Ohlédnutí za Aquathermem: Konference SRI 100 % na aktuální téma

Konference měla podtitul Chytré budovy s téměř nulovou spotřebou energie a kvalitním vnitřním prostředím. Pohled do programu naznačoval, že se bude hovořit o aktuální evropské směrnici o energetické náročnosti budov, jež vyústí v letošním roce v zákonnou povinnost splnění podmínek pro takzvané budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Široké téma bylo diskutováno jak z pohledu akademické obce, tak z pohledu firem.

Připravenost na chytrá řešení

Je patrné, že Smart Readiness Indicator (SRI) si svoji cestu teprve prošlapává. A to nejenom v České republice, ale i v Evropě. Proto je zařazení takovýchto akcí na veletrhu zcela na místě a jistě bude mít i své další pokračování. Hovoří se o výrazné osvětě na akademické půdě i v samotných firmách. SRI se nejčastěji popisuje se jako důležitý indikátor, který vyjadřuje míru vybavenosti a připravenosti budov na chytrá řešení a prezentuje informaci o tom, jak dokážou reagovat na změny v distribuci energie a současně na požadavky uživatelů z hlediska možnosti individuálního ovládání teploty, kvality vzduchu, osvětlení a dalších technologií zajištujících jejich provoz. Indikátor je tedy prospěšný nejenom projektantům, architektům, stavařům, ale také samotným uživatelům budov a zejména jejich provozovatelům, tedy facility managerům. Problematika souvisí přirozeně též s BIM projektováním, potažmo i s Průmyslem 4.0, a hledají se cesty, jak tyto moderní metody výstavby racionálně spojit, a to včetně již jmenované multioborové disciplíny zvané Facility Management (FM).

„Nově se klade důraz na komplexní automatizaci budov, a to hned z několika hledisek. Doporučena je například instalace samoregulačních zařízení pro individuální regulaci teploty v každé místnosti a od roku 2025 také to, aby všechny jiné, než obytné budovy byly vybaveny systémem automatizace budovy. Dalším požadavkem je samotná podpora systémů připravených na chytrá řešení, které umožní využití chytrých sítí, přesnější informace o skutečně dosažených úsporách a získání přesnějších údajů o spotřebních zvyklostech…,“ zaznělo mimo jiné na přednáškách konference SRI 100 %.

Základem je evropská směrnice EPBD3

Kromě generálního partnera společnosti Veolia se na prezentaci akce podílel také portál TZB info, který pozval do svého improvizovaného veletržního studia profesora Karla Kabeleho, který hovořil k tématu evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD3) v rozhovoru s Petrem Bohuslávkem a dotkl se i připravenosti budov na chytrá řešení. Karel Kabele pak dále vedl rozhovor s profesorem Chandrem Sekharem z National University of Singapore, který popsal situaci ve světě. Z obou rozhovorů, které jsou dobrým úvodem k tématu SRI a z následných přednášek na konferenci, je patrné, že stále ještě nejsou úplně jasná kritéria hodnocení budov ani možnosti jejich ochrany proti negativnímu působení klimatu, ani popis ideálního stavu vnitřního prostředí… Vše je dáno nejenom geograficky, ale je patrné i to, že do hry vstupuje celá řada dalších proměnných, které nejdou tak jednoduše vložit do počítače a spočítat/vyhodnotit. Jednotlivé státy (akademiky, odborníky i politiky) čeká zcela jistě velké množství práce, aby přizpůsobily všechny body evropské směrnice národní legislativě a shodly se alespoň částečně ve volbě sofistikovaných technických zařízení pro vytápění, větrání, klimatizaci, osvětlení a přípravu teplé vody, jež musejí dodat správné množství a formu energie potřebnou pro zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí a zároveň splnit již závazná kritéria pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

„Vývoj současného českého stavitelství je významně ovlivněn tlakem na snižování potřeby energie na provoz budov, který stále tvoří významné procento užití vyrobeného tepla a elektřiny. Poslední evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD3) z roku 2018 potvrdila, že i nadále je nutno hledat způsoby, jak snížit spotřebu energie v budovách a nově klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí – tepelný komfort, kvalitu vzduchu, vizuální komfort a celkově zdravé vnitřní prostředí. Tento tlak se v roce 2020 promítne již do všech nových budov, které musí ze zákona splňovat podmínky pro takzvané budovy s téměř nulovou spotřebou energie,“ uvedl ve své přednášce Karel Kabele.

