logo TZB-info

Reklama

Řešení stavebních vad a poruch – rutinní postup nebo expertní přístup?

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

Reklama

1. Úvod

Vady a poruchy ve stavebnictví bývají ve většině případů vyvolané synergií řady dílčích negativních vlivů v investorské přípravě stavby, v procesu projektování, v etapě výstavby a konečně i v etapě užívání. Bohužel je to daň současné době, která na jedné straně je vysoce náročná na obsah i formu stavebního díla a jeho účelu, na straně druhé však je negativně poznamenaná mnohdy chybějící odborností osob v celém procesu zapojených a zejména pak tlakem na rychlost procesu při nejnižší možné ceně za činnosti jednotlivých odborných profesí. Důsledek se pak mnohdy dostavuje ve formě vad nebo v horších případech i poruch stavebních konstrukcí a objektů.

V případě dobré vůle všech zúčastněných lze tyto problémy řešit rychle a konstruktivně, ale vždy s vynaložením dodatečných nákladů neuvažovaných ve sjednané ceně díla.

Vzhledem k nákladům na tyto vyvolané práce však mnohdy dochází k názorovým odlišnostem na příčinu vzniku problému a tím i na finanční podíl zúčastněných na jeho odstranění. A vznikající konflikt vede nejen k časovým průtahům při odstraňování problému, ale ve většině případů i ke sporům, které vzhledem ke složitosti celého stavebního procesu od investorské přípravy stavby přes projektovou přípravu a realizaci stavby až po její užívání odhalují řadu nedostatků na straně každého zúčastněného a jejich exaktní právní řešení obvykle nepřináší naplnění individuálních představ zúčastněných stran sporu o jeho řešení.

2. Terminologie

Úvodem této kapitoly považuji za vhodné se zmínit o terminologických významech pojmu „vada“ a „porucha“. Lze říci, že v terminologii právnické je zcela jasně vymezena „vada“ jako faktický nebo právní stav, který brání řádnému a smluvenému užívání věci, zatímco pojem „porucha“ není specifikován. Pojem „porucha“ naopak je velice frekventovaných pojmem ve zdravotnictví a pedagogice, přičemž s mícháním pojmu vada a porucha se setkáváme u popsání problémů spojených s řečí.

Ve stavebnictví bývá pojem „vada“ a „porucha“ pojímán ne zcela jednotně a názory se liší, byť ne protikladně. V dnes již historickém pojetí z doby před rokem 1989 byla „vada“ výrobku (objektu) definována tehdejší ČSN 01 0113 Jakost výrobků. Termíny a definice. [8] jako jakýkoli nesoulad s předepsanými nebo obvyklými požadavky. Z toho vyplývalo, že všechny parametry nemusely být výslovně předepsány, pokud se jednalo o běžnou vlastnost obecně známých výrobků, materiálů i objektů. A pro hodnocení jakosti byly vady rozlišovány do vad nepodstatných, podstatných a kritických.

Pojem „porucha“ byl vymezen v ČSN 01 0102 Názvosloví spolehlivosti v technice. [7]. Poruchou zde byla označena ztráta schopnosti objektů plnit požadovanou funkci při zachování jeho technických, provozních a ekonomických parametrů. Přitom se norma členěním poruch zabývala velmi podrobně, pro charakterizování poruch ve stavební praxi mělo význam členění podle provozuschopnosti na poruchy kritické, úplné, částečné, havarijní a degradační.

Tradiční pojetí výkladu výše uvedených pojmů dílčím způsobem přežívá i dnešní praxi. V současnosti poměrně obsáhle se věcnou specifikací obsahu jednotlivých pojmů zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj, jehož Ústav územního rozvoje v oblasti problematiky územního plánování a stavebního řádu vymezuje poměrně podrobně pojmy „vada“ i „porucha“ a navíc doplňuje pojem „havárie“ a to takto [3]:

Vada, závada – nedostatek konstrukce, předmětu (např. určitého prvku) způsobený chybným návrhem, nevhodným čí nedokonalým provedením, který může ovlivnit funkční způsobilost konstrukce, předmětu. Jedná se o stav, který není změnou proti původnímu stavu. Může vyplynout z přehodnocení stavby, konstrukce nebo prvku podle v současnosti platných předpisů a norem. Konstrukce, předmět s vadou, pak nemá vlastnosti vymíněné nebo obvyklé.

