Pohledem znalce: Připravované dotace na biomasové kotle budou v maximální možné míře

Již od druhé poloviny června se v zahraničních i tuzemských médiích začaly objevovat různé analýzy neoficiálního znění dlouho očekávané revize Směrnice evropského parlamentu a rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (pracovně nazývaná Renewable Energy Directive, tedy RED). Konečná verze nového znění směrnice má být oficiálně zveřejněna 14. července. Směrnice bude významným nástrojem pro naplnění ambiciózního cíle Evropské zelené dohody (European Green Deal – EGD) učinit EU do roku 2050 uhlíkově neutrální, což má dle odborníků, kteří ji vypracovali, přispět také „… k evropské konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti.“.

Ponechme stranou spekulace o tom, jak reálné je dosažení oněch základních cílů EGD, tedy uhlíková neutralita spojená se zvýšením konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti v EU. Respektive jak dalece jsou tyto cíle vzájemně slučitelné. V tuzemských mediálních analýzách neoficiálního znění se objevily mimo jiné „zaručené“ informace o tom, že se chystá také zásadní omezení podpory využívání biomasy v sektoru lokálního vytápění. Někteří „experti“ na energetiku dokonce tvrdí, že má v EU dojít k ukončení podpory prodeje kotlů na biomasu v programech podobných tuzemským kotlíkovým dotacím. Jak je to tedy doopravdy?

Obr. Výchozí surovinou pro výrobu pelet a briket jsou piliny ze zpracování dřeva

Kritéria udržitelnosti

RED je téměř stotřicetistránkový dokument, který řeší komplexně celou problematiku podpory využití energie z OZE v energetice (vytápění, chlazení), elektroenergetice i dopravě. Pro sektor vytápění a chlazení je důležitý především článek 29, který definuje tzv. kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Mimo jiné je zde uvedeno, že „tato kritéria musí být splněna pro způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv“. Jinými slovy řečeno: „Chceš-li dotaci na nový zdroj nebo energii vyrobenou z biomasy, pak tady jsou požadavky, které musíš splnit.“

Zásadní informací přehlíženou některými českými médii a informačními zdroji je ovšem to, že kritéria udržitelnosti a úspory skleníkových plynů doposud platí „až“ pro zdroje spalující pevnou biomasu o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a výše.

Velice zjednodušeně lze říci, že kritéria udržitelnosti definují přísná pravidla pro to, jakým způsobem a z jaké půdy (lesů) lze získávat dřevní i nedřevní biomasu. Důvodem je zabránit například cílenému a nekontrolovanému mýcení lesů bez patřičné „náhrady“ opětovným zalesněním, či nekontrolovanému využívání odpadů ze zemědělství na úkor dopadů na kvalitu půdy, a to především obsah organické hmoty v ní (energetické využití zemědělské biomasy na úkor zaorání, hnojení, využití v živočišné výrobě).

Kritéria úspory emisí skleníkových plynů definují, o kolik musí výrobce energie z biomasy snížit uhlíkovou stopu (v procentech) oproti alternativě s využitím fosilních paliv. Doposud platilo, že spalování biomasy je chápáno jako obnovitelné, pokud uspoří alespoň 70 % emisí skleníkových plynů oproti fosilním palivům. To se týká zařízení uvedených do provozu po 1. lednu 2021. Pro zařízení uvedená do provozu v roce 2026 pak tato úspora má být 80 %.

Co má přinést revize RED?

Zásadní změnou je, že kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů by měla platit při spalování pevné biomasy již pro zařízení při jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a vyšším. Toto se může dotknout některých velkých českých zdrojů elektřiny i tepla, které si spalováním biomasy vylepšují svou uhlíkovou bilanci.

Neméně závažnou změnou má být fakt, že 70% úspory skleníkových plynů mají nově platit do 31. prosince 2025 pro všechny provozované zdroje energie na biomasu (nikoli jen nově instalované od roku 2021), stejně tak úspora 80 % od 1. ledna 2026.

Obr. O tom, že je v České republice velké množství dřevní hmoty každoročně znehodnoceno, nelze bohužel pochybovat. Právě toto jinak nevyužitelné dřevo lze využít k vytápění.

Směrnice se netýká lokálního vytápění biomasou!

Jak je uvedeno výše, pokud má být zdroj způsobilý pobírat podporu na výstavbu a provoz, musí plnit kritéria udržitelnosti a úspory skleníkových plynů. Pro spalování pevné biomasy je doposud spodní hranice jmenovitého příkonu těchto zdrojů stanovena na 20 MW a snížena má být na 5 MW. Z velkých elektráren a tepláren se povinnost plnění kritérií „přesouvá“ také na menší zdroje tepla. Při posuzování má být navíc použit takzvaný kaskádový princip, který zjednodušeně říká, že energetické využití biomasy má být až poslední možnou alternativou. To znamená, že spálit lze pouze dřevo, kterému již nelze přidat žádnou vyšší užitnou hodnotu!

Pokud ovšem hovoříme o lokálním vytápění biomasou, máme na mysli malé domovní kotelny na dřevo či dřevní pelety s příkony přibližně o dva řády nižší, než je navržená spodní hranice 5 MW.

Kaskádový princip lze použít na biomasu pěstovanou či kácenou cíleně pro energetické účely. Nejde jen o lesní, ale i rostlinnou biomasu! Na rozdíl od toho jsou dřevní pelety a brikety vyráběny z odpadu z dřevozpracujícího průmyslu. Palivové dřevo pochází zpravidla ze stromů, které nebyly cíleně ke spálení pěstovány, ale jejichž dřevo, případně i části těchto stromů, nelze zhodnotit lépe dalším zpracováním.

Neznalost nebo hoax?

Lze spekulovat o tom, proč se v Česku objevily informace spojující revizi RED s ukončením dotační podpory malých domovních kotelen. Je to „odborná nedostatečnost“ nebo je za tím lobbistický záměr?

S pravděpodobností hraničící s jistotou můžeme konstatovat, že omezení dotační podpory malých kotlů na biomasu se rozhodně nechystá. Naopak se předpokládá, že v dalších výzvách v „kotlíkových dotacích“, které by měly být vyhlášeny Ministerstvem životního prostředí již velice brzy, budou kotle na dřevo a pelety podporovány maximálním možným bonusem.