Založení komína má podstatný vliv na další montážní kroky i na konečnou užitnou funkci komína. Při zakládání je již obvykle potřeba mít ujasněno umístění otvorů v komíně, protože komínové vložky i připojovací tvarovky mají z výroby dané výšky.
Technické požadavky na komíny jsou stanoveny v harmonizované normě ČSN EN 1443 Komíny - Všeobecné požadavky a v České technické normě ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, Provádění a připojování spotřebičů paliv. První norma řeší komíny jako výrobek, jeho základní technické vlastnosti a označování, druhá řeší i konkrétní aplikace komínové techniky.
Lze vůbec spalovat biomasu v rodinných domcích s vysokou (nejlépe dvojnásobnou) účinností a nízkými emisemi a dokonce levnějšími zařízeními, bez nutnosti sankcí přísných zákonů, vyhlášek a norem? Krbař však na vybranou nemá - pokud totiž chce i po hodině topení ještě vidět skrz sklo na oheň, nezbývá mu, než dobrovolně, bez nějakých nařízení, topit výhradně suchým dřevem, jinak se mu sklo velmi rychle začoudí.
Článek se zabývá praktickými důsledky novely zákona č. 406/2000 Sb. a s ním souvisejících vyhlášek. Tyto právní předpisy stanoví povinnost pro provozovatele malých stacionárních zdrojů (se jmenovitým výkonem do 200 kW) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování u spalovacích zdrojů.
Jedná se o moderní komínový systém, který reaguje na současné trendy nejen v oblasti výroby stavebních materiálů a technologií, ale i, a to zejména, v oblasti úspor energií na vytápění. Díky svým materiálovým a konstrukčním vlastnostem se mimořádně výhodně uplatní právě v objektech s nízkou energetickou náročností.
Rozhovor s Ing. Petrem Cankařem z firmy Atmos přináší odpovědi na otázky okolo spalování dřeva a biomasy, které si nyní klade mnoho majitelů rodinných domů i starostů. Například komu se vyplatí zapomenout na nedávnou plynofikaci, jaký vliv má kvalita peletek, co se stává hitem poslední doby nebo co s kotlem na dřevo v zatepleném domě.
Příspěvek podává obsáhlou, komplexní informaci o současné legislativě v ochraně ovzduší ve vztahu k stacionárním zdrojům znečišťování. Popisy mechanizmu vzniku hlavních znečišťujících látek a jejich působení na ovzduší a zdraví člověka. Přímé praktické využití zde naleznou projektanti a provozovatelé kotlů. Druhá část příspěvku upozorňuje na novou legislativu se zaměřením na spalovací zdroje, v přehledných tabulách jsou uvedeny sazby pro zpoplatněné látky a emisní limity podle druhu paliva.
Příspěvek podává obsáhlou, komplexní informaci o současné legislativě v ochraně ovzduší ve vztahu k stacionárním zdrojům znečišťování. Popisy mechanizmu vzniku hlavních znečišťujících látek a jejich působení na ovzduší a zdraví člověka. Přímé praktické využití zde naleznou projektanti a provozovatelé kotlů. Příspěvek je rozdělen na tři články, první část je zaměřena na popis hlavních znečisťujících látek vznikajících při spalování, vysvětlení pojmů a mechanizmu vzniku emisí, působení imisí a obsahuje i souhrnnou přehlednou informaci o nové legislativě v ochraně ovzduší se zaměřením na malé zdroje.
Automatické kotle mají vyšší účinnost spalovacího procesu (až 80% proti dřívějším 50-60%), používá se výrazně lacinější palivo (ořech 2 proti dříve používané kostce) a je možné využít automatickou regulaci topné soustavy, na kterou kotle pružně reagují. Obslužnost je také nesrovnatelně nižší a pohodlnější, než byla dříve u klasických kotlů. Přikládání až 1x za tři dny je toho důkazem.
Levně, ale také pohodlně a ekologicky lze topit hnědým uhlím. Trik je v tom, jak jej kvalitně spálit. Automatické kotle to dovedou. Kotel vydrží pracovat i více než tři dny s jednou násypkou paliva. Stálou teplotu udržuje termostat. Tyto kotle lze využít nejen k běžnému vytápění, ale také pro potřeby podlahového vytápění, pro teplovzdušné jednotky, ohřev bojlerů, bazénů, záložní zdroje a další.