Důraz na zdraví a kvalitní vnitřní prostředí

Je nepopiratelné, že většinu života trávíme v budovách a kvalita vnitřního prostředí má zásadní vliv na naše zdraví, chování, efektivitu a schopnost soustředit se. Budovy současně představují druhý největší výdaj v hospodaření firem: „Jak nejlépe dosáhnout požadovaného komfortu při maximálně efektivním provozu celé budovy?“ ptají se přednášejí a nabízejí nejrůznější moderní systémy, technologie, integrované systémy pro vytápění a chlazení včetně navrhování a odhadují další vývoj. Týká se to nejenom rozsáhlých budov firem, ale také rodinných domů. V nabídce jsou například technologie, které postarají o optimální provoz a úsporu energií, o řízení fotovoltaické elektrárny na střeše domu či o ukládání a spotřebu vyrobené energie. Chytré rodinné domy jsou připraveny také na rozvoj elektromobility a mají řešení pro nabíjení baterií. S tím souvisejí i nejrůznější aplikace na tabletu či telefonu s přehledem energií a spotřeby. V projektech chytrých rodinných domů se zároveň maximálně snaží o propojení s přírodou, „vyladěná“ technická zařízení dokážou podle slov přednášejících zajistit i vysoce kvalitní vnitřní prostředí.

„Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují stávající české zákony, několik vyhlášek a nařízení vlády. Hygienické a provozní požadavky musejí být vždy nadřazené hlediskům úspor energie či kritériím pro chytré budovy. Situace je ovšem na mnoha pracovištích naprosto nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže hlavně v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání,“ upozorňuje Zuzana Mathauserová, vedoucí Národně referenční laboratoře pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí ze Státního zdravotního ústavu Praha a dále se zajímá o kritéria Smart Readiness Indicator (SRI) a postup stanovení SRI v České republice a výpočet indikátoru pro různé typy budov s různými technickými systémy. Nedostává ovšem zcela jednoznačnou odpověď…

„Přesná definice SRI a metoda jejího stanovení včetně indikátorů je připravena Evropskou komisí od 31. 12. 2019, nicméně o jednotlivostech se stále vede diskuse. Vše je postaveno na schopnostech budov a jejích technických systémů zachovat míru energetické náročnosti a udržitelnosti. Musí být zajištěn energeticky účinný provoz budovy přizpůsobením spotřeby energie, například využíváním energie z obnovitelných zdrojů, přizpůsobením provozního módu v reakci na potřeby uživatelů s náležitým zohledněním uživatelské vstřícnosti. Vždy je třeba dbát na zdravé vnitřní prostředí budov, citována je zde například směrnice Světové zdravotnické organizace z roku 2009 o kvalitě vnitřního vzduchu z hlediska vlhkosti a plísní a z ní vyplývající požadavek na zamezení vzniku kondenzace na vnitřních površích konstrukcí budovy,“ vysvětluje Karel Kabele a dále odkazuje na studie a stanoviska vytvořená různými zájmovými seskupeními i výzkumnými organizacemi. Asi nejvýznamnější je závěrečná zpráva projektu zpracovaného v Nizozemí pro Výbor evropské komise DG Energy nazvaná Support for setting up a smart readiness indicator for buildings and related impact assessment, která podrobně rozebírá aspekty a možný způsob vytváření SRI včetně případových studií a naznačuje možnosti dalších diskusí v rámci jednotlivých států Evropské unie.

