Odborný TZB-info doporučuje Vyhláškou 222/2024 Sb. byla novelizována vyhláška 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov. Na případové studii rodinného domu autor analyzuje dopad změn pro návrh systémů vytápění a přípravy teplé vody.
Odborný První část článku popisuje reálné průběhy vytápění a spotřeby elektřiny sálavými panely dvou rodinných domů s odlišným přístupem k jejich užívání. V druhé části budou domy porovnány z pohledu parametrů svého vnitřního prostředí ve vazbě na měřenou spotřebu energie a jejich energetické náročnosti.
Na vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, která nabyla účinnosti 1. září 2020, navazuje řada technických norem, které jsou postupně novelizovány. Článek informuje o změnách ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data.
Odborný TZB-info doporučuje S nabytím účinnosti vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, se mění způsob hodnocení energetické náročnosti nových budov. Článek na případové studii rodinného domu přibližuje přístup ke koncepci technických systémů nových rodinných domů z pohledu současných a budoucích požadavků (od 1. 1. 2022) na energetickou náročnost budov.
Recenzovaný Článek obsahuje shrnutí spotřeb energie a porovnání s výpočtovými předpoklady v konkrétním administrativním objektu. Objekt je řešen s ohledem na minimální spotřebu energie a cílem je dosáhnout co nejvyššího stupně energetické nezávislosti s využitím fotovoltaiky a bateriového úložiště. Je uveden reálný průběh měřených spotřeb energie, celkové hodnocení za uplynulé období, měsíční souhrny pro budovu jako celek a jednotlivé dílčí měřené spotřeby energie.
Recenzovaný Rodinné domy s koncepcí elektrického vytápění pomocí elektrokotle, nebo elektrického přímotopného systému a přípravou teplé vody v elektřinou ohřívaném zásobníku nesplňují požadavek na energetickou náročnost budov. Autoři analyzují velikost konverzního faktoru elektrické energie a dalších parametrů, které by splnění požadavku na ENB zajistily.
Studie řeší pět variant technických systémů vytápění a větrání pro případovou studii rodinného domu. Studie porovnává dosažení požadavků na energetickou náročnost budov a zatřídění ukazatelů energetické náročnosti budov – celkové dodané energie do budovy Qfuel, neobnovitelné primární energie QnPE v závislosti na volbě technického systému a kvalitě obálky budovy. Závěr hodnotí varianty podle splnění standardu NZEB.
Recenzovaný Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Recenzovaný Ve druhé části článku je na základě výpočtových vztahů vytvořen idealizovaný výpočet a následně provedena případová studie referenčního supermarketu z hlediska potřeb chladu. Výstupem této části je denní energetická bilance a procentuální rozložení potřeby chladu pro všechny složky tepelné zátěže a stanovení potenciálu nízkonákladových energetických úspor.