Splachovat nebo zalévat zahrádky užitkovou vodou? Její využití má stavebníkům usnadnit nová legislativa

Legislativní opora je nutná

Při každém spláchnutí mizí kanalizací litry pitné vody, které je v Česku zejména v letních měsících nedostatek. Aliance Šance pro budovy navrhla řešení a do zákona o ochraně veřejného zdraví prosadila definici užitkové vody. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento krok podpořilo. Nově tak bude možné jednoduše povolit využití dešťové nebo šedé vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel. Jednotné předpisy mají motivovat stavebníky k zavádění technologických řešení na úsporu vody do nových i stávajících projektů. Ušetřit lze až 40 % spotřeby pitné vody. Detailní parametry užitkové vody, na jejichž základě bude zajištěna zdravotní nezávadnost, musí ještě připravit Ministerstvo zdravotnictví. Na dnešním online kulatém stole mezi Šancí pro budovy a MŽP se rovněž debatovalo o legislativním zvýhodnění pro zelené střechy nebo pokračování podpůrných programů pro úsporné budovy.

Jasná definice usnadní realizaci

V Česku lze v následujících letech očekávat stále delší období sucha, implementace systémů pro šetrné hospodaření s vodou je proto nezbytná. K tomu má dopomoci změna zákona, konkrétně zavedení definice užitkové vody a jejích parametrů do zákona o ochraně veřejného zdraví. „Jasná definice užitkové vody v Česku doposud chyběla. Pokud chtěl stavebník do své budovy začlenit některý ze systémů šetrného hospodaření s vodou, musel získat povolení krajské hygienické stanice, čímž se celý proces výstavby zdržoval. Navíc neměl jistotu kladného výsledku,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, a dodává: „Díky ujasnění pravidel budou stavebníci vědět, jaké parametry má užitková voda splňovat, pokud ji chtějí ve své budově využívat k zalévání, splachování nebo například praní.“ Ministerstvo zdravotnictví by nyní mělo připravit vyhlášku s kvalitativními parametry, na jejichž základě se bude pomocí odběrů a rozborů prokazovat, že upravená srážková a šedá voda je zdravotně nezávadná a nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví. Účinnost zákona má naběhnout v roce 2022.

Recyklace vody v budovách je v Česku na startu

Česko má obrovský potenciál pro úsporu vody v budovách. Do této doby bylo realizováno pouze několik systémů recyklace šedých vod pro bytové domy. Jedná se o nový projekt Botanica K v Praze-Jinonicích a vestavby do stávajících bytových domů, např. rekonstrukce panelového domu v Jiříkově. Systémy na recyklaci šedé vody využívají také některé hotely, např. Mosaic House v Praze, Bouda v Malé Úpě nebo Galant v Mikulově, administrativní budovy nebo nákupní centra (Centrum Černý Most v Praze). Vůbec nejvíce realizací bylo uskutečněno v rodinných domech, kde není třeba žádat o povolení hygienu. Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu doplňuje: „Podstatná část těchto projektů byla podpořena z takzvané malé Dešťovky (Národního programu Životní prostředí), kde bylo k 7. 6. 2021 evidováno 70 schválených žádostí na pořízení techniky využívající přečištěné odpadní a srážkové vody v domácnostech. To je ale zlomek toho, co se již z malé Dešťovky realizovalo – od doby jejího vyhlášení v září 2017 jsme do dnešního dne přijali na 10,5 tisíce žádostí v celkovém objemu dotační podpory ze strany státu ve výši cca 425 milionů korun. Díky nim se ze srážkové vody bude zavlažovat na 9,5 tisíce m² ploch českých zahrad a významně tak ušetří zdroje pitné vody. MŽP se nevěnuje jen široké dotační podpoře smysluplných opatření na hospodaření s vodou, ale i rozšiřování povědomí o nich v celé naší společnosti. Spolu s popularizátorem vědy Vladimírem Kořenem za podpory OPŽP jsme připravili vloni odvysílaný 80 dílný seriál dvouminutových pořadů Kapka vody (jeho sledovanost se – u některých dílů odvysílaných v hlavním čase – vyšplhala nad 500 000 diváků), ČT je letos v létě bude reprízovat a na ně naváže naše nová čtyřicetidílná řada. Chceme, aby se Česko naučilo s vodou hospodařit doslova do poslední kapky.“

Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody MŽP do již účinného vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona (aktuálně projednávaného v Parlamentu ČR) začlenilo pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Stavebníci budou muset dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov. Nejdříve je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově. Teprve pokud se prokáže, že něco takového není možné, může být povolen regulovaný odtok dešťové vody z pozemku. „Díky tomuto kroku MŽP bude v budoucnosti při výstavbě nebo větších rekonstrukcích více zohledněno efektivní využívání dešťové vody, což je v současnosti jeden z velkých nedostatků zejména u intenzivní zástavby v městském prostředí,“ podotýká ministr životního prostředí Richard Brabec. MŽP rovněž připravilo metodický pokyn pro stavební úřady. Podrobně stav zmapovala studie MŽP, která se hospodaření se srážkovými vodami věnovala.

Komerční a veřejné budovy se zelenými střechami ušetří přes 20 tisíc korun ročně

Připravuje se také změna vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Nově malé až střední veřejné a komerční budovy ušetří přes 20 tisíc Kč ročně za srážkovné, pokud mají zelenou střechu, která z velké části zamezuje odtoku vody do kanalizace. Stát tak zvýhodní jejich šetrný přístup k hospodaření s vodou. Změnu vyhlášky iniciovala aliance Šance pro budovy a podpořilo ji Ministerstvo životního prostředí. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku. Účinnost přílohy č. 16 týkající se srážkovného Ministerstvo zemědělství navrhuje od 1. 9. 2022.

