Komíny a kouřovody (IV)

Založení komína má podstatný vliv na další montážní kroky i na konečnou užitnou funkci komína. Při zakládání je již obvykle potřeba mít ujasněno umístění otvorů v komíně, protože komínové vložky i připojovací tvarovky mají z výroby dané výšky a často je potřeba, aby se sopouch pro připojení kouřovodu nacházel v přesně dané výšce nad podlahou na které bude stát připojovaný spotřebič.

Jedná se hlavně o spotřebiče s kouřovým hrdlem na zadní části připojované horizontálně přímo do komína. Zde se musí přesně spočítat výška založení. Výška založení souvisí také s možností případného odvodu kondenzátu do kanalizace (aby založení nebylo pod úrovní kanalizace.U komínů pro odtah spalin od tuhých a kapalných paliv musí být v nejnižší části komínového průduchu vybírací otvor na saze. Spodní okraj tohoto otvoru má být dle normy ČSN 73 42 01 min. 300 mm a max. 1000 mm nad podlahou (viz obr.1).

Výjimkou jsou tzv. podlažní komíny (založení komínového průduchu je zde ve stejném podlaží jako spotřebič), kde může být jen 100 mm nelze-li zajistit dostatečnou neúčinnou výšku pro shromažďování sazí jinak. Tato neúčinná výška je v případě spalování uhlí 1/10 účinné výšky komína, při spalování dřeva postačuje 1/20 účinné výšky.

Obr.1 Výška vybíracího otvoru komína a výška vybíracího otvoru podlažního komína

Jelikož se komíny provádějí téměř vždy svislé a přímé, založení také určuje kde bude komín vyúsťovat nad střechu. Založení by mělo být tedy pokud možno pod hřebenem střechy, aby komín nemusel mít příliš velkou výšku nad střešní krytinou. Úhyb komína je často technicky neproveditelný a norma navíc povoluje max. 15° odklon u nových komínů a 30° u rekonstrukcí.

Založení komína vně objektu u obvodové stěny v případě použití plynového kotle může v zimních měsících vést k zamrznutí kondenzátu v kondenzátní jímce, proto je vhodné situovat odvod kondenzátu a případný přívod vzduchu pro zadního větrání do budovy. Při zakládání nového komína je vždy rozumné použít kvalitní kondenzátní jímku, i v případě komínů na tuhá paliva, protože dodatečné vložení jímky v případě průsaku vlhkosti nebo dehtů bývá již většinou neproveditelné.

Prvním technologickým krokem založení komína je zhotovení základu (nebo jiné konstrukce , např. stropní konstrukce), který bude nést zatížení od celé konstrukce komína. Na něm je možné ve stejné úrovni založit jak komínové tvárnice tak i kondenzátní jímku, nebo založit pouze tvárnice, a kondenzátní jímku založit výše. Výše založená jímka je posazena na nosné desce průduchu (viz obr.2). Nad jímkou se provede vybírací otvor (u plynných paliv kontrolní otvor) a u komínů se zadním větráním větrací mřížka.

Příkladem jsou možná založení komína EKO UNIVERSAL buď osazením komínové jímky KJ na nosnou desku průduchu nebo osazení komínové jímky základové KJZ přímo na základ.

Obr. 2 Založení komínové jímky KJ na nosné desce průduchu NPD nebo komínová jímka základová KZJ osazovaná přímo na základ.

Obr.3 Komínová pata EKO-PATA

Progresivním řešením založení komína je použití prefabrikované komínové paty, která se pouze založí na základ nebo tvárnici. To ušetří čas a zamezí případným montážním chybám. Na obrázku č. 3 je komínová pata EKO-PATA obsahující nosnou desku průduchu, kondenzátní jímku, keramickou vložku s vybíracím (kontrolním) otvorem a komínová dvířka včetně mřížky zadního větrání. Je nabízena v mnoha verzích pro jednoprůduchové i dvouprůduchové komíny EKO UNIVERSAL. Hmotnost paty například průměru průduchu 14 cm je 82 kg, pata průduchu 20 cm má 107 kg.