Porucha – trvalé nebo dočasné vyčerpání schopnosti konstrukce plnit požadavky na ni kladené, které zhoršuje její spolehlivost, případně snižuje její bezpečnost, předpokládanou ekonomickou životnost, užitnou jakost apod. Je to změna konstrukce proti původnímu stavu. Může vzniknout jako důsledek vady, nebo z jiných příčin. Porucha stavební konstrukce má technické důsledky.

Havárie – takové poškození konstrukce, které vyžaduje výměnu nebo generální opravu jedné nebo několika částí konstrukce, případně zrušení konstrukce.

Pojem „vada“ i „porucha“ je pak popsán více kategoriemi, u jejichž specifikací však vidíme, že pojem „vada“ i „porucha“ je spojen do jednoho bloku:

Závažná vada – vada vedoucí k vážnému ohrožení nebo k dopadu na životy a zdraví lidí, zvířat a ke značným škodám (např. na životním prostředí nebo na majetku). Závažná vada ohrožuje také bezpečnost užívání, stabilitu stavby nebo její části. Hrozí poškození zdraví, úraz či škoda při dalším užívání stavby, případně nebezpečí zřícení některé části stavby nebo nefunkčnost stavby či její části.

Opakující se vada – třetí výskyt totožné nebo obdobné vady nebo vady stejného původu.

Zjevná vada, porucha – vada a porucha, které je možné zjistit při běžné vizuální kontrole a prohlídce odborníka.

Skrytá vada, porucha – jde o vadu a poruchu, které není možné zjistit při běžné vizuální kontrole a prohlídce odborníka.

Odstranitelná vada – lze ji opravou odstranit a způsobilost konstrukce se stává bezvadnou.

Neodstranitelná vada – vada, pro kterou nemůže věc být užívána jako věc bez vady, zejména vada, kdy věc nelze opravit (vadu odstranit) z technického hlediska.

Porucha vratná – porucha, která zanikne, jestliže zaniknou jevy, které ji vyvolaly.

Porucha nevratná – porucha, která se vyskytuje na konstrukci, popř. objektu, i když zaniknou jevy, které ji vyvolaly.

Naopak ve zdroji [2] je uvedeno, že oba tyto pojmy – vada i porucha – se využívají jako synonyma a snaží se odlišit tyto pojmy kauzální souvislostí, kdy za poruchu považují projev či následek vady nebo nadměrného opotřebení (vyčerpané životnosti). Přitom uvádí, že toto pojetí není zcela precizní, neboť často může docházet k řetězení vztahů, kdy porucha je způsobena určitou vadou, která je však způsobena jinou dřívější vadou.

Výše uvedená terminologie může být předmětem řady teoretických diskusí, pro jednoznačné vyjádření v technickém i právním pojetí autorům připadá vhodnější rozlišování pojmů vada a porucha ve smyslu uvedeném ve zdroji [3].

3. Rutinní postup

Odpovědnost za vady díla, je v jednotlivých fázích zhotovování nebo užívání stavby obvykle řešena smluvním ustanovením předmětné smlouvy o dílo. Určitým vodítkem pro tato ustanovení mohou být vzorové „Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby“, které jsou obvykle doplňovány a rozšiřovány v konkrétní smlouvě o dílo. V případě zjištění vady nebo poruchy pak objednatel postupuje podle smluvních ustanovení a zhotovitel obvykle přijímá tuto odpovědnost a vynakládá veškeré úsilí o jejich odstranění. V případě, kdy je možné jednoznačné určení příčiny vzniku vady nebo poruchy, ji pak zhotovitel odstraňuje bez rozporu tím, že uvede dílo materiálově, technicky nebo technologicky do projektovaného stavu specifikovaného v předmětu díla příslušné smlouvy o dílo, který je určen obvykle příslušnou projektovou dokumentací.

