Veřejná prostranství a modrozelenošedá infrastruktura, diskuse on-line
Stromy v ulici, Praha, foto D.Kopačková
Hostem bude Martin Vysoký, krajinářský architekt, který působí ve švédské konzultační společnost Edge v Malmö.
Vážení příznivci hospodaření s dešťovou vodou,
zveme vás na ONLINE DEBATU: IMPLEMENTACE MODRO-ZELENÉ INFRASTRUKTURY, ve které vyzpovídáme našeho hosta Martina Vysokého ze společnosti EDGE ve švédském Malmö.
Zároveň všichni účastníci debaty společně zodpoví vaše otázky týkající se legislativy, územních studií, zadávání zakázek, realizace a údržby modro-zelených opatření a hospodaření s dešťovou vodou.
- KDY: 22. 6. 2023 (13:00–15:00)
- KDE: online MS Teams
Martin Vysoký je krajinářský architekt, který působí ve švédské konzultační společnost Edge v Malmö, kde se věnuje tvorbě veřejných prostranství a projektování systémů modrozelenošedé infrastruktury.
Je spoluautorem příručky Živé ulice – příručka k Bluegreengrey systémům venku (2022), jež navazuje na dlouholetý výzkum a aplikaci těchto systémů v urbanizovaném prostředí.
Online debata je určena pro zástupce veřejné správy, odbornou a širokou veřejnost a je pro všechny účastníky zdarma.
Doplnění redakce k tématu:
Prezentace Implementation of Blue‐Green Infrastructure with Open Subbase Layer in Swedish streetscape,
Martin Vysoký, Landscape architect a Kent Fridell, Landscape engineer
Nelze používat tradiční pěstební substráty s podílem jílovitých částic, kořeny stromů potřebují vzduch
Přítomnost pórů je zásadní pro výměnu plynů, hospodaření s vodou a rozvoj kořenů. Výzkum ukázal, že například kamenná drť s velmi nízkým podílem jemnozrnných částic je velmi vhodná pro tyto účely.
„Při řešení problémů, kterým dnešní města čelí, je zapotřebí uplatnit jiného myšlení než to, které tyto problémy vytvořilo. Aby systémy modrozelené infrastruktury byly dlouhodobě funkční a byly schopné doručit tolik potřebné ekosystémové služby a šetrné hospodaření s dešťovou vodou, tak musí mít dobře promyšlené obě složky – jak modrou, tak i tu zelenou. To určitě dává logiku. Bohužel v praxi najdeme příklady, kde toto propojení po určitém čase selhalo,“ uvádí Martin Vysoký 1) a uvádí jeden z příkladů: „pokud nasměrujeme dešťovou vodu se solí do pěstebního substrátu s vysokým obsahem jílu, tak postupně doje k rozpadu půdní struktury. Výsledkem bude zhutněná půda s velmi nízkou schopností výměny vzduchu a infiltrace vody z důvodu nízké pórovitosti. I přesto, že stromy mohou mít v blízkosti kořenů vodu a živiny, tak díky sníženému přístupu kořenů ke kyslíku mají sníženou schopnost vodu a živiny získávat.“
Je třeba počítat při se dvěma zádržnými prostory pro vodu, pro lehké i extrémní srážky
„V praxi se setkáváme často s tvorbou systémů, které buď zadržují a pročišťují lehké deště nebo systémy, které jsou většinu času kompletně suché, protože jsou dimenzovány pouze pro extrémní srážky, a tudíž neplní funkci pročišťování dešťové vody, kterého lze docílit u lehkých dešťů. Ty tvoří zhruba 90 % z celoročních srážkových událostí,“ říká Martin Vysoký.1)
Strukturní substrát pro pěstební a hydrologické funkce a jako podkladní vrstva komunikací a zpevněných ploch
„Výměnou běžného materiálu, ze kterého se skládá podkladní vrstva zpevněných ploch, např. vozovek a chodníků, lze vytvořit tzv. otevřenou podkladní vrstvu, která poskytuje prostor pro rozvoj kořenů a zadržení vody, přičemž nosná funkce je zachována. Klíčem k synergetickému efektu je proto vytvoření podkladu, který má vysokou pórovitost a který je napojen na šachty, tradiční prvky kanalizace, jež zajištují, aby voda ze systému byla bezpečně odvedena (obvykle do 24 hodin po dešti),“ uvádí k tomuto tématu Martin Vysoký.1)
Strukturální substrát, zdroj 2)
Voda pro stromy. Kde vodu vzít a jak ji přivést ke stromům
Zdroje:
1) Jak moc modrozelená je modrozelená infrastruktura ve Švédsku?, časopis Forum ochrany přírody, on line, 1/2001
2) Prezentace Implementation of Blue‐Green Infrastructure with Open Subbase Layer in Swedish streetscape, zveřejněno on-line na www.iprpraha.cz