Česká republika je vázána směrnicemi EU k podpoře a přednostnímu výkupu elektřiny z OZE, tedy i "ze slunce". Na druhou stranu Energetický regulační úřad (ERÚ) má podle zákona č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů povinnost výkupní ceny regulovat tak, aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a byl vytvořen přiměřený zisk.

Náklady na těžbu a zpracování surovin a paliv stoupají. Naproti tomu investiční náklady větrných a fotovoltaickýc elektráen klesají. Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou prozatím vyšší než ceny konvenční elektřiny. Budou-li však uvedené trendy pokračovat, je pouze otázkou času, kdy se setkají.

Účinnost střídače změřená za laboratorních podmínek je jen jedním z celé řady parametrů, které rozhodují o množství dodané energie v reálných podmínkách provozu fotovoltaické elektrárny. Další parametry jsou například: spolehlivost, rychlost reakce na změny výkonu, dostupnost servisu...

Do nedávné doby byl vývoj fotovoltaických systémů zaměřen přednostně na zvyšování účinnosti jednotlivých komponent. S masivním rozvojem fotovoltaiky v posledních letech je spojen větší důraz na snižování investičních nákladů fotovoltaických elektráren.

Od roku 1975 do roku 2006 se energetická návratnost fotovoltaických systémů zkrátila na 1/10. Uvedená skutečnost má zásadní vliv na pokles ceny i environmentální dopady výroby elektřiny z fotovoltaických systémů. V uvedeném období vzrostla roční produkce fotovoltaických systémů 25 000krát, přičemž cena poklesla na 1/20. Největší podíl na trhu mají krystalické křemíkové články.

Když jsme už před lety při exkurzích LEA po solárních a jiných OZE-instalacích zaznamenali někde jejich větší úrodu, vždy nás (a zejména přítomné novináře) zajímalo, z čeho vlastně vyklíčila. Kdo a jak k ní napomohl. A bylo téměř vždy zřejmé, že vedle nastavení podmínek státem a trhem zde obvykle měly příznivý, ne-li určující, vliv impulsy zcela lokální povahy.

Program na podporu obnovitelných zdrojů energie vyhlášený pro rok 2009 potvrdil směr, který MŽP nastavilo po jeho silné redukci v březnu loňského roku. Majitelé objektů v lokalitách s dostupnou plynofikací či jiným centrálním zdrojem tepla zůstávají znevýhodněni. Změní tento pohled "plynová krize"?

Energetický akční plán Horního Rakouska si např. klade za cíl zdvojnásobení podílu biomasy a solární energie nebo uspoření ročně 1% spotřeby energie v Horním Rakousku do roku 2010.

Portál TZB-info byl hlavním mediálním partnerem 3. fotovoltaické konference, která proběhla v Brně za velkého zájmu ze strany odborníků i jiných zájemců.

V září pořádalo Centrum pasivního domu exkurzi do Rakouska, tentokrát po pasivních budovách nebytového charakteru. Základní filozofie je stejná jako u rodinných nebo bytových domů, ale provedení mohou být poměrně atypická.

S myšlenkou investice do fotovoltaické elektrárny se v posledním období doslova roztrhl pytel. Počáteční nadšení investorů většinou končí s hlubším obeznámení se s celkovou problematikou. Sporné bývají většinou prvotní informace od "čerstvých" obchodníků a prodejců FVE, které jsou ve všech směrech optimistické. Rozčarování pak nastává při střetu s energetickým auditorem či financující bankou, která audit vyžaduje.

I přes zmiňované problémy, kterých je samozřejmě mnohem více, je fotovoltaika velmi perspektivní technologií a bude hrát v energetických mixech států stále významnější roli. Podle autora by v jižní Evropě měla být cena špičkové elektřiny z FV konkurenceschopná do roku 2015, ve zbytku Evropy do roku 2020.

Elektřina ze Slunce láká. Za poslední rok vzrostl instalovaný výkon fotovoltaiky v ČR více než sedmkrát a v letošním roce se očekává další významný nárůst. Zdá se, že je tato technologie mezi investory čím dál populárnější a jejich plány zahrnují instalace solárních parků v řádech miliard korun.