Stavební praxe hnána kupředu ekonomickými i věcnými zájmy současné doby bohužel upřednostňuje hledisko minimální ceny ve všech stupních přípravy, projektování, realizace i užívání stavby s mnohdy negativním dopadem na kvalitu provedené práce a budovaného díla. Tato skutečnost současně s podceněním role investorské přípravy a projekční činnosti i autorského dozoru projektanta a technického dozoru investora následně přináší vznik a výskyt celé řady vad a poruch, jejichž příčina pak není jednoznačně určitelná a nárokování odstranění takých vad nebo poruch objednatelem u zhotovitele naráží logicky na neochotu zhotovitele k odstranění těchto problémů výlučně na jeho náklady.

V případech sporů se cesta stavební praxe může štěpit do dvou extrémů:

Objednatel–investor zadá řešení problému projektantovi, samozřejmě za co nejnižší cenu nebo v rámci celkové spolupráce pokud možno bezplatně. Projektant jako řešitel celku obvykle nedisponuje podrobnými znalostmi v každé technologii a řemesle a na konzultace s expertem, projektantem profesistou nebo odbornou firmou nemá ani čas ani prostředky. Proto nejčastěji pro odstranění vad a poruch požaduje řešení spočívající v odstranění a novém provedení celých konstrukčních celků, což v důsledku znamená výrazné náklady a provozní problémy a tím se celá situace prohlubuje a problém vyhrocuje. Toto řešení jednoznačně odstraňuje problém vady nebo poruchy, ale je otázkou, zda je takové řešení nutné a zda nepřináší nepřiměřené náklady.

Nebo na druhé straně zhotovitel, aby se vyhnul vyhrocení sporu a následným výše popsaným nárokům, vybočuje k odstranění vad nebo poruch vysloveně provizorním způsobem, který pouze zakrývá problém a neřeší jeho podstatu. Takové řešení je pak pouze provizorním řešením maskujícím následky problému a neřešícím jeho příčiny, takže je možné očekávat, že se problém objeví po jistém čase znovu.

Možné oboustranně konstruktivní řešení vycházející z technické nebo technologické optimalizace způsobu odstranění vady nebo poruchy při dosažení požadované funkčnosti a spolehlivosti při přijatelných nákladech pak může představovat výraznou podporu pro řešení celého problému, přičemž toto řešení je nutné hledat v rámci expetního přístupu.

4. Expertní přístup

Z podstaty věci, kterou je při hledání konstruktivního řešení problému vždy dobrovolnost a oboustranná vstřícnost, je v případě technického problému podstatné nalézt příčinu vzniku, pochopit ji a snažit se najít nejen stranu a míru zavinění, ale zejména způsob řešení. V tomto případě je role expertního přístupu zcela nenahraditelná.

Za vysoce vhodné autoři považují, aby v případě zapojení experta do řešení problému týkajícího se hledání příčiny technického problému vady nebo poruchy byl zadán nejen návrh způsobu jejího odstranění, ale aby byla zadána i optimalizace „cena–výsledek“ při hledání technických možností tohoto návrhu. Při expertním přístupu je vždy, vzhledem k podrobným a aktuálním znalostem techniky a technologie v dané oblasti, možné nalézt způsob, kterým lze dosáhnout odstranění projevů vady přijatelných pro stranu, kterou vada zatěžuje, a za únosných cenových podmínek pro toho, kdo má vadu odstranit.

Proti rutinnímu přístupu lze v expertním přístupu spojit hledání příčiny problému a zabývat se variantami jeho odstranění s významným aspektem optimalizace poměru „spolehlivé řešení x únosná cenová úroveň“. Tímto přístupem pak lze vést obě strany stojící na opačných pólech problému ke společnému konstruktivnímu řešení zajišťujícímu jeho trvalé odstranění.

Tím je možné dosáhnout korektního řešení problému přijatelného pro obě strany při dosažení plné technické funkčnosti a spolehlivé životnosti za přijatelných nákladů.

