, software pro správu dokumentů a internet věcí (všechny kolem 8 %). S nástupem umělé inteligence je ještě zřejmější, že kouzlo se odehrává na průsečíku různých technologií. Nejde však jen o konvergenci technologií, ale také o zvýšení rychlosti vývoje – každá technologie podporuje růst ostatních,“ dodává Zdeněk Kovář.

Pro úspěšný proces digitalizace ve stavebnictví nebude podle odborníků na AI stačit pouze bypass, ale rovněž dostatek digitálních dovedností všech osob zúčastněných v celém procesu (tedy i laické veřejnosti), dále dostatečné investice do digitálních nástrojů, systémů a procesů, povědomí o výhodách a příležitostech digitalizace a digitálních nástrojů AI, znalosti o bezpečnosti a ochraně dat a především dostatek podpory ze strany vedení všech relevantních společností a složek státu. To zcela jistě nejde zvládnout v nějakém vymezeném čase, je to dlouhý proces, který vyžaduje souhru širšího týmu odborníků.

Literatura ke stažení:

Návrh úprav Novely stavebního zákona (NSZ) v souvislosti s překlenutím potíží s digitalizací stavebního řízení, takzvaný bypass z dílny MMR ČR ve spolupráci s pracovní skupinou pod vedením ministra dopravy Martina Kupky. Legislativní řešení vychází ze Zprávy o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu (ke stažení zde).

Studii s názvem Digital Transformation in the Construction and Real Estate Industry: A Central European Perspective pro globální agenturu Drees & Sommer provedla agentura STEM/MARK v srpnu a září 2024 v České republice, Polsku a Maďarsku. Reprezentativní vzorek zahrnoval 313 respondentů z každého trhu (celkem 939) aktivně pracujících v realitním sektoru a stavebnictví napříč různými pozicemi a pracovními statusy, což odpovídá jejich procentuálnímu zastoupení na trhu práce (ke stažení zde).

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického (ČVUT UCEEB) vypracovalo v roce 2020 Analýzu umělé inteligence ve stavebnictví: možnosti jeho efektivní transformace s pomocí digitalizace (ke stažení zde)