Důležité bude rovněž vytvořit metodický návod pro obce k zavedení pravidel šetrného hospodaření s vodou. „Městu Říčany se v loňském roce podařilo provést změnu územního plánu, kde implementovali požadavek na zelené střechy pro novostavby nad 300 metrů čtverečních s cílem omezit tepelné emise do okolí, zadržet dešťovou vodu a celkově zlepšit mikroklima města. Postup Říčan může sloužit jako inspirace pro ostatní obce,“ vysvětluje Petr Holub.

Programy podpory umožňují šetřit vodu i energii

Letoškem startuje nové období programů pro podporu úsporných renovací a staveb, které umožňují financovat i projekty zahrnující šetrné hospodaření s vodou. Ministr Brabec doplňuje, že se to týká programu Nová zelená úsporám pro renovace a stavby bytových a rodinných domů (za období od roku 2017 do roku 2021 přijalo MŽP na výstavbu zelených střech 747 žádostí s podporou bezmála 55 milionů korun a novou plochou zelených střech cca 72 ha. Pro léta 2021–2025 Státní fond životního prostředí ČR odhaduje, že bude v oblasti hospodaření se srážkovou vodou a zelení střechy přijato 9 000 žádostí za 500 milionů korun), Operačního programu Životní prostředí se zaměřením na veřejné budovy, jako jsou školy, školky, nemocnice nebo úřady (z OPŽP 2014–2020 byla schválena podpora pro 126 projektů zaměřených na hospodaření se srážkovou vodou ve výši 479 milionů korun), či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost určeného pro komerční a podnikatelské budovy. Navíc finance lze také čerpat ze zcela nových zdrojů – Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy.

Celkem bude podle odhadů ŠPB z programů na úspory energie a vody v budovách do roku 2030 k dispozici asi 125 miliard korun. „Finančních zdrojů je, řekněme, dostatek, je však potřeba k renovacím a výstavbě přistupovat koncepčně. Musíme vytvořit přehledný systém, aby si žadatelé mohli pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná o rodinný dům nebo školu. Důležité je, že programy umožňují jednoduchou podporu integrovaných projektů úspor energie a šetrného hospodaření s vodou v jedné žádosti. Tento přístup je potřeba dotáhnout i do pravidel pro žadatele a do jednotlivých výzev,“ uzavírá Petr Holub.

Poznámka redakce TZB-info:

Za pozornost stojí mj. skutečnost, že nejen v technické oblasti, ale i na legislativní bude významově přesně definován pojem užitková voda. Lze si jen přát, aby si toho povšimli všichni, kteří ve svých přednáškách, diskuzních příspěvcích, technických i obchodních materiálech atp. hovoří o teplé užitkové vodě. Aby si uvědomili, že tato voda nemá nic společného s teplou vodou, která je připravována ohřevem ze studené vody pitné, tedy až na její chemický základ H₂O. Aby přestali nesprávné označení používat a mluvili raději jen o teplé vodě, přípravě teplé vody, pokud nepoužijí jiné přesnější označení. I proto, že v blízké budoucnosti by mohl pojem teplá užitková voda vést řadu méně znalých šetřílků k tomu, že skutečnou užitkovou vodu (dešťovou atp.) budou ohřívat a používat pro účely, ke kterým není určena a kde hrozí hygienické riziko.

Přečtěte si také Nová terminologie teplé vody opravdu není jen slovíčkaření Přečíst článek

Zvýšené využití dešťové vody v domě má dopad na snížený průtok pitné vody, tedy proplachování potrubí v domě. Podle údajů ve zprávě lze ušetřit až 40 % spotřeby pitné vody. Tento údaj je maximální, skutečnost bude nižší. Nicméně, pokud bude v budově zřízen doplňující rozvod užitkové vody například k toaletám, tak se může zásadním způsobem omezit proplachování potrubí vnitřního vodovodu se studenou pitnou vodou, prodlouží se její stagnace, vzroste její teplota, déle se v ní mohou množit mikroorganismy, typicky legionely, a pak nemusí být zaručeny hygienické parametry. Tento problém se v České republice zatím neřeší tak zásadně, jako v sousedním Německu.

Požadavek na dodržení maximální teploty studené pitné vody a její hygienické parametry, za což ručí majitel objektu i v České republice, se tam primárně řeší optimálním návrhem potrubní sítě vnitřního vodovodu s pitnou vodou, který proplachování všech jeho částí zabezpečuje. Protože to v některých případech není možné, nebo ekonomické, tak se doplňují automaticky pracující stanice, ventily atp., které v případě nadlimitního růstu teploty pitné vody nebo její nadměrně dlouhé stagnace odpustí z dané části vodovodu potřebné množství pitné vody.

Tento stav se opírá o jednoznačně dané požadavky na kvalitu pitné vody, a i proto jej mohou nájemníci na majiteli domu právně vymáhat. Pokud bude v České republice dán legislativní základ na využití „užitkové vody“ v budově, měl by být velmi úzce provázán s legislativním základem, který vyřeší možné zhoršení kvality pitné vody snížením jejího průtoku ve vnitřním vodovou. Víme, že problém existuje, je možné ho řešit, a neměl by být z nejrůznějších důvodů pominut. Podíl řízeně, nuceně, odpuštěné pitné vody zásadně nesnižuje možné úspory pitné vody. Odpouštěnou pitnou vodu lze případně i svést do nádrže pro zachycování vody dešťové, aby mohla být v domě recyklována jako voda užitková.

Josef Hodboď