5. Příklady expertního řešení vady nebo poruchy

V této kapitole, která představuje stěžejní technicko názornou část tohoto článku, uvádí autoři tři vybrané případy z jejich praxe, kdy se optimalizací technického řešení odstranění vady nebo poruchy při dosažení plné technické funkčnosti a spolehlivé životnosti za přijatelné ceny podařilo dosáhnout konstruktivního řešení problému a zažehnat tak konflikt ještě před vznikem případného sporu.

Vyžaduje to však vždy ochotu obou stran problému, která je vždy výrazně vyšší, pokud existuje perspektiva oboustranně přijatelného řešení technicky možnou cestou v úrovni pro stranu povinnou přijatelných nákladů.

Pro stručnost a přehlednost opět uvádíme pouze v tabelárně srovnávací formě s tím, že se jedná o vybrané případy z praxe autorů, kdy se jim optimalizací technického řešení za přijatelné ceny podařilo přivést strany sporu ke smírné dohodě bez využití jakékoli mimosoudní formy.

5.1 Průmyslová podlaha ve strojírenské výrobě

Problém: Vzájemný vertikální posun polí podlahy vymezených pracovními spárami
Příčina: Nesourodě provedené a nekvalitně zhutněné podloží podlahy
Rutinní řešení: Mikropilotáž v celé ploše do hloubky 3 m
Náklady rutinního řešení: ca. 15 mil. Kč
Související problém: Omezení provozu v hale a ovlivnění výroby
Expertní řešení: Injektáž podložních vrstev
Náklady expertního řešení: ca. 3,6 mil. Kč a bez omezení provozu v hale

5.2 Průmyslová podlaha ve skladové hale

Problém: Krakeláž /mikrotrhlinky/ na povrchu podlahy
Příčina: Technologicky nevhodné podmínky provádění
Rutinní řešení: Odfrézování povrchu do hloubky 2 cm nahrazení novou vysokopevnostní rychletvrdnoucí technologií
Náklady rutinního řešení: ca. 5 mil. Kč
Související problém: Omezení provozu v hale
Expertní řešení: Úprava povrchu impregnační a uzavírací vrstvou
Náklady expertního řešení: ca. 120 tis. Kč a bez omezení provozu v hale

5.3 Zatékání do střešního pláště prodejní haly

Problém: Zatékání do interiéru s poškozením zboží a vlivem na provoz
Příčina: Nekvalitní provedení spojů hydroizolační vrstvy
Rutinní řešení: Odstranění celého souvrství střešního pláště a nahrazení novým souvrstvím
Náklady rutinního řešení: ca. 7 mil. Kč
Související problém: Možnost masivního zatečení v průběhu realizace
Expertní řešení: Sofistikovaný návrh odstranění poruch na základě průzkumu a výpočtu
Náklady expertního řešení: ca. 930 tis. Kč a bez nebezpečí zatečení v průběhu realizace

Popsané příklady z praxe vedly ke smírné dohodě ještě před vznikem případného sporu a byly pro autory inspirací k prohloubení a systemizaci této činnosti tak, jak je popsáno v tomto článku. Samozřejmě zájemcům autoři rádi sdělí detaily nebo budou k dispozici pro řešení případně vzniklých problémů.

6. Závěr

V případu výskytu vad nebo poruch ve stavebnictví se daří ve většině případů nalézt smírnou dohodu ještě před vznikem sporu. Nicméně existují případy, kdy se některá ze stran konfliktu snaží získat neoprávněnou výhodu ať již v podobě nároku na odstranění vady nebo poruchy způsobem věcně a technicky nepřiměřeně nárokovaným za cenu přehnaných nákladů nebo naopak v odstranění vady nebo poruchy způsobem nezajišťujícím technicky odpovídající a dlouhodobě spolehlivé řešení s minimalizací nákladů.

