Vliv koncepce vytápění na energetickou náročnost budovy
Příspěvek v krátkosti přibližuje výsledky studie ČVUT Praha a UCEEB z února 2016, která porovnává na modelové budově několik variant jejího vytápění s cílem vyjádřit dopad na hodnocení celkové energetické náročnosti budovy.
Současná česká legislativa (3/2016) vycházející z Evropské směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, upřesňuje definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) v zákonu 406/2000 Sb o hospodaření energií (aktuální úprava 103/2015 Sb., platí od 1.7.2015; 131/2015 Sb platí od 1.1.2016 – dále Zákon) a ve vyhlášce 78/2013 o energetické náročnosti budov (aktuální novela 230/2015 Sb. platí od 1.12.2015 – dále Vyhláška). Zákon uvádí, že „…budovou s téměř nulovou spotřebou energie je budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů….“. Vyhláška definici NZEB upřesňuje stanovením požadavku na tepelně-izolační vlastnosti obálky budovy (maximální průměrný součinitel prostupu tepla) a požadavkem na maximální vypočtené množství neobnovitelné primární energie pro posuzovanou budovu. Požadavky se stanovují Vyhláškou daným výpočtovým postupem individuálně pro každou posuzovanou budovu na základě hodnot referenční budovy a liší se případ od případu.
Splnění požadavků na NZEB se řeší návrhem vhodné konstrukce obálky budovy (ovlivňuje především potřebu tepla na vytápění), výběrem energonositelů (faktorem primární energie ovlivňuje množství neobnovitelné primární energie) a koncepcí technických systémů (účinnostmi ovlivňuje množství dodané energie).
Tato studie rodinného domu ukázala na typických příkladech kombinace parametrů obálky budovy, energonositele a technického systému způsoby, jakými lze dosáhnout splnění požadavků na NZEB. Závěry níže uvedené jsou platné pro řešený objekt a ukazují především způsob řešení problému dosažení standardu NZEB.
Lze konstatovat, že při splnění platného kritéria požadovaného maximálního průměrného součinitele prostupu tepla je v některých případech splněno kritérium na neobnovitelnou primární energii pro NZEB, aniž by bylo nutné v objektu využívat skutečných obnovitelných zdrojů. Jedná se především o případy, kdy hlavním energonositelem je zemní plyn (spalovaný v účinném kondenzačním kotli) a elektřina, používaná pouze pro větrání a osvětlení (var. 1). Požadavek Vyhlášky je splněn, defince slovního pojmu NZEB uvedená v Zákoně, nikoliv.
V případu s tepelného čerpadla, kde je hlavním energonositelem elektřina a energie okolního prostředí se splněním požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy bude současně splněn požadavek na neobnovitelnou primární energii. Tím, že energonositelem je kromě elektřiny i energie prostředí, je naplněn požadavek Zákona o využití obnovitelných zdrojů a instalace dalších obnovitelných zdrojů je na vůli investora.
Pokud byla hlavním energonositelem elektřina, využívaná přímo pro vytápění, přípravu teplé vody, větrání a osvětlení nebylo při splnění požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla splněno kritérium maximální neobnovitelné primární energie ani požadavku Zákona. V tomto případě je proto nutná instalace obnovitelného zdroje, pokrývajícího minimálně takovou část celoroční potřeby energie, která zajistí splnění požadavků na neobnovitelnou primární energii. Obvyklým doplňkovým zdrojem je kotel na spalování biomasy, krbová vložka, fototermický nebo fotovoltaický systém.
Legislativa v oblasti požadavků na energetickou náročnost a definice NZEB prochází vývojem a v souladu s požadavky evropské směrnice je její dopad na stavebnictví vyhodnocován a v příštích letech by měla proběhnout revize platných požadavků s možností úprav vedoucích k dosažení cíle 20-20-20.