V ČR dopadne na 1m2 vodorovné plochy zhruba 950 – 1340 kWh energie, roční množství slunečných hodin se pohybuje v rozmezí 1331 – 1844 hod. podle ČHMÚ, podle jiných zdrojů je to 1600 – 2100 hodin.
Když jsme už před lety při exkurzích LEA po solárních a jiných OZE-instalacích zaznamenali někde jejich větší úrodu, vždy nás (a zejména přítomné novináře) zajímalo, z čeho vlastně vyklíčila. Kdo a jak k ní napomohl. A bylo téměř vždy zřejmé, že vedle nastavení podmínek státem a trhem zde obvykle měly příznivý, ne-li určující, vliv impulsy zcela lokální povahy.
Program na podporu obnovitelných zdrojů energie vyhlášený pro rok 2009 potvrdil směr, který MŽP nastavilo po jeho silné redukci v březnu loňského roku. Majitelé objektů v lokalitách s dostupnou plynofikací či jiným centrálním zdrojem tepla zůstávají znevýhodněni. Změní tento pohled "plynová krize"?
V září pořádalo Centrum pasivního domu exkurzi do Rakouska, tentokrát po pasivních budovách nebytového charakteru. Základní filozofie je stejná jako u rodinných nebo bytových domů, ale provedení mohou být poměrně atypická.
S myšlenkou investice do fotovoltaické elektrárny se v posledním období doslova roztrhl pytel. Počáteční nadšení investorů většinou končí s hlubším obeznámení se s celkovou problematikou. Sporné bývají většinou prvotní informace od "čerstvých" obchodníků a prodejců FVE, které jsou ve všech směrech optimistické. Rozčarování pak nastává při střetu s energetickým auditorem či financující bankou, která audit vyžaduje.
I přes zmiňované problémy, kterých je samozřejmě mnohem více, je fotovoltaika velmi perspektivní technologií a bude hrát v energetických mixech států stále významnější roli. Podle autora by v jižní Evropě měla být cena špičkové elektřiny z FV konkurenceschopná do roku 2015, ve zbytku Evropy do roku 2020.