Při řešení takovýchto problémů může hrát rozhodující úlohu expertní řešení, které bude hledat a nalezne technickou a technologickou možnost odstranění vady nebo poruchy technicky korektním způsobem při dosažení plné funkčnosti a dlouhodobé spolehlivosti, ale při vynaložení nezbytně nutných nákladů, které nebudou pro stranu povinnou nepřiměřeně zatěžující nebo dokonce likvidační a přitom straně nárokové přinesou plné, leč přiměřené uspokojení jejích nároků.

Jsme přesvědčeni, že konkrétní příklady, uvedené v kapitole 5.1, 5.2 a 5.3, jsou dostatečně přesvědčivé a mohou sloužit jako vzorový příklad toho, jak technická optimalizace řešení vad a poruch ve stavebnictví může přispět k rychlému a konstruktivnímu odstranění nejen konfliktu.

Jakkoli je v mezinárodním měřítku známá a běžně užívaná možnost expertní role, chceme konstatovat, že v českém odborně profesním prostředí je expertní role bohužel podceňována a zcela nedohodnocena je její možnost hledání optimalizace technického řešení nejen ve stavebnictví, ale v technických oborech obecně. V tomto směru považujeme nejen za vhodnou, ale za vysoce nutnou širokou osvětu nejen v kruzích technické veřejnosti, ale i v kruzích právních tak, aby případný problém nebyl řešen pouze striktně právní cestou, ale aby bylo možné nalézt oboustranně uspokojivé a konstruktivní řešení.

Pro širší uplatnění výše uvedených možností autoři považují v technické praxi za potřebné prohloubit tyto body:

  • Nutná osvěta v technickém světě o možnosti a vhodnosti prevence vzniku sporů
  • Zdůraznění úlohy expertní činnosti při řešení problémů odstranění vad nebo poruch
  • Vysvětlení úlohy expertní optimalizace k dosažení dobrého poměru „Funkční a spolehlivé řešení x únosná cena“

Poděkování

Článek byl vytvořen v rámci juniorského specifického výzkumu FAST-J-19-6001.

7. Literatura

  1. JANÍČEK, Přemysl a Jiří MAREK. Expertní inženýrství v systémovém pojetí. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4127-7.
  2. MIKŠ, Lubomír a kol. Údržba a rekonstrukce starších městských budov. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2006. ISBN 80-248-1137-5.
  3. Systém stavebně technické prevence. Definice pojmů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné z: https://www.uur.cz/default.asp?ID=3986.
  4. TICHOMIROV, Vladimír. Optimalizace technického řešení jako podpůrný prostředek při mediaci v obchodních sporech o vady a poruchy ve stavebnictví. Disertační práce. Ústav práva a právní vědy o.p.s. Praha, 2019.
  5. TICHOMIROV, Vladimír. Optimalizace technického řešení jako podpora k mimosoudnímu řešení sporů o odstranění vad a poruch. In Hydroizolace 2018 – Sborník příspěvků 26. konference hydroizolace mostů, spodních a podzemních staveb a střech. Brno: NOVPRESS s.r.o., nám. Republiky 15, 614 00 Brno, 2018. s. 131–136. ISBN: 978-80-87342-20-6.
  6. KERVITCER, Marek a Vladimír TICHOMIROV. Sofistikovaná oprava ploché střechy s následným monitoringem. In Hydroizolace 2018 – Sborník příspěvků 26. konference hydroizolace mostů, spodních a podzemních staveb a střech. Brno: NOVPRESS s.r.o., nám. Republiky 15, 614 00 Brno, 2018. s. 103–107. ISBN: 978-80-87342-20-6.
  7. ČSN 01 0102 Názvosloví spolehlivosti v technice.
  8. ČSN 01 0113 Jakost výrobků. Termíny a definice.
English Synopsis
Solution of Building Defects and Failures – Routine Procedure or Expert Approach?

In this paper, the authors consider the aspects of routine procedure compared to the expert approach in solving construction defects and failures. For better orientation in the issue the basic terminology of defects and failures sphere is given. Also, the authors describe in details the course of both solutions, contemplate their specific aspects and point out their consequences. An essential part of the article is presentation of the potential benefits of the expert approach, the advantages of the expert approach are emphasized in the conclusion.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.