Chybí majitelé a provozovatelé budov

Zatímco technické a zdravotní aspekty byly na konferenci SRI 100 % popsány poměrně přesvědčivě, chyběly asi nejvíce pokyny pro majitele budov a zástupce Facility managementu (FM). Robert Bicek v časopise Aquatherm Times uvedl, že chytré budovy by měly přinášet taková řešení, která skloubí energeticky efektivní opatření, kvalitní vnitřní prostředí a zároveň zajistí uživatelům požadovaný pocit komfortu, a to nejenom ve fázi projektu, jak to mnohdy bývá, ale i v průběhu životnosti budovy. Budovy, které budou tato řešení přinášet, jsou podle jeho názoru budoucností rezidenčního bydlení.

„Pro mě v tomto ohledu není nejdůležitější otázka, zda je teoreticky (výpočtem/odhadem) budova připravena na chytrá řešení, zda je dostatečně zateplena, zajímá mě efektivní zdroj tepla šetrný k životnímu prostředí, nebo zda je v budově dostatek IoT a dalších technologií. Otázkou pak zůstává, jak zajistit, aby se zvolená řešení v budově v průběhu jejího života udržela a byl tím trvale zajištěn i požadovaný komfort, kvalita vnitřního prostředí a zároveň nebyla snižována energetická efektivita,“ podotýká a apeluje na všechny facility managery, aby nezanedbávali pravidelnou údržbu. Jako příklad uvádí třeba přípravu teplé vody pomocí solárních kolektorů, kde solární kapalina časem ztrácí své vlastnosti a klesá i efektivita přípravy teplé vody či podlahové vytápění, které se postupně zanáší a zdroj tepla ztrácí svůj výkon. Tím vším se efektivita a navržené provozní vlastnosti budov logicky zhoršují. Stejné je to i kvalitou vnitřního prostředí, které zase ovlivňuje výměna filtrů ve vzduchotechnice. A celá řada dalších příkladů…

„Protože je pro mě udržení komfortu, kvality životního prostředí a efektivních řešení v budovách z dlouhodobého hlediska nejdůležitější otázkou, tak si zatím nedovedu představit, jakým způsobem by mohlo být toto vše zajištěno a jsem zvědavý, zda bude tato problematika řešena i v rámci SRI. Zda budou blíže popsány i požadavky na péči o budovu,“ uzavírá svoji úvahu Robert Bicek v časopise Aquatherm Times.

Pokračování ve firmách i na univerzitě

Vzhledem k aktuálnosti tématu a také kvůli tomu, že celá řada otázek zde zůstala stále otevřená, připravuje se pokračování ve formě seminářů a vzdělávacích akcí. Problematice se v současné době věnuje nejvíce katedra technických zařízení budov ČVUT Praha, která bude zcela jistě pokračovat i na veletrhu Aquatherm v Nitře v roce 2021. Příslib od organizátorů již má.

„Námi organizovaný veletrh je úzce vyprofilovaný v oblasti TZB. Vždy se tomuto oboru snažíme dát určitou nadstavbu, ať již přímo prostřednictvím prezentace firem na výstavní ploše, tak i v rámci doprovodného programu. Letošní téma se s ohledem na navou legislativu v rámci energetické náročnosti budov přímo nabízelo. Samozřejmě bylo toto téma již několikrát komunikováno mezi zainteresovanými před konáním veletrhu. Nicméně my jsme jej ve spolupráci s panem profesorem Kabelem přetavili do samostatné konference. Téma je to rozsáhlé, ale ve spolupráci s prezentujícími firmami a akademiky se jej podařilo zúžit na jednotlivé okruhy – chytré řídicí systémy, technologie pro chytré budovy, integrované systémy pro vytápění a chlazení, vnitřní prostředí budov, navrhování systémů a vývoj; a přenést tak posluchače z obecných rámců do praxe a naplnit tak záměr celé akce. Věříme, že naše spolupráce bude i nadále pokračovat,“ uzavírá debatu ke konferenci SRI 100 % Lucie Navrátilová ze společnosti MDL Expo, zástupce pořadatele veletrhu Aquatherm Praha 2020.