Stavebnictví brzdí dlouhé povolovací procesy a legislativa

Pokles českého stavebnictví v roce 2016 navzdory růstu HDP je podle panelistů konference způsoben neúměrně zdlouhavým procesem povolování staveb. Oproti Německu nebo Rakousku je v Česku doba povolování staveb více než dvojnásobná. Ještě větší rozdíl je v porovnání se skandinávskými zeměmi.

HDP meziročně rostlo, ale stavebnictví se propadlo

České stavebnictví loni meziročně propadlo o 7,6 procenta, což je spolu s rokem 2012 nejhorší výsledek za posledních 16 let. Produkce pozemního stavitelství loni meziročně klesla o 3,3 procenta, inženýrské stavitelství, zahrnující převážně dopravní infrastrukturu, propadlo dokonce o 16 procent. Podle Karly Šlechtové (ministryně pro místní rozvoj) nečerpají kraje peníze z evropských fondů, což jsou nevyužité investiční prostředky rovněž ovlivňující výsledky stavebnictví.

Jako další příklad důvodu neúměrného prodlužování řízení na konferenci zazněly například připomínky ekologických sdružení ve fázi např. územního řízení, ačkoliv je již pro stavbu schváleno posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).

Sněmovna podpořila návrh na jednodušší proces EIA u staveb

Se stavem stavební legislativy není spokojen ani ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Je podle něho nesmyslné, aby se k povolování staveb vyjadřovalo pět ministerstev. Proto je podle něj potřeba změnit kompetenční zákon, který rozděluje pravomoci mezi resorty. Peněz na stavby je podle něj dost, ale je potřeba jasně definovat, co se má v Česku stavět. Babiš to označil za "inventuru investic". Václav Matyáš (prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví) označil jako jednu z příčin malého čerpání finančních prostředků a nelineárního vývoje stavebnictví nekoncepční řízení investiční výstavby v ČR.

Ministryně Šlechtová informovala o postoupení aktuální novely stavebního zákona do třetího čtení. Upozornila však na množství pozměňovacích návrhů, které mají podle většiny mluvčích na konferenci negativní dopad na přínos novely zákona. Karla Šlechtová například upozornila na pozměňovací návrh, který učinil koordinované řízení, které spojuje územní řízení, stavební řízení a posouzení EIA do jednoho řízení, dobrovolným.

Novela stavebního zákona jde do 3. čtení s množstvím pozměňovacích návrhů

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která novelu předkládala, už v lednu varovala, že pokud by předloha prošla druhým čtením s mnoha změnami, navrhne vládě její stažení. Původně se k ní sešlo asi 270 pozměňovacích návrhů. Nynějšími pozměňovacími návrhy se dnes zabýval sněmovní výbor pro veřejnou správu, aby dal poslancům doporučení pro závěrečné schvalování. To by mohlo přijít na řadu už příští týden.

K nynější podobě návrhu novely stavebního zákona se vyjadřovala také Vladimíra Sedláčková (MMR) na speciálním panelu konference, který se týkal stavebního zákona. Podle Sedláčkové mají pozměňovací návrhy opačný efekt, než původní návrh novely, která měla procesy povolování staveb zjednodušovat a zrychlovat.

Nutná změna kompetenčního zákona a reorganizace ministerstev

Současně s novelou stavebního zákona byla Jiřím Kolibou (náměstek ministra průmyslu a obchodu) rovněž zmíněna potřeba novely kompetenčního zákona, s tím spojená reorganizace ministerstev, která by mimo jiné zúžila množství orgánů s působností v oblasti stavebnictví. Zejména však byla zdůrazňována nutnost zcela nové rekodifikace stavebního práva, o které se již Karla Šlechtová několikrát zmínila, nicméně její teze představí až po schválení aktuální novely stavebního zákona.

Podle Jana Fibigera (ředitel nadace ABF) stojíme na pokraji systémových změn, které nás v budoucnu nutně čekají. Zahrnul mezi ně zmíněnou rekodifikaci stavebního práva, vytvoření jednoho úřadu pro řízení výstavby a digitalizace stavebnictví, a to jak na úrovni územního plánování, tak přípravy a realizace staveb.

Podle Fibigera je třeba zachovat tradici a posílit význam územního plánování. Zmínil, že oproti ČR, kde máme několik stovek regulačních plánů, mají jiné země v EU desetitisíce kvalitních regulačních plánů malých území, což má významný vliv na rychlost povolovacích procesů staveb.

Práce na aktuální novele stavebního zákona trvala 3 roky. Práci nejvíce zbrzdily připomínky z meziresortního připomínkového řízení. Je velkou otázkou, jakou rychlostí se bude v budoucnu pracovat na zmíněné kompletní rekodifikaci stavebního práva a kdy se jí reálně dočkáme. Trefně situaci glosoval jeden z diskutujících, když citoval Einsteina: „K lepším výsledkům nelze dojít stejnou metodou.“